24. července 2012 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

NAVRÁTIL: Proč Finsko hází klacky pod nohy

Původní rybářské obydlí zvané rorbuer. Název je odvozen od slova veslovat. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Původní rybářské obydlí zvané rorbuer. Název je odvozen od slova veslovat. | foto: Petr Homolka, Lidové noviny

V časech dluhové krize eurozóny se mluví o těch státech s ekonomickými problémy na periferii, jako je Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko a Itálie. Pak se mluví o tom, kdo by to měl celé zaplatit, ale moc se mu do toho nechce. Tedy o Německu. Ale málo se mluví o kverulantech typu Finska.

Pokud je při schvalování finanční pomoci potřeba souhlas všech, je finské „ano“ stejně důležité jako „ano“ Německa. A přitom Finsko má tendenci pomoc odmítat a vyžaduje nějaké speciální podmínky typu záruk. Finsko tak může být považováno za rizikový faktor pro udržení eurozóny.

Proč? Nechuť pomáhat periferii může být vysvětlena nízkou závislostí finské ekonomiky na eurozóně. Z finského vývozu směřuje do eurozóny zhruba třicet procent. Pro srovnání z Portugalska, Nizozemska nebo Belgie směřuje do EMU zhruba 60 procent vývozu.
 Dále: finské banky mají přímou expozici vůči periferii ve výši 1 procenta HDP.

Výrazně nižší než Francie (20 %) nebo Německo (13 %). Případný „krach“ periferie tedy Finsku nezpůsobí bankovní krizi. Ale vysvětlovat motivaci jen kupeckými počty by bylo nespravedlivé. Finové mají vlastní zkušenost s bankovní krizí ze začátku devadesátých let. Tehdy ekonomika propadla o 13 procent. Vládní deficit vyskočil na 10 procent HDP.

Finové si ale své problémy vyřešili, deficit otočili během pár let do přebytku a po šesti letech se ekonomika dostala na předkrizovou úroveň. To vše bez cizí finanční pomoci. Finové mají zkušenost, že ekonomické problémy si má země řešit především sama, a to přes úspory. A zároveň vědí, že tento názor mohou tlačit, protože je případný negativní vývoj v EMU ekonomicky tak moc neohrozí.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny

Najdete na Lidovky.cz