9. května 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Likérky chtějí rovnou daň pro víno, pivo i tvrdý alkohol. Nepředstavitelné, oponují vinaři

Růžový Modrý Portugal je i letos jedním z vín, která uvedou vinaři do prodeje... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Růžový Modrý Portugal je i letos jedním z vín, která uvedou vinaři do prodeje... | foto: Marek Podhora, MAFRA

PRAHA Stát by měl jednotným způsobem – a to podle obsahu čistého alkoholu –, zdaňovat všechny výrobce a dovozce alkoholických nápojů. Nejen lihovarníky jako dosud, ale nově i pivovary a vinaře, kteří mají z produkce tichých vín daň nulovou. S takovým návrhem přišla Unie výrobců a dovozců lihovin ČR v rámci připomínkového řízení k plánům ministerstva na zvýšení daně z lihu (a také tabáku a hazardu).

Unie neútočí přímo na konkurenční výrobce alkoholu, nežádá konkrétně u nich zvýšení sazby, ale navrhuje jednotnou metodiku výpočtu. Argumentuje, že každá nadměrná konzumace alkoholu je škodlivá a půllitr piva nebo dvě deci vína obsahují víc čistého etanolu než panák 40procentní lihoviny (viz grafika). Bylo by tedy spravedlivé vyměřovat daň bez rozdílu všem stejným způsobem.

To by však při zachování současné sazby z lihu (například u půl litru tuzemáku 54 koruny) znamenalo zvýšení pivní daně (například u půl litru desítky z nynější 1,6 koruny na více než šest korun) a vůbec poprvé by stát zdanil tichá vína – z nuly by nově daň vycházela na více než 31 korun z litru. Což by vedlo k tomu, že o podobné částky by se pivo a víno zdražilo i v obchodech.

„Něco takového je nepředstavitelné. Víno je místní tradice, země, kde se vyrábí, ho až na výjimky nezdaňují. A kromě toho, pro stát by to znamenalo obrovské administrativní náklady,“ oponuje šéf Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.

Řekové i Francouzi víno daní

A podobné argumenty má i ministerstvo financí, které jakékoliv zvýšení daně z vína i piva odmítá. Skutečností je, že z blízkých zemí vybírá daň z vína jen Polsko, nulovou sazbu má i Maďarsko. Na druhou stranu daň pro vinaře (byť symbolickou) mají například ve Francii či v Řecku.

Anketa

Souhlasíte se zavedením rovné daně na všechen alkohol?

Ano 436
Ne 373

Nedávno oznámený ministerský úmysl zásadně zdražit od příštího roku lihoviny, tabák a zvýšit i daň z hazardu vyvolal horečnou přesvědčovací kampaň ze strany dotčených firem. Lihovarníci odmítají s odkazem na nárůst černého trhu a nelegálního pálení jakoukoliv změnu své daně, kterou chce stát zvýšit z nynějších 285 korun na 322,5 koruny za litr čistého lihu (přes 60 korun za půl litru tuzemáku).

„Česká republika už má svou velmi negativní zkušenost s nárůstem nelegálního trhu a lihové mafie po zvýšení daně v roce 2010. Další a ještě k tomu tak výrazné zvýšení daně by vedlo k masivnímu přesunu konzumentů k tomu levnějšímu a nezdaněnému alkoholu. Ve výsledku by tratili legální výrobci i stát,“ tvrdí prezident unie výrobců a dovozců lihovin Pavel Dvořáček.

Miliardy do rozpočtu navíc

Unie lihovarníků argumentuje i tím, že ministerský plán na 13procentní zvýšení sazby daně z lihu by měl podle kalkulací úředníků zvýšit daňové roční inkaso o necelou jednu miliardu korun (loni stát vybral z lihu 7,9 miliardy). Ovšem lihovarníci s odkazem na své vlastní výpočty tvrdí, že by jejich návrh na jednotný způsob zdanění přinesl do státní pokladny zhruba 20 miliard korun navíc.

O tak velké přilepšení by se nepostarali vinaři, ale největším dílem pivovary vlivem vysoké spotřeby piva u nás. Jejich současná sazba nezávisí na obsahu alkoholu, ale na stupňovitosti a není vysoká (necelé dvě koruny z půl litru dvanáctky).

Jenže veškerého alkoholického piva se u nás prodá ročně kolem 1,6 miliardy litrů (světový rekord na obyvatele). Zatímco vína přes 200 milionů (výrazně podprůměr Evropy) a kořalek na 70 milionů litrů (přibližně evropský průměr na hlavu).

Vysoká spotřeba piva má za následek, že se u nás téměř polovina celkové spotřeby alkoholu (přepočteného na čistý líh) vypije v pivu. Na lihoviny a obecně „tvrdý“ alkohol připadá 29 procent etanolu, přitom výrobci a dovozci lihovin odvádějí státu výrazně vyšší sumu na spotřební dani než pivovary.

Víno nejsou brambory

O zavedení daně z vína (ve výši deseti korun z litru) uvažovalo ministerstvo financí již v roce 2012 za ministra Miroslava Kalouska (TOP 09). Ale z plánů sešlo – víno má pověst ušlechtilého nápoje a mnoho vlivných zastánců. Úmysly lihovarnické unie tak mohou narazit i nyní, třebaže mnozí odborníci dávají jejich argumentům alespoň zčásti za pravdu.

Například podle Ladislava Minčiče, ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR a někdejšího náměstka ministra financí, má návrh kalkulovat daň všem podle objemu obsaženého alkoholu nepochybně logiku a na první pohled se zdá neutrální a férový. Při detailnějším zkoumání ale existují pochyby.

„Zejména jde o to , že výroba jednoho litru lihu prostřednictvím destilace a vaření piva nebo kvašení vína je podstatně rozdílná co do jednotkových nákladů. Vydestilovaný líh, třeba z bramborového škrobu, přijde výrazně levněji. Podle mne by způsob daňového zatížení měl přihlížet i k tomuto faktoru,“ říká Minčič.

Ministerstvem navrhované zvýšení daně z lihu (ale i prudké zvýšení sazby z cigaret) přitom hospodářská komora považuje s ohledem na černý trh za hazard, který by neměl ekonomický ani společenský přínos.

Alkohol