Kdysi téměř podřadná pozice, nyní pracovník, kterého je potřeba dobře zaplatit. Nedostatek lidí a obavy, že by zaměstnanci mohli odejít ke konkurenci, nutí řetězce přifukovat své rozpočty na mzdy. Zatím poslední, kdo se k takovému kroku odhodlal, je Kaufland, který v Česku zaměstnává 12 tisíc osob. Od června zvýší nástupní plat asistenta prodeje na 24 tisíc korun, v Praze dokonce na 26 tisíc.
To sice stále nedosahuje na republikovou průměrnou mzdu, jež od loňského roku činí díky sedmiprocentnímu zvýšení 29 504 korun, ve srovnání s průměrným platem prodavačů jde ale o slušné zlepšení. Zaměstnanci maloobchodu podle portálu Platy.cz pobírají jen něco málo přes 17 tisíc.
Razantní zvedání mezd v odvětví přitom není příliš překvapivé. „Řetězce si tento postup mohou dovolit díky silné poptávce spotřebitelů a díky vyšším maržím. Vprostředí celkového nedostatku pracovních sil bude postup řetězců tlačit na zvyšování mezd ivmenších obchodech a ve sféře služeb pro domácnosti, čímž se přelije do inflace,“ míní ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
V březnu klesla nezaměstnanost na 3,5 procenta, zatímco vloňském roce ještě činila 4,8 procenta. Ke stabilizaci na pracovním trhu by podle ekonoma přispělo až výraznější zpomalení ekonomiky a propouštění vprůmyslu. „Zatím se ale nezdá, že by se k takové změně schylovalo,“ dodává Sobíšek.
V tahanici vede Lidl
Nejvyšší nástupní mzdu nyní získají zaměstnanci řetězce Lidl, který stejně jako Kaufland provozuje německá společnost Schwarz. Pod modrožlutým logem diskontu si prodavači vydělají 28 tisíc korun měsíčně, v hlavním městě dokonce o tisícikorunu víc. Platy zvýšil Lidl v březnu, a to o pětinu.
Ve stejné době navýšil mzdy iPenny Market, když pokladním azaměstnancům na centrále přilepšil průměrně sedm procent. Nástupní mzda prodavačů na plný úvazek se tak pohybuje mezi 18 a 21 tisíci korun.
Konkurenční Albert zase naposledy zvýšil plat zaměstnancům na začátku tohoto roku o 19 procent. Polepšili si prodavači, pokladní, zelináři, řezníci i skladníci. Pozadu nechtějí zůstat ani prodejny Billa, jejichž zaměstnancům se zvýšil plat o 15 procent. Konkrétní výši nástupních platů ale tyto supermarkety na dotaz LN nechtěly zveřejnit.
Zda svým zaměstnancům přilepší v následujících měsících, většina z řetězců nekomentovala. „Momentálně probíhají vyjednávání s odborovými organizacemi. Ihned, jak dojde kdohodě, budeme naše kolegy informovat,“ uvedl mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.
Raději volný víkend
Zaměstnavatelé podle ekonomů nyní sahají do takzvaných pracovních rezerv, v nichž převažují osoby dlouhodobě nezaměstnané, aktivní důchodci či matky na rodičovské dovolené.
„Všechny tyto osoby by byly ochotné nastoupit do práce, ale jen pokud by jim zaměstnavatel vyšel v určitých požadavcích vstříc. Například flexibilní pracovní dobou, kratším úvazkem nebo prací z domova. Zájem pracovat na směny a o víkendech mezi nimi nebude velký,“ říká Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank.
Podle ní totiž s růstem mezd klesá ochota lidí pracovat přes víkendy nebo na směny. Naopak spíše preferují více volného času.
Přibývá benefitů
Kromě zvyšování platů tak slyší lidé i na zaměstnanecké výhody. V posledních měsících proto museli zaměstnavatelé rozšířit jejich nabídku. „V prvním kvartále Billa navýšila nominální hodnotu stravenek z 60 na 80 korun a nárok na dovolenou ze čtyř na pět týdnů všem zaměstnancům,“ doplnila mluvčí Dana Bratánková, podle níž další benefity společnost ještě připravuje.
Pozadu nezůstává ani konkurence. „Nabízíme škálu pracovních úvazků od celodenních, osmihodinových, přes různé formy kratších úvazků až po brigádnické dohody. Tuto flexibilitu považujeme za velmi důležitou, zvláště v současné složité situaci na trhu práce,“ uvedla mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
