11. listopadu 2019 9:30 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Mlýn u Vltavy stojí dál a pomáhá s výrobou Zátkových těstovin

Rodinný klan Mrkvičků - otec Jaroslav a syn Jaroslav mladší - je spjat s... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rodinný klan Mrkvičků - otec Jaroslav a syn Jaroslav mladší - je spjat s... | foto: Petr Lundák, MAFRA

BORŠOV NAD VLTAVOU V roce 1884 se v budoucí kopřivnické tatře druhým rokem učili vyrábět železniční vagony, do rozeběhnutí výroby u firmy Laurint&Klement zbývalo dlouhých jedenáct let. Na jihu Čech zahájila výrobu vůbec první těstárna v říší Františka Josefa II.

ADVERTORIAL

I nyní je možné tady vidět starou dřevěnou skluzavku, po které se kdysi z jednoho patra do druhého posílaly pytle s moukou. Ty tady pod silnými trámy leží i dnes. Zatímco se v průběhu let měnily nejrůznější stroje a technologie, mlýn na řece řece Vltavě v jihočeském Boršově nad Vltavou stojí dál. Výrobu tady nezničila válka ani znárodnění v druhé polovině minulého století.

Díky tomu se dnes jihočeský mlýn podílí na výrobě těstovin pro společnost Europasta SE. K tomu ale vedla dlouhá a náročná cesta, která odstartovala v roce 1884. Tehdy bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové zahájili v jihočeském Boršově nad Vltavou nedaleko Českých Budějovic provoz první těstárny Rakouska-Uherska.

Ve mlýně v Boršově nad Vltavou se vyrábí mouka.
Dobový záběr provozu.

Výzvou bylo hlavně přesvědčit hospodyně, že průmyslově vyráběné těstoviny jsou stejně kvalitní jako ty domácí. Povedlo se. Během první světové války však musela výroba zavřít. Těstoviny totiž nebyly součástí takzvaného vyživovacího plánu. Navíc se s koncem monarchie přetrhaly vazby s obchodními partnery z alpských zemí.

O zhruba deset let později ale už byznys běžel na plné otáčky: závod se rozšířil a výrazně modernizoval. V první polovině minulého století navíc Zátkovy těstoviny uspěly v testu odolnosti proti tropickému prostředí, a tak je velkoobchodní společnost z Londýna vozila do jihovýchodní Asie. Pak ale přišla znovu válka. Němci majetek rodiny Zátků zkonfiskovali a výrobu potravinářskou nahradili vojenskou. Později došlo ke znárodnění a návratu do soukromých rukou se rodina Zátků dočkala až v 90. letech.

„Za tu dobu se výrobní proces v podstatě vůbec nezměnil. Pořád to děláme stejně,“ usmívá se vedoucí mlýna Jaroslav Mrkvička. Ten se rozhodl pokračovat v rodinné tradici, protože ve funkci nahradil svého tatínka. Jihočeským mlynářem byl i jeho dědeček.

Právě na mlýně startuje proces, na jehož konci jsou hotové těstoviny. Na úplném začátku je ale obilí. Z něj zjišťují na jihu Čech základní parametry a poté ho zbavují všech možných nečistot, ať už to je sláma, hrách nebo třeba prach a kamínky. Obilí je pak potřeba lehce nakropit vodou. „Musí to pak ležet osm až deset hodin. Voda má za úkol proniknout do jádra a oddělit ho od slupky,“ vysvětluje Mrkvička.

Na mlýně startuje proces, na jehož konci jsou hotové těstoviny.

Na mlýně startuje proces, na jehož konci jsou hotové těstoviny.

Právě jádro je totiž to, z čeho mouka vzniká. To je však potřeba namlít. Tento proces se několikrát opakuje, někdy i dvacetkrát. Když je hotovo, naplní sila hotová mouka. „Zatímco jinde ve světě se mele intenzivně, aby vzniklo co nejvíc hladké mouky, my v Česku to děláme trochu jinak. Je to taková naše specialita. Pracujeme s pozvolným mletím a děláme kromě hladké také polohrubou či hrubou mouku,“ připomíná tuzemskou mlynářskou specialitu Mrkvička.

Výrobní proces stejně jako odkaz bratří Zátků u Vltavy vydržel. Mění se pouze moderní technologie, které s výrobou pomáhají. Díky nim dokáže být mlýn tak produktivní. Ročně dokáže zpracovat až 60 tisíc tun pšenice a 10 tisíc tun žita. „Kdyby mlýn fungoval neustále naplno, dokázal by uživit celé jižní Čechy,“ líčí Mrkvička.

Produkce tady ale slouží k něčemu jinému. Část míří do velkých pekáren a část posílá firma do více než 300 kilometrů vzdáleného města Litovel. Určitý objem mouky se také balí a lidé ji pak najdou na pultech obchodů. Mechanická linka tady při práci každou chvíli plní sáček za sáčkem. Na to, aby byl objem přesný, dohlíží váha, která dokáže odhalit odchylku dva až tři gramy. Během jedné směny jsou schopni dva lidé zaplnit celý kamion.

Bez továrny v Litovli by si ale lidé na těstovinách pochutnat nemohli. Závod vznikl po sametové revoluci a svou rozlohou se stal dokonce největším ve střední Evropě. Rozsáhlé investice z let 2009 až 2014 zvýšily jeho původní kapacitu ze čtyř tun těstovin za hodinu na současných 14 tun za hodinu. Do Litovle se postupně přesunula výroba ze všech ostatních výrobních závodů společnosti.

Litovel se tak stala “Mekkou” tuzemských těstovin. Výroba zahrnuje vaječné těstoviny, těstoviny z měkké a tvrdé pšenice nebo třeba speciality typu celozrnné nebo dvouminutové těstoviny. Velmi oblíbené jsou přirozeně špagety. Jejich produkce je dokonce tak velká, že kdyby někdo vyskládal všechny špagety vyrobenéza jeden rok, vytvoří trasu z Litovle až do Hong Kongu.

Dobová fotografie výroby.

Dobová fotografie výroby.

Příběh, na jehož začátku byli bratři Zátkové, má dnes mnohem větší rozměry, než si podnikatelé na konci 19. století představovali. Mlýn na Vltavě je dnes totiž součástí mezinárodní společnosti. Velký celek spojuje firma Europasta SE. Ta kromě tradičních Zátkových těstovin produkuje také značky Adriana pasta a Rosické těstoviny. Značka Ideál pak míří na slovenský trh. Obchod zahrnuje také výrobu pro privátní značky obchodních řetězců ve střední Evropě. Firma těží mimo jiné z výhodné polohy v regionu a strategického nákupu kvalitních vstupních surovin.

Společnost má dnes tři investory. Jedním z nich je generální ředitel Pavel Hrdina, který v roce 2000 vstoupil do společnosti Bratři Zátkové jako akcionář. Dalšími jsou těstárenská společnost ze Španělska Gallo a portugalský rodinný výrobce těstovin Cerealis.

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

„Když se něco naučíte rychle, váš mozek bude mít tendenci pamatovat si to... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

Prostitutka láká zákazníky za výlohou vykřičeného domu v Dubí u Teplic (2005) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!