Evropská komisařka Viviane Redingová tvrdí, že může dojít na kvótami stanovené počty žen ve vedení firem a zahájila veřejnou diskusi, která by mohla vyústit v návrh zákona.
„Bez kvót bude podíl žen ve vedení firem stoupat jen velmi pozvolna. Otázkou je, zda je to špatně,“ říká Diana Rádl Rogerová, partnerka poradenské společnosti Deloitte, která prošla obchodní rejstřík a spočítala ženy ve vedení firem.
Skleněné stropy pro ženy
Mezi nejvíce „maskulinní“ společnosti patří bezesporu automobilka Škoda Auto, která zatím z českých firem vládne největším obratem. Jediná žena tam není ani v představenstvu, ani v dozorčí radě. Stejná situace panuje i v Unipetrolu, ve Třineckých železárnách nebo v Českých drahách.
Naopak Vodafone nebo Iveco Czech Republic má mezi nejužší špičkou manažerů v představenstvu 40procentní zastoupení žen. Podobné procento žen ve vedení jako Česko mají země jako Itálie či Singapur. „Je zde ještě stále málo flexibilních úvazků a silné genderové stereotypy, například ženy s dětmi, které jdou za kariérou, jsou vnímány jako krkavčí matky,“ tvrdí Nina Bosničová, projektová manažerka Gender Studies, proč je v Česku tak málo žen ve vedení firem. Zároveň upozorňuje na to, že zde mají ženy v kariéře stále takzvaný skleněný strop, tedy vrcholoví manažeři si je nechtějí mezi sebe pustit.
Česko ale zároveň prožívá rozkvět projektů na podporu žen-manažerek, které mají zdejší firmy často nařízené ze svých zahraničních centrál a které mají skleněné stropy odstranit.
Kvóty přicházejí
V praxi už podporuje ženy ve vedoucích pozicích hned několik společností. Například RWE Transgas z pokynu mateřské centrály v Německu přistoupila k razantním krokům, které mají zvýšit podíl žen v managementu. Jako vůbec první firma v Česku má na ženy ve vedení kvótu. Do roku 2018 má mít ve vedení společnosti 22 procent žen. Společnost se tak chce dopředu připravit pro případ, ževNěmecku zavedou kvóty na ženy ze zákona, a zároveň to má firmě pomoci při lákání nových zaměstnanců.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kvóty už zákonně zavedli například v Malajsii a Německo o nich, stejně jako EU, dlouhodobě uvažuje. Česká spořitelna jde méně násilnou cestou - manažerky podporují různými kurzy a spoluprací s výše postavenými manažery. „Ženy tvoři 59 procent absolventů vysokých škol v EU a mají vliv na více než 70 procent nákupních rozhodnutí.
Další výzkum ukazuje, že firmy které aktivně podporují rovné příležitosti, mají vyšší zaměstnaneckou motivovanost, vyšší klientskou spokojenost a dochází u nich ke zlepšení image značky,“ vysvětluje Jan Holinka z tiskového oddělení České spořitelny, proč se vrhli na podporu manažerek. Paradoxně však v představenstvu České spořitelny sedí pět mužů a žádná žena.
Řetězec drogerií DM Market zase strukturoval mzdové ohodnocení pro jednotlivé pozice. Nemůže se tak stát, že by ženy braly menší finanční ohodnocení na stejných pracovních pozicích než muži. Podle posledního průzkumu společnosti Profesia CZ se totiž ukazuje, že ženy berou na stejných pozicích obecně o 10 procent menší mzdy.
Lubomír Valenta, šéf Profesie CZ, ale nechce rozdíly ve mzdách označit jako diskriminaci. „Pro hlubší analýzu existence diskriminace je kromě pracovní pozice důležité vzít do úvahy i vzdělání zaměstnance, jeho věk, lokalitu,“ doplňuje Lubomír Valenta.
