6. listopadu 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

O zaměstnance jsme se prali i se supermarkety, vzpomíná šéf UniCredit Bank

Půl roku ve funkci. Jakub Dusílek usedl do křesla generálního ředitele banky v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Půl roku ve funkci. Jakub Dusílek usedl do křesla generálního ředitele banky v... | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA V posledních letech se banky o lidi na pobočkách perou i s obchodníky. Podle nového šéfa UniCredit Bank Jakuba Dusílka se ale situace lepší. „Bankovnictví opět získává nálepku dobrého zaměstnavatele. Mladí lidé zjišťují, že v bankách lze dělat zajímavou práci,“ říká v rozhovoru pro LN.

LN: Nastupujete do čela banky v období, kdy pomalu končí dlouhá konjunktura. Připravujete již banku na neodvratnou recesi?
V tuto chvíli se nebavíme o recesi, ale o zpomalení. Pozorujeme předstižné indikátory pro určitá odvětví, pozorně sledujeme vývoj automobilového průmyslu, který teď směřuje k elektromobilitě. Sledujeme také dodavatele z oblasti automotive, jak je tato změna může ovlivnit. To je jeden z indikátorů. Rovněž čekáme, jak dopadne brexit. Analyzovali jsme různé scénáře a očekáváme, že i kdyby došlo k tvrdému brexitu, dopad na naši bankovní činnost bude omezený a zvládnutelný (rozhovor vznikl ještě před oznámením, že Spojené království požádá o odklad – pozn. red.).

LN: Jak se vůbec může banka na nepříznivý vývoj, nehledě na příčinu, připravit?
Jedno z opatření je, že si u úvěrového portfolia stanovíte limit, který různě upravujete. Není to tak, že by se stanovilo omezení vůči konkrétní firmě. Díváte se na odvětví jako celek a zároveň na to, jaké riziko to představuje pro vaše portfolio. Naše modely vývoje pak říkají, jaké si máme vytvořit rezervy na takové portfolio, a to i ve chvíli, kdy ještě firmy dobře splácejí.

Jakub Dusílek (44)

Předseda představenstva a­generální ředitel UniCredit Bank.

Kariéru zahájil v roce 2003 jako manažer regionální pobočky v­Živnostenské bance.

Následně působil jako ředitel divize retailového bankovnictví a­produktů a ředitel strategického rozvoje UniCredit Bank Czech Republic.

V letech 2011 a 2012 byl šéfem UniCredit Leasing na Slovensku.

V roce 2012 byl jmenován členem představenstva a­ředitelem globálních bankovních služeb v České republice.

Mezinárodní kariéru následně rozvíjel v UniCredit Bank Rumunsko v letech 2016 až 2018.

LN: Znamená to, že jste už dnes opatrnější v úvěrování rizikových odvětví, jako je automobilový průmysl?
Určitě bedlivě vnímáme vývoj a výjimečně v případě jednotlivých klientů bychom mohli přistoupit k omezení úvěrování. Ta diskuse je ale oboustranná, takže poptávka po úvěrování z jejich strany může klesat i sama.

LN: Zisky domácího bankovního sektoru byly v minulých letech rekordní. Jaký očekáváte vývoj v letošním roce?
Ziskovost se vyvíjí dál pozitivně a meziročně zisky rostou. To je dáno i tím, že se zvyšovaly rychleji i úrokové sazby ČNB. Zároveň se dobře vyvíjejí i náklady na řízení rizika, klienti mají skvělou platební disciplínu a lidé splácejí snad nejlépe v historii. Ziskovost tak díky vyšším výnosům a nižším nákladům roste. Takže očekávám, že letošní rok bude lepší než loni. UniCredit Bank jako taková dosáhla v pololetí zisku 4,87 miliardy korun, což je meziročně o 13 procent více.

UniCredit Bank v Praze.

UniCredit Bank v Praze.

