„Nejčastěji přicházejí lidé do evidence z oblasti služeb. Pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch. Stále se hlásí i ti, kteří přišli o práci v těchto sektorech v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku,“ uvedla Maláčová.
Proti květnu evidovaly úřady práce zhruba o 3500 nezaměstnaných víc víc. Nově se v červnu přihlásilo 38 504 lidí, tedy o 119 víc než v květnu. Volných míst v evidenci úřadů práce bylo na konci června 334 904.
Nezaměstnanost v EU v květnu mírně stoupla, v Česku zůstává nejnižší |
„Největší zájem je o nízko kvalifikované pracovní pozice - o dělníky, uklízeče, řidiče nákladních automobilů, kuchaře a zedníky. U tří ze čtyř volných míst se poptává základní vzdělání a finanční ohodnocení je téměř na úrovni minimální mzdy,“ upřesnila ministryně.
Na podporách v nezaměstnanosti vyplatily úřady v červnu zhruba miliardu korun. Průměrná částka činila 8742 korun.
Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že očekává zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by tak dosahovala více než osmi procent. Podle analytiků by se počet lidí bez práce mohl výrazněji zvednout na podzim.
Podle Maláčové i vicepremiéra a šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka za dosavadním nízkým růstem nezaměstnanosti jsou příspěvky na náhrady výdělků z kurzarbeitového programu Antivirus. Dosud z něj stát vyplatil 14 miliard korun 56 800 firmám, na které dopadla koronovirová krize. Hamáček označil Antivirus za nejúspěšnější a nejefektivnější vládní program na pomoc ekonomice. Řekl, že ČSSD podporuje jeho prodloužení do konce roku. Zatím by se měly příspěvky vyplácet do konce srpna.
Vedle dočasné kurzarbeitové podpory z Antiviru chystá ministerstvo práce pravidla dlouhodobého kurzarbeitu. O jeho podobě jedná s odboráři a zaměstnavateli. Podle Maláčové by stát zaměstnancům při krácení pracovní doby kvůli krizi dorovnával mzdu. V době, kdy by firma pro ně neměla práci, by se vzdělávali či rekvalifikovali.
Návrh by měl být součástí balíčku na podporu zaměstnanosti, který by Maláčová měla předložit v srpnu. Soubor zákonů a opatření by měl obsahovat i regulaci pravidel pracovních agentur a změnu rekvalifikací. Odstupné by také nemělo mít nově vliv na podporu v nezaměstnanosti. Nyní je možné ji pobírat až po vyčerpání peněz, které pracovník dostal při propuštění. Pokud mu firma dala tři měsíční výdělky, začíná se podpora vyplácet po třech měsících. Podpořit se má digitalizace úřadů práce.
Změnit by se mohla také evidence volných míst. Zaměstnavatelé je úřadu práce oznamovat nemusí. Pokud volnou pozici nahlásí a 30 dní se ji nepovede obsadit, je možné na ni vzít cizince. Podle Maláčové je nynější nahlášení „něco jako vstupenka pro levnou sílu ze zahraničí“.
„Chceme, aby se místa hlásila povinně, aby se pravidelně aktualizovala. Můžeme se bavit o intervalu (aktualizace),“ uvedla ministryně.
O balíčku na podporu zaměstnanosti mluvila Maláčová už začátkem minulého roku. Představit ho chtěla loni ve druhém čtvrtletí, tedy před více než rokem. Jako jedno z opatření zmínila tehdy regulaci agentur.
Počet uchazečů o zaměstnání je nejvyšší od února 2018
Červnový počet uchazečů o zaměstnání - 269 637 je nejvyšší od února 2018, kdy bylo bez práce 280 899 lidí. Uvedl to v úterý Úřad práce ČR. Podíl nezaměstnaných v červnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta, loni byl 2,6 procenta. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za květen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
„Přestože do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před pandemií covid-19, s rozjezdem sezonních prací řada nezaměstnaných naopak nastupuje do zaměstnání,“ uvedl ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín. Podle něj poroste nezaměstnanost pravděpodobně i v letních měsících, ale stále spíše pozvolně, a to až do letošního podzimu, kdy očekává „razantnější zvýšení registrované nezaměstnanosti“.
Ke konci června se do evidence úřadu práce nově přihlásilo zhruba 38 500 uchazečů o zaměstnání, zároveň z ní ale přes 35 tisíc lidí odešlo. Nejvíce nově příchozích - 5364 hlásí Moravskoslezský kraj, v Praze to bylo 4842 lidí. Naopak nejméně nových uchazečů evidoval úřad v Pardubickém kraji, a to 1494 lidí.
Volných pracovních míst bylo podle úřadu práce ke konci června 334 904. Nejvíce, zhruba čtvrtinu z celkového počtu, jich nabízeli zaměstnavatelé v Praze, následoval Středočeský kraj s téměř 65 700 volnými místy. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,8 uchazeče.
Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v červnu v Pardubickém kraji, konkrétně 2,6 procenta. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 5,4 procenta obyvatel. Z regionů měly ke konci června nejnižší nezaměstnanost okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha - východ, kde podíl lidí bez práce činil 1,8 procenta, respektive dvě procenta. Následovaly Pelhřimovsko a Jindřichohradecko se 2,2 procenta. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstal na Karvinsku, kde stoupl na 8,1 procenta.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v červnu 40 okresů, největší, o osm procent, Mladoboleslavsko. Nezaměstnanost naopak klesla ve 37 regionech, nejvíce v okrese Břeclav o 8,8 procenta.
