18. března 2019 19:00, aktualizováno  20:39 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Odchod Jiřího Kunerta. Doyen českého bankovnictví se loučil ve Strahovském klášteře

Šéf UniCredit Bank Jiří Kunert | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf UniCredit Bank Jiří Kunert | foto:  Dan Materna, MAFRA

Praha Se světem peněz se v pondělí slavnostně loučil legendární český bankéř Jiří Kunert (*1953). Dlouholetému šéfovi Živnobanky a posléze také české a slovenské UniCredit Bank v pondělí večer vzdaly v prostorách Strahovského kláštera hold špičky českého bankovnictví, hlavně takzvané „londýnské školy“, a také zástupci italské UniCredit Bank.

Na rozlučkový večírek dostali pozvání zejména zástupci finančního světa, právníci a také významní klienti banky z řad podnikatelů. Jak zjistily LN, k Jiřímu Kunertovi v blahopřejném projevu promluvil bývalý šéf centrální banky Zdeněk Tůma. Na rozloučení Kunerta s vrcholnou manažerskou funkcí byli přítomni také bankéř Jan Tauber i současný guvernér České národní banky Jiří Rusnok a jeho předchůdce Miroslav Singer.

Mezi hosty byl i chairman české pobočky Deloitte Josef Kotrba spolu se svou manželkou Petrou Buzkovou (exministryně školství za ČSSD - pozn. red.). Přišel i bývalý člen bankovní rady ČNB Luděk Niedermayer (dnes europoslanec).

Akce se zúčastnila i bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, dále bankéř Josef Tauber, finančník Gabriel Eichler a advokát Bohuslav Klein. Mezi hosty nechyběli generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka, bývalý dlouholetý šéf Deutsche Bank v Česku Bohumil Studýnka a zakladatel panevropské společnosti pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius Karel Muzikář starší.

Na večírku italský zástupce akcionáře poděkoval oslavenci za dlouholetou práci v managementu banky a potvrdil, že Kunert zaujme pozici předsedy dozorčí rady UniCredit Bank.

Vpravo Petr Šimčák, lektor v oblasti investic, Amundi Czech.
Miroslav Singer (vpravo), bývalý guvernér ČNB, a Josef Tauber, bývalý výkonný...

Tři dekády stál v čele Živnobanky a posléze české a slovenské UniCredit Bank. Od příštího měsíce to již nebude platit, Jiří Kunert šéfovské žezlo v české a slovenské Unicredit předá dál a v bance bude působit již jen v dozorčí radě.

Spolu s ním tak z českého bankovního světa zmizí i poslední zbývající most mezi současností a starými časy. Jiří Kunert byl totiž po odchodu Pavla Kavánka z čela ČSOB a Pavla Kysilky z vedení České spořitelny posledním aktivním členem té vůbec první porevoluční bankéřské generace, jež v Česku budovala domácí finanční trh. Z dnešního pohledu působí až úsměvně, že tento český bankéř měl v mládí ohledně své budoucnosti zcela jiné plány. Více než svět peněz jej lákal svět filmu.

„Na střední škole jsem chodil do filmového kroužku, běhal jsem s kamerou po Václavském náměstí a natáčel lidi. Chtěl jsem jít na FAMU, ale nakonec mi to táta rozmluvil. Byl rok 1971, tehdy brali na FAMU strašně málo lidí, a co si budeme povídat o tom, jak se tam dostávali,“ vzpomínal Kunert před lety v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Pragmatická volba

Zcela pragmaticky se tehdy rozhodl studovat obor finance a úvěr na VŠE. Dle jeho slov o něj totiž nebyl velký zájem, brali 90 lidí a i s ním se přihlásilo jen sedm uchazečů. Po absolvování VŠE působil Kunert nejprve v letech 1976 až 1982 v Československé obchodní bance a poté rok na pobočce Živnostenské banky v Londýně, kterou mimochodem prošel i pozdější šéf ČSOB Pavel Kavánek.

Těsně před změnou režimu byl pak Kunert poradcem pro bankovnictví na federálním ministerstvu financí a od roku 1988 vrchním ředitelem Živnostenské banky. Skupině ekonomů, do níž Kunert i Kavánek patřili, spadla s koncem komunistického režimu do klína obrovská příležitost. Byli totiž součástí úzké elitní skupiny lidí, kteří bankovnictví opravdu rozuměli a zároveň měli výhodu pracovních zkušeností v zahraničí.

Nebylo divu, že se právě oni stali jedněmi z nejvýznamnějších osobností porevolučního bankovnictví v Česku. „My všichni, kteří jsme touto zahraniční zkušeností, těmi všemi stážemi prošli, jsme pak měli po revoluci na té pomyslné startovní čáře určitou výhodu,“ připouštěl Kunert před lety v rozhovoru pro LN.

I díky zkušenostem, jež nabyl v zahraničí, se pak Kunert dle svých slov občas podivoval, čeho všeho byli domácí bankéři počátkem devadesátých let schopni. „Mohli na tom občas i vydělat, nebylo to protizákonné, ale bylo to proti bankovní etice. Především pokud jde o půjčování peněz na některé projekty,“ uvedl ve zmíněném rozhovoru.

Banky pak často skončily s hromadou nesplácených úvěrů, řada z nich se dostala do obrovských potíží a desítky miliard na jejich záchranu nakonec musel vynaložit český stát. „Kolegové se mě tehdy občas ptali, proč neděláme stejné věci jako ostatní banky, říkal jsem jim, že mi to přijde riskantní. Že se to nemůže vyplatit,“ vzpomínal Kunert před třemi lety.

V divokých 90. letech byl Kunert pevně zakotven v Živnobance, jejímž šéfem zůstal jak po listopadové revoluci, tak i po privatizaci banky. V jejím čele stál až do roku 2001, kdy odešel do čela slovenské UniBanky patřící finanční skupině UniCredit.

Do Živnostenské banky se ale zase po dvou letech vrátil, poté co do ní jakožto majoritní vlastník vstoupila právě skupina UniCredit. Následně po akvizici HVB skupinou UniCredit řídil také fúzi HVB a Živnostenské banky v Česku, nově vzniklá instituce se posléze přejmenovala na UniCredit Bank. Tu dokázal Jiří Kunert v posledních letech provést i nástrahami finanční krize a připravoval ji na přechod od tradičního bankovnictví k poskytování služeb prostřednictvím digitálních bankovních kanálů.

Pronájem komerčních prostor o ploše 123 m2 v Boršově nad Vltavou
Pronájem komerčních prostor o ploše 123 m2 v Boršově nad Vltavou

Průmyslová, Boršov nad Vltavou - Poříčí, okres České Budějovice
15 000 Kč/měsíc