5. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Roboty místo zaměstnanců? Některé práce by lidé ani neměli dělat, tvrdí odborník na robotizaci

Ředitel divize robotiky společnosti ABB Vítězslav Lukáš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ředitel divize robotiky společnosti ABB Vítězslav Lukáš. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

PRAHA Ke světovým lídrům v robotizaci firem patří Jižní Korea, Singapur a Německo. Postupně se na ně dotahuje i Česká republika. Neznamená to ale, že by Češi kvůli robotům přišli o práci, myslí si ředitel divize robotiky v ABB Vítězslav Lukáš.

Lidovky.cz: Jak si stojí Česká republika v robotizaci při porovnání se zahraničím?
Držel bych se faktů, které jsou známé. Podle Mezinárodní federace robotiky aktuálně v České republice na 10 tisíc lidí ve výrobním odvětví připadá 119 robotů. Z pohledu statistické hodnoty to není vůbec špatné číslo, protože světový průměr je 85 robotů. Ze všech zemí východní a střední Evropy v tomto patříme jednoznačně mezi nejlepší, lehce se přetahujeme se Slovenskem. Pokud se ale podíváme na pozadí, které stojí za tímto číslem, tak můžeme vidět velkou disproporci mezi roboty instalovanými v automobilovém průmyslu a mimo automobilový průmysl. Když data od Mezinárodní federace robotiky detailněji rozebereme, tak hustota robotů v automobilovém průmyslu činí u nás 483 strojů na 10 tisíc zaměstnanců. Mimo automobilový průmysl je to pouze 56 robotů. Především v této oblasti ještě zaostáváme za vyspělou západní Evropou, kde se už běžně robotizuje například výroba svíček.

Abych tato čísla srovnal s ostatními zeměmi, tak například v Německu, se kterým se často porovnáváme, připadá průměrně na 10 tisíc zaměstnanců zhruba 320 robotů. Mezi naprosté lídry patří například Jižní Korea, Singapur a Japonsko. U těchto států bude výsledné číslo dvojnásobné.

Lidovky.cz: Můžeme v těchto čísleh v budoucnu překonat například Německo a zařadit se k naprosté špičce?
Já jsem optimista, takže věřím, že se výrazně zlepšíme. Je důležité říct, jaká je skladba průmyslu ve zmiňovaných státech. V Asii se dnes vyrábí naprostá většina veškeré elektroniky, která je k robotizaci vhodná. Je tak přirozené, že mají asijské státy vyšší čísla než ty evropské. Je před námi kus práce v oblasti mimo automobilový průmysl. Veřejná debata směřuje hlavně k tomu, abychom robotizovali z toho důvodu, že máme málo lidí na trhu práce, přitom to ale není primární důvod robotizace ve světě. Hlavně jde o zvýšení produktivity, snížení zmetkovitosti a stabilitu výroby.

Ředitel divize robotiky společnosti ABB Vítězslav Lukáš.

Ředitel divize robotiky společnosti ABB Vítězslav Lukáš.

Lidovky.cz: Touží dnes po svém robotu většina firem, nebo se jich spíše bojí?
Tato debata se otevírá v posledních dvou letech, kdy se ve veřejném prostoru o robotech začalo více mluvit. Část podnikatelů je opravdu na té pozitivní vlně a touží po svých robotech. To ale ještě neznamená, že si jsou jistí tím, zda je mohou při svém výrobním procesu implementovat. Řada z nich má dojem, že je to něco složitého a budou na obsluhu robotů potřebovat jiný typ lidí. Tato nejistota z jejich strany už není vůbec opodstatněná, ale často to tak mají zafixované. Pořád je zde ale řada lidí, kteří věří v takzvanou levnou českou práci.

Lidovky.cz: Nemůžu se vás nezeptat na tradiční téma, které neustále hýbe společností. Seberou některým lidem roboty práci?
Jsou tady některé druhy prací, které by člověk podle mě ani neměl dělat. Ať se jedná o lakovny, slévárny, kovárny či manipulaci s těžkými břemeny. Před deseti lety jsme robotizovali bramborárnu, kde zvedali denně těžké pytle brambor a házeli je na kamion. Zaměstnanci museli pytle podávat někomu, kdo stál na židli a dosáhl tak na dvoumetrovou výšku. Některé zdraví nevhodné práce mnohdy ale vypadají i čistě, například montování elektrických zásuvek na pásu. Nejde nám tedy o to, abychom tyto pracovní pozice zachovávali.

