26. ledna 2012 10:41 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

NAVRÁTIL: Inflace vs. deflace, díl čtvrtý

Deflace | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Deflace | foto: Shutterstock

Ve vyspělých ekonomikách typu USA nebo Portugalska, Řecka, Španělska došlo ke snížení míry úspor a zvýšení zadlužení, ať už přímo domácností nebo vlád. Proč? Protože to jim umožnilo spotřebovávat více, než kolik jsou schopny vyrobit.

Zrcadlem této nerovnováhy byl růst deficitu běžného účtu: ekonomiky musely svou vyšší spotřebu uspokojit dovozy. No a státy s přebytkem běžného účtu jako např. Čína nebo Německo se podílely na financování této nadměrné spotřeby.

Že by Němci financovali nadměrnou spotřebu v Řecku? A komunistická Čína financovala nadměrnou spotřebu imperialistů? Jak je to možné?
Studenti ekonomie se učí, že pokud jeden stát má deficit a druhý přebytek, tak tím, co tyto nerovnováhy vyrovná, bude kurz. Čínská měna posílí, což způsobí, že jejich vývozy nebudou tak cenově atraktivní a dojde k jejich poklesu.

Americký dolar oslabí, což zdraží čínské dovozy a sníží se po nich poptávka. A deficity a přebytky běžného účtu se sníží. Ano, tolik teorie. Teoreticky může fungovat cokoliv. V praxi ne.

Snížení čínských vývozů sníží výrobu v Číně. Čína proto brání v posilování svého kurzu, protože to nechce dopustit. Má obavu, že nižší tempo růstu by vedlo k růstu nezaměstnanosti a potenciálně k sociálním nepokojům.

Zdražení čínských dovozů by snížilo kupní sílu amerických domácností. USA proto vyznávají politiku silného dolaru. A Řecko nemůže oslabit svou měnu vůči Německu jednoduše proto, že mají společnou měnu. Patová situace? Nikoliv. Jenom stav, který vedl k tomu, že nerovnováhy bobtnaly a bobtnaly. A jednou musí splasknout.

Pokračování příště. 

DAVID NAVRÁTIL, hlavní ekonom ČS