Stále příznivá situace na trhu práce podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy svědčí o tom, že před letošním nástupem pandemie na něm existoval značný polštář extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst. Zároveň podle něj tlumí růst nezaměstnanosti i vládní opatření na podporu zaměstnanosti, jako je program Antivirus. „Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům,“ uvedl.
I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze v dalších čtvrtletích čekat růst nezaměstnanosti. „Prudké poklesy HDP nelze přečkat bez nepříznivých dopadů na trh práce, jakkoliv jsou snahy vlád a dalších autorit ve smyslu tlumení dopadů hospodářské recese bezprecedentní,“ upozornil. V příštím roce tak podle něj může být v jednotlivých měsících překonána v případě nezaměstnanosti i úroveň pěti procent.
Zaměstnavatelé nabízeli v září prostřednictvím úřadů práce 316 658 volných míst. Bylo o 24 165 méně než v srpnu a o 28 696 méně než před rokem. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,9 uchazeče.
„Meziměsíčně sice mírně klesl počet volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich ale nově nahlásili přes 51 tisíc, což je o 4700 více než ve stejnou dobu loni,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Dodal, že v příštích měsících nezaměstnanost pravděpodobně vzroste v souvislosti s útlumem sezonních prací.
Pro Čechy má ekologie přednost před vyšší zaměstnaností |
Téměř tři čtvrtiny volných pracovních míst jsou určeny pro lidi se základním či nižším vzděláním. Největší zájem mají firmy o stavební dělníky, montéry, řidiče nákladních aut nebo kuchaře.
Během září se na úřadech práce nově přihlásilo 50 874 lidí, především z Moravskoslezského kraje a středních Čech. Z evidence naopak odešlo zhruba 53 tisíc uchazečů. Novou práci získalo 37 118 osob.
Jako každý rok i letos se v září přihlásila do evidence uchazečů o zaměstnání hlavní vlna čerstvých absolventů škol a učilišť, kterých bylo téměř 12 700. Nezaměstnanost to ale výrazně neovlivnilo. Celkově bylo ke konci září bez práce necelých 16 tisíc absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti v Česku vykazoval na konci září okres Karviná, to 8,1 procenta. Následovalo Mostecko se sedmi procenty a Ostrava-město s nezaměstnaností 6,7 procenta.
Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Rychnovsko, kde bylo bez místa 1,8 procenta lidí. O jednu desetinu procentního bodu vyšší registrovaly úřady práce v okresech Jindřichův Hradec a Praha-východ.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 23 okresů. Nejvýrazněji stoupla na Mělnicku, Teplicku a v okrese Praha-západ. Naopak v 54 okresech míra nezaměstnanosti ve srovnání se srpnem klesla. Nejvíce, o osm procent, v okrese Jičín.