LN: Banky se přetahují o zaměstnance z poboček nejen mezi sebou, ale i například s úřady či s obchody, jako je třeba Lidl. Rostou platy na vašich pobočkách, nebo vám také odcházejí zaměstnanci?
I my jsme pocítili, že konkurence není jen v rámci bankovního trhu, ale i v maloobchodě. Poslední dva roky jsme se ale v UniCredit Bank snažili nastavit mzdovou politiku tak, aby k tomu nedocházelo. Vylepšovali jsme také podmínky na pobočkách, aby se mohli zaměstnanci věnovat primárně řešení potřeb klientů. Bankovnictví opět získává nálepku dobrého zaměstnavatele a i mladí lidé zjišťují, že v bankách lze dělat zajímavou práci.

LN: Banky v Evropě se připravují na období ekonomického poklesu. Některé z nich již oznámily vlnu propouštění. Jakou očekáváte situaci v Česku?
Myslím, že bude dál probíhat dílčí snižování počtu zaměstnanců bank zejména v činnostech, kde nastupuje automatizace, digitalizace a robotizace. Avšak bankovnictví je a zůstane byznysem s proaktivním zaměřením na klienty. Skutečnost je taková, že více než 60 procent klientů na trhu využívá a chce využívat pro určité služby pobočky. Klienti ale pobočky již nenavštěvují tak často, takže trend je spíš koncentrace do větších poboček, které budou mít větší roli v oblasti poradenství.

LN: Vaše skupina oznámila v roce 2016 ozdravný program transformace 2019, kdy měla navýšit kapitál a zbavit se nekvalitních úvěrů či zeštíhlit. Jak se program dotkl české UniCredit Bank? Kolik lidí bylo propuštěno a kolik se zavřelo poboček v Česku od roku 2016?
V roce 2017 jsme snížili počet poboček v Praze a v dalších krajských městech, kdy jsme uzavřeli asi sedminu poboček. Letos jsme uzavřeli dvě pobočky a další dvě převedli na franšízu. To je vše. Našim lidem jsme ale nabídli přesun v rámci banky.

LN: Jaké máte jako nový šéf plány s bankou do budoucna?
UniCredit Bank je stabilní a dobře kapitálově vybavená. To nám umožňuje uvažovat o investicích do dalších rozvojových projektů pro naše klienty. Jednou z oblastí, které se chci věnovat, je posun v digitalizaci a automatizaci bankovních služeb s velkým důrazem na to, že nechceme upustit od osobního kontaktu s klienty.

Sídlo UniCredit Bank v italském Miláně.

Sídlo UniCredit Bank v italském Miláně.

Celá skupina do této oblasti investovala mezi lety 2016 a 2019 asi 1,7 miliardy eur. Teď zahajujeme projekt, kdy chceme mít už v průběhu roku 2020 některé produkty banky zcela digitalizované. Třeba běžný účet či spotřebitelské financování. Koncem roku budeme například na fintechové platformě Meniga spouštět nové mobilní bankovnictví, které umožňuje doplňovat nové funkcionality dle potřeb zákazníků.

LN: Nestraší se tu někdy zbytečně krizí?
Myslím, že média ne úplně dobře opakují a zdůrazňují negativní vývoj některých indikátorů v takovém kontextu, že to vyvolává u lidí obavy, a skutečně může dojít k určitému sebenaplňujícímu proroctví. Když neustále kolem sebe budete slýchat negativní zprávy subjektivně vykládané, tak logicky zpozorníte a budete se ptát, jaký to může mít dopad na vaši firmu.

LN: Baví se s vámi firmy o tom, co čtou či slyší, a chovají se podle toho?
Shodou okolností jsem navštívil Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně a tam jsem stále slyšel, že reálný problém, který trápí firmy, je nedostatek pracovních sil. Na nedostatek zakázek nebo obavy z poklesu poptávky v následujícím roce si nestěžovaly. Jak jsem již říkal, jsou ale odvětví jako automotive, kde například v některých koncernech zkrátili pracovní týden. Celkově je ale nálada mezi podnikateli pozitivní.

