Lidovky.cz: Myslíte, že se sektor služeb vrátí do původního stavu? A jaký je postoj KB k jeho financování?
Jsem přesvědčen o tom, že budeme svědky oživení i v sektoru těchto služeb. Ostatně co bylo vidět v létě 2020, že po žádné krizi lidé neztratí svou vůli žít. Budou chodit do divadel, do kin, budou jezdit na dovolené. Takže za předpokladu, že pominou restrikce, nastane velmi rychlé oživení i v těchto službách.
JAN JUCHELKA (49)
|
KB byla lídrem bankovního konsorcia, které aranžovalo úvěr Covid Plus pro Kiwi.com, pandemií silně zatížené firmy. Poskytnutím toho úvěru dáváme najevo své přesvědčení, že její šance na návrat na udržitelnou trajektorii je velmi vysoká. Je to jeden z příkladů, těch větších, protože ta transakce byla poměrně velká. Čili na naše klienty z těch postižených sektorů se díváme tak, abychom byli společně s nimi schopni najít cestu z krize ven. A to může znamenat využití některého ze státních programů, jako například Covid Plus nebo Covid III v případě malých a středních firem.
Současně bych nerad vyvolával falešnou představu, že se všechno rychle jako lusknutím prstu vrátí zpátky do roku 2019 a všude zavládne bezbřehá konjunktura. Samozřejmě že tady bude množství podniků, které se zmenší. A množství podniků, které z trhu odejdou. Nicméně nepředpokládáme, že by se měla odehrát nějaká ekonomická katastrofa. Mohu vám to ukázat na příkladu některých statistik, které sledujeme u klientů, již využili splátkového moratoria.
Lidovky.cz: Jak to vypadá konkrétně?
Na základě dotazovací kampaně jsme předpokládali, že v oblasti domácností bude mít problémy s návratem do normálního splácení kolem 15 procent a u firem přibližně 30 procent. Ale realita je taková, že o posunutí splátkového kalendáře žádají pouze asi čtyři procenta občanů a přibližně šest procent malých a středních firem.
Daleko zásadnější význam má, jak velký bude podíl takzvaných nevýkonných pohledávek (špatných úvěrů – pozn. red.) na celkovém objemu poskytnutých úvěrů. My jsme dnes v KB někde na úrovni dvou procent. Pro rok 2021 očekáváme, že tento podíl poroste, ale relativně málo. Guvernér ČNB Jiří Rusnok říká, že v celém bankovním sektoru to bude tak pět procent. My si myslíme, že u nás to bude méně. To jen potvrzuje mou tezi, že se tady zatím neodehrává žádná velká katastrofa.
A poslední věc – přibližně 90 procent všech žádostí o další odklad splátek od lidí a firem, kteří prošli moratoriem, vyřizujeme kladně. Od začátku listopadu jsme obdrželi přibližně tisíc žádostí. To je méně než pět procent z celkového počtu loni poskytnutých odkladů. Aktuální úvahy o dalších plošných moratoriích proto současná situace podle našeho názoru nevyžaduje.
Lidovky.cz: A jak bude podle vás vypadat rok 2021 pro hospodářství?
Z ekonomického pohledu v roce 2020 byla největším šokem první vlna koronaviru. Primárně proto, že jsme všichni kolektivně čelili nové, neočekávané situaci. Nicméně další vlny jasně ukázaly schopnost podnikatelů a firem na ně rychleji a flexibilněji reagovat. To platí primárně pro průmyslový sektor. Ten není postižen restrikcemi ze strany vlády tak jako sektor služeb. Průmysl ukázal, že dokáže být velmi rychlý, velmi pragmatický a velmi flexibilní v reakci na další vlny pandemie.
