12. října 2013 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Norové řeší závažný problém, co s nebožtíky v plastových hrobech

Hřbitov v Oslu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hřbitov v Oslu. | foto: Shutterstock

OSLO Býval to populární způsob, jak pochovat své blízké. Norové své nebožtíky často před uložením do rakve zabalili do plastového pytle s tím, že se jedná o hygienický způsob pohřbívání. Po třiceti letech však vznikla potíž, co s hroby, které už nejde znovu využít. Ostatky v plastu se totiž zakonzervovaly. Zvláštní řešení makabrózního problému nabízejí specializované firmy, které nemají ve světě obdoby.

„Ta záležitost s plastem byla očividně chyba. Všichni chceme, aby konec přišel přirozeně, ne?“ cituje americký Wall Street Journal 77letou pozůstalou Berit Skrauvsetovou v článku nazvaném Není nic shnilého ve státě norském. „Musíme doufat, že ti, co leží dole, už nic necítí,“ dodává

Norsko totiž řešit závažný problém. Kolem 350 tisíc hrobů nejde opětovně využít, protože ostatky obalené v plastu nezetlely. Po dvacet let mohou Norové využívat hrob zadarmo, poté buď pozůstalí platí nájem, nebo je místo nabídnuto dalšímu zájemci. V případě „plastových hrobů“ je však hrobka dále nepoužitelná.

Řadě severských měst tak chybí kapacita na pohřbívání. Krátkozraká praxe se totiž využívala v období krátce po druhé světové válce po dlouhých třicet let.

Podle šéfky správy hřbitovů v Oslu Margaret Eckbové nejsou peníze na další rozšiřování hřbitovů. „Politikům se nechce uvolnit prostor na vybudování domů pro seniory nebo školek, natož pak zemřelým,“ míní Eckbová.

Řešení? Injekce vápna

„Můžeme říct, že uchovávání nebožtíků plastem byl důsledek hodně špatného plánování,“ řekl listu bývalý hrobník Kjell Larsen Ostbye. Nedávno ale přišel s řešením – speciální přístroj se provrtá zemí a do ostatků vstříkne vápenný roztok, který rozklad těla urychlí.

Celé to trvá deset minut. Do dvou týdnů už na hrobě opět roste tráva a do roka je opět použitelný. Jedinou potíží zůstává rámus, kterou stroje na poklidných norských hřbitovech vydávají.

Radnice v Osle platí Ostbyeovi čtyři tisíce norských korun (zhruba 12,5 tisíce korun českých) za uvolnění jednoho hrobu. Čeká ho práce ještě na dalších 17 tisících hrobech po celém Norsku.

„Pro ty zabalené v pytli to musí být vysvobození,“ myslí si 61letá Berit Carlssonová, návštěvnice hřbitova Grefsen v Oslu. „Snad tak jejich duše může doputovat tam, kam má,“ věří seniorka.

mevMartin Nevyhoštěný

ROZHOVOR: Dceřino onemocnění nám více dalo, než vzalo
ROZHOVOR: Dceřino onemocnění nám více dalo, než vzalo

V roce 2016 se Elišce Hladové a jejímu partnerovi narodila Beátka. Až do té chvíle netušili, že dcerka nebude v pořádku. Přišla však na svět s Treacher Collinsovým syndromem...