11. března 2018 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Místo koníčku investicí. Filatelistů ubývá, byznys se známkami ale kvete

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Pošta- ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pošta- ilustrační foto | foto: Shutterstock

PRAHA Zatímco dříve si filatelisté především vyměňovali a prodávali známky mezi sebou, v posledním čtvrtstoletí se jich čím dál víc účastní veřejných aukcí. Klesá počet klasických sběratelů velkého množství levných známek a naopak roste počet lidí, kteří investují peníze do těch vzácných. V Česku se za ně v současnosti utratí kolem 300 milionů korun ročně, přičemž téměř polovinu tvoří aukční prodeje. Řekl to Stanislav Výtisk, specialista aukční síně Burda Auction v oboru filatelie.

Počet lidí, kteří se v Česku věnují sběratelství známek, se podle Výtiska nyní odhaduje na zhruba 20 000. Asi 5000 z nich patří do Svazu českých filatelistů (SČF).

Před rokem 1989 bylo sběratelů daleko více. „Svaz filatelistů měl řádově 72 000 členů, ale z toho odhadem minimálně asi dvě třetiny byly mrtvé duše,“ uvedl tajemník SČF Julius Cacka. Kromě toho, že bylo sbírání známek oblíbeným koníčkem, mělo hojné členství i další důvody. Svaz filatelistů byl součástí Národní fronty Čechů a Slováků, která za vlády komunistů sdružovala povolené politické strany a organizace. Jeho členové tak mohli prokázat určitou angažovanost, aniž by vstoupili do politické strany, vysvětlil Cacka.

Nové výtisky známek navíc před listopadem 1989 mohli získat jedině členové svazu, a to vždy po jedné, dodal. V klubech proto podle něj byli často téměř všichni příbuzní filatelistů.

Mladí filatelisté nevyrůstají, táhnou Pokémoni

V posledních dvou desetiletích se situace výrazně změnila. „Mladá generace má v současnosti naprosto jiné zájmy, především internet,“ uvedl Cacka. Sběratelé stárnou. Jejich děti a vnuci většinou ke známkám nemají žádný vztah. Zatímco v 80. letech sbírali především céčka, dnes jsou to například kartičky s Pokémony z japonských videoher či postavičky Mimoňů z kresleného filmu.

Klesající obliba aktivního sbírání známek je dlouhodobým světovým trendem. V polovině 20. století byl pro filatelisty důležitý zejména rozsah sbírky, nyní se sběratelé specializují jen na úzce vymezený výsek. Na celém světě je v současnosti přibližně 60 milionů sběratelů, přičemž každoroční obrat na filatelistickém trhu činí kolem 15 miliard dolarů, odhadl Výtisk.

Nejvzácnější československá známka, původně rakousko-uherská světlezelená...

Nejvzácnější československá známka, původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919.

O vzácné zahraniční klasické známky, zejména britských kolonií a USA, mají investoři podobný zájem jako o obrazy a další umělecké předměty. Známky mají navíc tu výhodu, že se z nich na hranicích neplatí clo, upozornil Cacka.

Svět velkých peněz a malých kousků papíru

Podle Výtiska na světě existuje řada velkých zahraničních sbírek v hodnotě milionů liber či dolarů, jejich majitelé však často zůstávají v pozadí a anonymitě. Cacek podotkl, že je to i z toho důvodu, aby se chránili před možným okradením. Předloni tak například zatím neznámý český investor zaplatil za legendárního Modrého a Červeného Mauritia a dopis se dvěma Červenými Mauritii celkem asi 165 milionů korun.

Na dražbách známek se točí miliony korun. Například jen za páteční dopoledne se v aukčním domě Burda Auction vydražilo asi 600 zahraničních známek za přibližně pět milionů korun. Nejvyšší cenu, milion korun, dal nový majitel za hnědou padesátilibrovou známku z Keni a Ugandy. Celkem se za tři aukční dny nabízí přes 3000 položek s vyvolávací cenou 26 milionů.

Zřejmě největší sbírku známek v Česku měl donedávna Ludvík Pytlíček ze Semil. Svou sbírku československých známek z let 1918-1939 se loni rozhodl postupně v aukcích rozprodat, protože jeho děti filatelistický koníček nezdědily. Celou Pytlíčkovu sbírku s 5000 listy zahraniční pojišťovny oceňovaly na více než 100 milionů korun. Jeho nejvzácnější známka - původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919 - se bude dražit v neděli. Podle Výtiska má cenu pěti až sedmi milionů korun.

ČTK
  • 0Diskuse

Najdete na Lidovky.cz