Kvůli inflaci máme záporné úroky i my, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok. Co čekat od ekonomiky v letošním roce? |
Samotní průmyslníci mají spíš pozitivní očekávání od roku 2021. My to vidíme na indexech očekávání dalšího vývoje. Očekávání jsou ale samozřejmě mimo jiné postavena na tom, že pandemie se z hlediska zdravotnické situace dostane pod kontrolu. A to na základě úspěšně provedené vakcinace napříč jednotlivými zeměmi.
Samozřejmě v jiné situaci je sektor služeb. Ten je primárně postižen rozhodnutími státu mnohem silněji. A jak už jsem zmiňoval, my posouváme do digitalizace maximum své činnosti. Pro což je v některých oborech, jako bankovnictví, pojišťovnictví, větší prostor než například pro provozovatele restaurací nebo hotelů. Nicméně i oni hledají alternativní cesty, jak dostat svou službu nebo zboží ke svému klientovi jinak než doposud.
Lidovky.cz: Jak byste zhodnotil minulý rok? Co přinesl a co odnesl?
Pandemie a následná ekonomická krize proměňuje celou řadu podnikatelských sektorů a celou řadu zvyků a návyků lidí. Podle mého soudu budou některé tyto změny mít trvalý charakter. Jako třeba objednávání nákupů či hotových jídel domů. Primárně v oblasti obchodu a služeb firmy hledají alternativní cesty, jak prodat a doručit servis nebo výrobek ke klientovi digitální cestou. Na půdě firem nevzniká sice příliš mnoho nových podnikatelských subjektů, ale spíše rychle rostou firmy, které se tomuto fenoménu věnovaly už před pandemií.
Také se absolutně navyšuje online forma spolupráce mezi zaměstnanci jedné firmy. To přináší například masivní snížení služebních cest, lokálních i mezinárodních, a tudíž i nákladů. My jsme v KB posílili například kombinaci home office s prací z kanceláře. Zavádíme ji jako jedno z trvalých opatření. I na základě toho, že více než 70 procentům zaměstnanců taková forma vyhovuje.
Všichni jsme loni museli přemýšlet o tom, jak urychlit některé práce a inovace v digitálu. Snaha tady samozřejmě byla už předtím, ale první koronavirová vlna, tedy první a druhé čtvrtletí loňského roku, tomu dala obrovský impulz, obrovskou rychlost. A další věc specifická pro KB – začali jsme pracovat daleko systematičtěji a daleko rychleji na takzvaném odpovědném přístupu nebo chcete-li udržitelnosti podnikání.
A konečně dalším novým fenoménem ze stejného ranku, který přináší letošní rok, je bankovní identita.
Lidovky.cz: Udržitelné podnikání?
Je to velké téma, nyní schované za neonovým světýlkem pandemie, která teď bere veškerou pozornost všech účastníků. Je to vše, co se týká pozitivních změn v oblasti energetiky, infrastruktury, průmyslu a podobně. Jako například dekarbonizace výroby energie a další kroky vedoucí k ochraně planety.
Oslabení koruny nečekám, spíš mírné posílení, míní guvernér ČNB Rusnok. Nepředpokládá změnu úrokových sazeb |
My v Komerčce jsme si udržitelnost vzali jako jeden ze středobodů našeho podnikání a děláme trvalé změny jak ve vlastním obchodním modelu, tak v tom, jak se sami chováme a jak sami chceme pozitivně působit na své okolí. Zavazujeme se ke snížení uhlíkové stopy na nulu do roku 2026. Bankám tohle jde samozřejmě rychleji než průmyslovému podniku třeba v těžkém průmyslu. Ale chceme prostě ukázat, že to jde i v oblasti služeb. A je to mnohem dlouhodobější a větší kapitola než pandemická krize. Krize nás vede k větší rychlosti i v této oblasti. Mimochodem – k naší dekarbonizaci přispěje i home office. Znamená méně dojíždění, méně spáleného benzinu či nafty.
Lidovky.cz: Jak se to projevuje v mezinárodním měřítku?