LN: Peníze jsou v současnosti stále ještě rekordně levné. Nehrozí podle vás nebezpečí bublin, například na realitním trhu?
Poptávka je skutečně dána tím, že jsou levné peníze a sazby jsou nízko. Ekonomice se daří, máme vysokou míru zaměstnanosti. Spotřebitelé věří, že jejich budoucí schopnost splácet úvěry je dobrá, a je tak poptávka po vlastním bydlení. Nabídka je pak už horší. S výjimkou větších měst nejde o žádný velký nárůst bytové výstavby. Pak tu máme specifický problém Prahy, kde spoustu bytů koupili zahraniční investoři a byty neslouží k osobnímu trvalému bydlení. To samozřejmě vyvolává nedostatek a jen loni vzrostly v průměru ceny bytů o osm procent.

Nemyslím, že by ale hrozila bublina v podobě toho, že by se najednou propadly ceny bytů. Jisté riziko realitní bubliny tu vznikalo, ale reagovala na něj Česká národní banka a nastavila limity. To sice snížilo dostupnost úvěrů pro určitý typ klientů, ale zároveň to tyto lidi uchránilo před tím, aby se jednou dostali do potíží.

Myslím, že není třeba zákon, stačí nám doporučení. Management bank pochopil smysl těchto opatření. Vnímáme, že hypoteční trh se zpomalil, kdy meziročně objem klesl o 19 procent, ale stále jde o hezká čísla. My jsme ale naopak rostli v prvním pololetí meziročně o 60 procent.

LN: V nedávné minulosti jste přistoupili ke snížení hypotečních sazeb, když jste v létě poměrně agresivně přišli s nabídkou hypoték od 2,22 procenta. Nezohledňují takové kroky spíše krátkodobé prodejní zájmy než obezřetné financování?
Určitě to není na úkor obezřetnosti. I když máme zajímavou cenovou nabídku, tak si dál hlídáme rizikové parametry a schopnost klientů splácet. Ostatně teď máme i rekordně nízkou míru rizikovosti u našich hypotečních klientů.

LN: To je ale přece v dobrých časech u všech bank.
Nemusí to být pravidlem do budoucna. Proto v segmentu hypoték i s ohledem na to, že nečekáme recesi, ale jen zpomalení, neočekáváme nějaké výrazné zhoršení.

LN: Myslíte, že se trh dostane zase pod dvě procenta, nebo jsou tyto časy definitivně pryč?
Myslím, že dojde k mírnému snížení o pár desetin, ale nedojde k dramatickému poklesu. Není k tomu důvod a ani výhled ohledně sazeb tomu nenapovídá. To se týká českých klientů. Jiná situace je na eurovém trhu. Část naší banky působí v eurozóně na Slovensku. Tam si myslím, že se může v nejbližších měsících odehrát zajímavý vývoj u eurových sazeb, které mohou klesnout výrazněji pod jedno procento.

LN: Nedávno vyšla zpráva, že vaše skupina v případě movitých klientů přistoupí u vkladů i k záporným sazbám. Bude se to týkat i českých movitých klientů? Případně proč?
Skupina působí na řadě trhů v Evropě. Je třeba rozlišovat země, které mají euro a které ne. V případě klientů s výraznými zůstatky na účtech v eurech, vše nyní analyzujeme. 

Negativní úroková sazba má tři dimenze. Ta první je matematická, pak jde o technickou stránku věci, kdy na to musí být připravené bankovní systémy. Když se tyto systémy nastavovaly, tak se s něčím takovým přirozeně nepočítalo. Pak je tu právní prostředí, kdy můžete být zákonem omezen při aplikaci negativní sazby.

