29. září 2018 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Od prvního razítka po hotový byt za 9 let. Stavební povolení v Česku seženete hůř než ve Rwandě či Iráku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 23Diskuse
V Česku seženete stavební povolení hůř než ve Rwandě či Iráku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V Česku seženete stavební povolení hůř než ve Rwandě či Iráku. | foto: Shutterstock

PRAHA Zajistit razítka potřebná k tomu, aby se mohl začít stavět bytový projekt, zabere v Praze v průměru sedm let. Pokud se započte i výstavba, je nutné připočítat další dva roky. Vyplývá to z Analýzy připravovaných projektů, kterou zpracovala poradenská společnost Deloitte a LN ji mají k dispozici. Materiál upozorňuje, že do řízení mohou kdykoli vstoupit různé instituce a proces o řadu let prodloužit. Úřady navíc nedodržují zákonem dané lhůty.

Podle Světové banky, která mapuje podnikatelské prostředí ve 190 zemích, patří Česko z hlediska získání stavebního povolení ke třetině nejhorších. Snazší je vyřídit dokumenty v Iráku, Kosovu či Rwandě.

Analýza se zaměřila na všechny rezidenční developerské projekty, které se objevily na úředních deskách metropole od začátku roku 2014 do konce března 2018, a doposud nejsou dokončeny. Studie zkoumala schvalovací proces přípravy projektů zahrnující tři hlavní fáze – zahájení a dokončení EIA (Environmental Impact Assessment – pozn. red.), tedy posouzení vlivů na životní prostředí, vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení.

V současné době se v Praze připravuje 730 rezidenčních projektů, které čítají na 42 tisíc bytů. Analýza Deloittu ukázala, že rekordmanem je projekt, u něhož se potřebná povolení vyřizuje již více než 24 let.

Jak dokládá analýza Deloittu, investoři reálně zahájí povolovací proces až po několika letech od doby, kdy získali pozemek určený k výstavbě. V průměru je to 1,7 roku. Pokud potřebují vyřídit změnu územního plánu, znamená to další výrazné zdržení.

Praha dnes eviduje přibližně 400 žádostí o změnu územního plánu, které ještě nebyly projednány zastupitelstvem. „Současný proces schvalování je neskutečně zdlouhavý a komplikovaný. Jen v rámci územního řízení potřebujeme více než 70 razítek. A teprve poté pak následuje samotné stavební řízení,“ doplňuje Marcel Soural, předseda představenstva developerské společnosti Trigema.

Ceny rostou i kvůli úřadům

Vleklé a složité povolování výstavby bytů v Praze ale rozhodně nepálí jen samotné developery a investory. To, že se jich staví málo, se totiž zásadně odráží v jejich cenách.

Nedávno zveřejněná analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) uvádí, že důvodem růstu cen bytů v hlavním městě České republiky je především velká byrokracie, kterou musí developeři zvládnout během povolování nové výstavby. A co víc, situace se rok od roku zhoršuje. „Za posledních deset let se doba povolování výstavby nových bytů významně prodloužila,“ potvrzuje trend Miroslav Linhart, partner a vedoucí oddělení nemovitostí poradenské společnosti Deloitte.

Grafika - stavební povolení.

Analýza poukazuje i na další nešvary. Nejsou například dodržovány platné správní lhůty. „Stále více se tak prohlubuje problém s nedostatkem nových bytů, které je možné na trhu vůbec nabídnout,“ dodává Miroslav Linhart. Od začátku roku bylo v Praze povoleno 1161 nových bytů. To je málo. „V Praze by se muselo povolovat více než deset tisíc bytů ročně, abychom byli na stejné úrovni přístupu k povolování, jako mají srovnatelná města jako třeba Vídeň nebo Mnichov,“ říká partner KPMG a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Pavel Kliment. 

Sdružení spočítalo, že pokud se tempo povolování bytů nezrychlí, bude v roce 2030 chybět v metropoli minimálně 50 tisíc bytů. I když podrobná analýza Deloittu mapuje pouze situaci v Praze, v jiných městech zpracována nebyla, lze předpokládat, že stav o mnoho příznivější nebude ani v regionech. Zdlouhavý povolovací proces se netýká jen bytů, ale veškeré výstavby. Světová banka každoročně publikuje ročenku Doing Business mapující podnikatelské prostředí.

Irák či Rwanda lepší než Česko

V aktuálním vydání patří Česku třicátá příčka ze 190 hodnocených zemí. Dle parametru získání stavebního povolení se Česko propadlo až na 127. místo. Snazší než v Česku je vyřídit povolení v Iráku, Rwandě nebo Kosovu.

V Česku dle ročenky trvá vyřízení stavebního povolení 247 dní a je nutné absolvovat 21 úředních úkonů. Je však nutné upozornit, že žebříček bere v úvahu jen délku řízení danou zákonem. Realita, jak dokládá i studie Deloittu, je mnohem horší. Nejlépe hodnocenou zemí z hlediska vyřízení stavebního povolení je Dánsko, kde procedura zabere 64 dní. V sousedním Rakousku trvá vyřízení stavebního povolení 222 dní, v Německu 126 dní, v Polsku 153 dní a na Slovensku 286 dní.

Zdlouhavý povolovací proces chce zkrátit ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO) zavedením takzvané fikce souhlasu. Úředníci by při stavebním řízení měli na vyjádření lhůtu 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas. Návrh chce ministryně předložit vládě už na podzim.

Povolovací řízení ale nekomplikují všem stranám jen zdlouhavé lhůty. „Problémem je rovněž fakt, že státní správa a samospráva nejsou odděleny, protože samospráva státní správu fakticky zaměstnává. Samospráva tak může práci stavebních a jiných úřadů ovlivňovat podle toho, jaké jsou její aktuální strategické záměry,“ upozornil na problém Marcel Soural z Trigemy.

  • 23Diskuse




Najdete na Lidovky.cz