Instrumentální roli hrají regulátoři v dotčených odvětvích. Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová nedávno prohlásila, že si ECB v rámci svých programů odkupu dluhopisů od bank nebo podniků bude vybírat i podle toho, jak se emitent chová k aspektu udržitelnosti, jaké má priority a podobně. To znamená, že regulátoři, a to nejen finančního trhu, ale i energetiky a dalších oborů, posouvají vývoj směrem k udržitelnosti. A my tato doporučení a rozhodnutí bereme vážně.
Lidovky.cz: Jak to pocítí vaši klienti?
Nový přístup se projeví i v hodnocení rizik spojených s podnikáním našich klientů, kteří, ať už zásahem regulátorů, nebo jiným způsobem, budou motivováni k tomu, aby hledali alternativní byznys model vůči tomu, co dělají dnes.
Příklad: když jste manufaktura, která vyrábí těsnění do pístů spalovacího motoru automobilu, můžete mít s potenciálním masivním nástupem elektromobility problémy s objednávkami. To ale neznamená, že musíte zákonitě zkrachovat. Můžete najít jinou alternativní cestu svého podnikání v nových oborech, například výrobě elektromobilů a podobně. A to jsou výzvy, které jsou dlouhodobějšího rázu.
Lidovky.cz: Je dobré prosazovat zelené technologie v oblasti automobilového průmyslu? Elektroauta jsou pro běžné občany Česka příliš drahá. Nepovede to k tomu, že se lidé budou držet delší dobu svých starých aut?
Když se teď podíváte, co podnikají největší energetičtí hráči v Evropě nebo na světě, zjistíte, že vlastně všichni pracují na svém plánu dekarbonizace. A jednotlivé státy, ať už v rámci EU, nebo i Spojené království, přijaly konkrétní kroky, na jakou úroveň a do jakého termínu chtějí uhlíkovou stopu snížit. Tato rozhodnutí nastavují kontext toho, z jakých zdrojů se bude energie vyrábět. Když půjdeme jednu vrstvu pod, tak se potkáme například s infrastrukturou dobíjení. Ta je v návaznosti na zmíněné plány třeba v kontinentální Evropě jednou z největších obchodních a investičních příležitostí. Napříč všemi státy. A třeba Česko je v této oblasti hodně poddimenzované.
Pokud jde o elektromobily, jejich vysoká cena je zatím diskvalifikuje z nákupního mainstreamu. Ani nadprůměrně vydělávající Evropan na ně nemá peníze a zatím pro něj vyjde levněji si koupit auto se spalovacím motorem. Ale to jen do chvíle, než ho vláda bude motivovat. Což se děje v Německu nebo ve Francii. Já jsem pět let žil ve Francii, do roku 2017. A už v té době patřilo k dobrému zvyku, že druhé auto v rodině, to menší, bylo elektroauto.
Takže jde o to, zda vlády jednotlivých zemí nebo EU přijmou motivační program, který bude pomáhat vytvoření poptávky. A jsem přesvědčen, že posun v rozhodování jednotlivých regulátorů v dotčených oborech vytvoří dostatečnou motivaci k tomu, aby si více firem a více rodin kupovalo auta s nižší tvorbou emisí. Nesmíme zapomenout, že nové technologie budou v čase levnější. V důsledku toho, jak přitahuje pozornost většího množství hráčů a výrobců automobilů.
Lidovky.cz: A bankovní identita? Co z toho budou lidé mít?
Budete se moci identifikovat pro veřejnou nebo soukromou službu prostřednictvím identity, kterou jste si vytvořila u své banky. Vaše banka garantuje protistraně, že jste to vy. Nemusíte používat občanský průkaz, nemusíte jít na úřad, ale můžete si ze svého domova vyřídit některé elementární potřeby a obstarat služby, ať už veřejné, nebo soukromé. Když si třeba potřebujete zaplatit parkování na modré zóně nebo zaplatit poplatek za psa či odvoz odpadu. Ale vyřídit si tímto způsobem dokážete i daňové přiznání, aniž byste musela stát fronty na úřadech. Tyto elementární věci, kvůli kterým jdete na úřad, si budete moci vyřídit stejně jednoduše, jako když řešíte běžné transakce v mobilním bankovnictví.