Pokud by i v Česku došlo k aplikaci negativních sazeb nad určitou výši eurových vkladů, tak bezpochyby klientům nabídneme alternativu v podobě investičních nástrojů tak, abychom jim garantovali alespoň nominální ochranu jejich vkladů. Českých klientů s účty v korunách se to však díky úrokové sazbě ČNB v současné době nedotkne.

LN: Matky českých bank (ať už jde o KBC, Erste či Société Genérale, matku Komerční banky) si právě přes dcery ukládají své peníze u České národní banky. Díky rozdílu úrokových sazeb mezi eurozónou a Českem, který činí 2,5 procenta, si nechávají tyto peníze zhodnocovat tady v Česku. Dělá to i vaše skupina?
Tyto krátkodobé operace fungují tak, že mateřské společnosti poskytují likviditu v eurech, která je prostřednictvím měnových swapů směňována na koruny. Ty jsou následně uloženy u ČNB. Objemy takových operací podléhají omezením a celková ziskovost závisí na tržních sazbách. Naše skupina je také realizuje do takto zákonem stanovené výše.

LN: UniCredit Bank je jednou z velkých bank, která se chce zapojit do aktivit národního rozvojového fondu (FNR). Co je pro vás motivací? Jak se na tuto aktivitu dívá vaše mateřská centrála?
Naše motivace je pozitivně ovlivňovat prostředí, kde úspěšně působíme. Když jsme na jaře začali diskutovat s panem premiérem vznik tohoto fondu, tak se nám ta myšlenka líbila. Ze začátku jsme o tom jednali v užším kruhu, aby se to povedlo realizovat. Teď bych si přál, aby se zapojili další investoři i mimo finanční instituce. Co je však pro všechny strany důležité: dobře vše v rámci fondu nastavit z pohledu tzv. governance, mít dobré odborníky, kteří zajistí jeho fungování a mít kvalitní projekty.

LN: Kolik jste připraveni do FNR investovat z avizovaných sedmi miliard korun?
Náš investovaný objem by se měl odvíjet od naší poměrné velikosti a počtu investorů v době úpisu. Pokud jsme tedy dnes čtyři banky, tak UniCredit Bank je sice velká banka, ale z těch čtyřech bank, kde je Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, je nejmenší. Naše investice je tak zastropována naší poměrnou velikostí a významem UniCredit Bank v tomto klubu.

LN: Do jakých projektů jste ochotni investovat a do jakých nikoliv?
Určitě se nám líbí oblasti, které jsou v tomto kontextu již zmiňovány, tedy zdravotnictví a výstavby nemocnic, oblast infrastruktury, jako je třeba dostavba části dálnici či okruhů. Negativně to vymezovat teď nechceme. Napjatě čekám na to, jaké projekty nám představí vláda. Předpoklad je, že do konce roku bychom měli jednat o konkrétních projektech.

LN: Pokračovali byste v investování do fondu národního rozvoje i v případě, že by došlo k zavedení sektorové daně?
Tyto dva světy nejsou vzájemně kompatibilní. Jde totiž o dva úhly pohledu ze strany státu, jak získat peníze na investice. My sice čekáme návratnost, ale u každého projektu je zároveň jistá míra rizika. Ještě chci zmínit, že v Česku působící banky patří mezi největší plátce daní v ČR, a ve dvacítce největších plátců daní právnických osob je šest bank.

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

Prostitutka láká zákazníky za výlohou vykřičeného domu v Dubí u Teplic (2005) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Jakub Šural: Snažím se, aby na mě brácha mohl být hrdý

POCTA BRATROVI. Číslo 23, které nosil jeho bratr Josef, si Jakub Šural vzal na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přes půl roku uplynulo od toho 29. dubna, kdy fotbalový svět přišel o Josefa Šurala a Jakub Šural, obránce Zbrojovky...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Prof. Vladimír Tesař, zakladatel a přednosta Kliniky nefrologie 1. Lékařské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!