Když se podíváme na prvních osm zemí s nejvyšší hustotou robotů, tak vykazují jedny z nejmenších hodnot nezaměstnaností na světě, většinou se pohybuje kolem tří procent. Naopak tady funguje korelace mezi tím, že vysoce robotizované ekonomiky mají nízkou úroveň nezaměstnanosti. Protože jsou vysoce produktivní a tím pádem úspěšné v globálním měřítku. Automatizovaná výroba má šanci soupeřit i s asijskou produkcí. Výroba založená na domnělé levné pracovní síle konkurenceschopnost ztrácí.

Lidovky.cz: Může robotizace naopak přinést nová pracovní místa?
Robotizace přináší nová pracovní místa těm státům, které robotizují. Tím, že se stávají více konkurenceschopní, tak logicky získávají více zakázek a firmy rostou. Nová pracovní místa jsou tedy sekundárním dopadem robotizace. Určitě projdeme také změnou struktury u některých profesí.

Vítězslav Lukáš

  • Od roku 2016 zastává funkci ředitele robotické divize české pobočky ABB.
  • Do technologické společnosti ABB nastoupil Vítězslav Lukáš již před dvaceti lety.
  • Vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě.
  • Patří k největším odborníkům na robotiku v České republice.

Lidovky.cz: Když se podíváte na portfolio svých zákazníků v Česku, můžete říct, že se roboty dostávají regionálně téměř všude?
V tomto vidíme velmi pozitivní trend. Prvotní průmyslové oblasti, jako je Plzeňsko nebo Liberecko, naplnily svoji konečnou kapacitu. Víc firem se už do těchto průmyslových lokalit nevlezlo a proto začaly hledat nové lokace. Situaci na Moravě hodně změnil Hyundai, který díky Nošovicím vytvořil dodavatelské porftolio. Když se podíváme na hustotu obsazení našich robotů po České republice, tak zde máme celkem přes 4500 strojů, od Českomoravské vrchoviny, Liberecka, jižní Moravy až po severní Moravu. Dnes už najdeme roboty i tam, kde by to člověk ani nečekal.

Lidovky.cz: Existuje podle vás nějaký mezník, při kterém by měli firmy začít přemýšlet nad digitalizací?
To záleží na mnoha faktorech. Nedá se obecně říct, od kterého momentu by pro každou firmu bylo výhodnější pořídít si robota. Musíme se na každé robotizované pracoviště podívat jako na celek, kdy robot například nemusí znamenat nejdražší položku. Měli jsme například zákazníka, který díky poklesu zmetkovitosti vykompenzoval to, že pracuje pouze na jednu směnu. Rázem se mu jeho pracoviště stalo ekonomicky výhodnější.

Jako příklad uvedu robotické lakování. Pokud cokoliv lakujete ručně, nejenom, že to je pro člověka devastující prostředí, tak je zde mnoho dalších faktorů než mzda zaměstnance. Běžně při robotizovaném lakování ušetříte 30 až 50 procent barvy. V místnosti nepotřebujete tak vysoký podíl čertsvého vzduchu, jako kdyby v lakovně pracoval člověk. Všechny tyto věci převažují nad ušetřením výplaty pro jednoho zaměstnance. Výhod, proč si pořídit robota, je mnoho, akorát nejsou některé z nich zřejmé na první pohled.

Ředitel divize robotiky společnosti ABB Vítězslav Lukáš.

Ředitel divize robotiky společnosti ABB Vítězslav Lukáš.

Lidovky.cz: Pomohl robotizaci příchod virtuální reality? Díky ní si mohou například firmy vyzkoušet, jak by jejich výrobní linka mohla vypadat.
Hlavní benefit virtuální reality vidím v tom, že zkracuje realizaci jednotlivých projektů. Pomoci digitálního dvojčete výrobní linky si můžete v offline režimu pracovní prostředí nasimulovat dopředu. Tím pádem jsme schopni zákazníkovi dodat konečné řešení výrazně rychleji. Dlouhodobě virtuální realita určitě zlevňuje celý proces, protože minimalizujete chyby. Na místě už nejsou potřeba jakékoliv předělávky. Tyto technologie nám umožňují i přestavby robotizovaných linek. Díky našemu 3D offline prostředí a virtuální realitě můžeme pomoci laserové kamery nasnímat celé pracoviště konkrétní firmy a v kanceláři můžeme v klidu vypracovat návrhy pro přestavbu. Rozšířená realita proniká také do oblasti servisu. Servisní technik přijede na místo a díky VR brýlím může vidět, jak to vypadá uvnitř robota, promítne si například i dokumentaci.

Patrik Kozlík

Autor

Patrik Kozlíkpatrik.kozlik@lidovky.czČlánky

Škoda Octavia 2.0 TDi RS...
Škoda Octavia 2.0 TDi RS...

r.v. 2015, naj. 139 166 km, diesel
398 888 Kč (s DPH)