Lidovky.cz: Objevují se názory, zda by banky neměly podržet odvětví, která teď musejí mít zavřeno. Dát další odklad. Zda by některé firmy, třeba z oblasti cestování, neměl dočasně převzít stát.
Pakliže by měl stát kapitálově vstoupit a stát se akcionářem nebo spoluvlastníkem nějaké firmy, mělo by to být na základě ekonomické a finanční analýzy toho podniku. Nikoliv nějakého charitativního rozhodování. S kolegy v NERV zpracováváme pro vládu jeden dlouhodobější projekt. Radíme vládě, aby se zamyslela nad vytvořením Národní rozvojové banky. Taková instituce funguje v mnoha zemích, třeba v Německu či ve Francii. Má ve svém rejstříku kromě podpory investic do infrastruktury, bydlení či vzdělávání také například kapitálové vstupy do malých a středních firem.
Nejsou to opatření, která se aktivují pouze v době krize, fungují i v době konjunktury. Rozvojová banka umí podporovat firmy podle velikosti, podle sektorů, umí podporovat startupovou scénu a podobně. Za předpokladu těchto podmínek říkám vstupu státu do podniku ano. Ale kdyby to mělo být čistě altruistické ad hoc rozhodnutí, že stát převezme cestovní kanceláře v Česku, protože teď nemají peníze na zaplacení pojištění nebo jsou nepojistitelné, bylo by to nesystémové a tomu říkám ne. Zde mají zafungovat okamžité podpory postiženým firmám z portfolia fiskálních opatření.
Lidovky.cz: Co by teď hospodářství potřebovalo od vlády?
Jako záblesk aktuálního okamžiku vakcinaci a uvolnění restrikcí. Z hlediska dlouhodobějšího řešení, protože malé a střední firmy budou nebo mohou potřebovat nějakou kapitálovou pomoc, Národní rozvojovou banku. Pomáhat kapitálově některým podnikům. Je to odzkoušeno za hranicemi. Riziko samozřejmě je, že se tím zvyšuje ingerence (vměšování, zasahování – pozn. red.) státu do volného podnikání. Ale to už je téma na jiný rozhovor.
Lidovky.cz: Jak je projekt daleko?
Diskutujeme o tom s oběma vicepremiéry, s Alenou Schillerovou a s Karlem Havlíčkem. Dostali jsme se do fáze, kdy máme k dispozici všechny důležité informace. A oni se teď budou rozhodovat, zda ten projekt předloží vládě.
Lidovky.cz: A jak by se změnilo postavení Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) či CzechInvestu?
Nejjednodušší scénář říká, že Národní rozvojová banka vznikne na půdorysu hlavně ČMZRB a případně dalších organizací.
Lidovky.cz:Je stát v Česku schopen takovou pomoc rozdělovat dobře? Určitou míru skepse vyjádřil před pár dny v rozhovoru pro LN i guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Jeden můj přítel asi před dvaceti lety říkal, že neumíme řídit ani kolonu vládních vozidel, tak jak si můžeme myslet, že budeme umět řídit Národní rozvojovou banku? Já se chci pro účely tohoto projektu nad tento skepticismus povznést. A říkám: většina elementů, které NRB má mít, je už dnes k dispozici. Jsou rozdistribuovány, rozatomizovány do velkého množství malých organizací, které v konečném důsledku nefungují efektivně. Velikost jednotlivých organizací ve svém součtu je desetkrát menší, než by měla ve skutečnosti být a jakou roli by měly ve sloučené podobě Národní rozvojové banky hrát. Jsem přesvědčen, že existence takové organizace by české ekonomice pomohla. Jak v dobách konjunktury, tak v dobách krize.
