Inspirace myšlenkami a metodami jednoho z největších podnikatelů české historie Tomáše Bati se zatím Albixonu docela vyplácí. Firma, kterou Jaroslav Smetana s bratrem Liborem vybudovali na zelené louce, dnes patří k předním českým výrobcům zahradních bazénů. A v produkci jejich zastřešení pak prý podle vlastních slov patří dokonce ke světové špičce.
Když se tento muž usadí ve své kanceláři a začne vzpomínat, brzy je vám jasné, že k podnikání tíhl od dětství. „Jako rodina jsem se vždycky snažili vydělávat. Sušili jsme seno a prodávali ho do místního JZD, trhali jsme a prodávali ovoce a také léčivé byliny. Prázdniny jsem netrávil tak, že bych běhal za mičudou, ale pracoval jsem,” vypráví Smetana. K prvním větším penězům přišel tento padesátník již na gymnáziu, kdy se rozhodl, že bude sbírat, sušit a prodávat houby.
„A to nikoli houby jedlé, ale prašivky, které se pak využívaly pro výrobu léčiv. Platili tehdy 50korun za kilo sušených hub. Za 14 dní jsem si tehdy vydělal asi 5000 korun, což byly obrovské peníze, vždyť co si pamatuji, plat kvalifikovaného dělníka byl kolem 3000 korun za měsíc,“ vzpomíná Smetana.
Po maturitě se mu nechtělo na vojnu, tak se přihlásil na policejní školu. “Řekli nám tehdy, že tři nejlepší z ročníku vezmou na vysokou školu, tak jsem se rozhodl, že budu nejlepší. Nikdy jsem nedostal jinou známku než jedničku, přesto jsem šel nakonec šlapat chodník do Vršovic a na vysokou šli z protekce jiní kluci,” vypráví. Chuť podnikat ho nepřešla ani v policejní uniformě. Načerno se snažil v polovině 80. let zprovoznit malé vodní elektrárny na Berounce, nakonec z toho ale z různých důvodů sešlo.
Bazén? Raději vlastní
Po listopadu 1989 neváhal a začal ihned podnikat s kamarádem. „Vyráběli jsme bytové doplňky, pak se sem ale nahrnula levná produkce z Číny a během půl roku bylo vymalováno, skončili jsme.“ Nějakou dobu se živil i tím, že rekonstruoval a pronajímal společně s kolegou několik objektů v Praze.
Zlom v jeho podnikatelské kariéře přišel v roce 1995. „Rozhodl jsem se, že si nechám na zahradě postavit bazén. Ta firma to ale dělala s takovým zvláštním přístupem, že jsem je nakonec vyhodil a společně s bratrem jsme si bazén dostavěli sami,“ říká Smetana. Zdálo se jim to tak snadné, že se okamžitě rozhodli, že budou bazény vyrábět a montovat sami.
“Na podzim roku 1995 jsme vytvořili první model bazénu, pamatuji jsme, jak jsme ho vezli za bratrovou Škodou 130 na přívěsu přes Brdy, bylo asi patnáct centimetrů sněhu, abychom ho mohli na Dobříši předvést na výstavě zahrádkářů. Samozřejmě jsme žádný úspěch nezaznamenali a dnes se tomu ani nedivím,” říká Smetana. Počáteční úspěch je ale neodradil, pronajali si prostory od místního JZD a pustili se do výroby.
„Lidem v Průhonicích, Kunraticích i jinde jsem naházel do schránek reklamní inzeráty a nakonec skutečně pár zákazníků přišlo. Nevyrobili jsme vlastně ještě jediný bazén, a už jsme měli podepsáno na 60 smluv,“ vzpomíná.
Nejdřív bazén, pak zastřešení
Druhý rok už přišly objednávky na 120 bazénů, další rok už bylo objednávek kolem 240 a od té doby růst skoro nikdy neustal. Loni jich vyrobil Albixon přes 3000. Největší peníze ale firma nevydělává na výrobě samotných bazénů, nýbrž jejich zastřešení. To dnes tvoří na 70 procent obratu Albixonu. Z čtvrt století existence už firma dodala více než 30 tisíc bazénů a přes 90 tisíc jich zastřešila.
K výrobě zastřešení se přitom společnost paradoxně odhodlala jen proto, aby trochu ušetřila na reklamě.
„Inzerce v novinách se nám zdála příliš drahá. Řekli jsme si, že by bylo fajn mít na jedné stránce za ty samé peníze inzerát na dva produkty. No a dnes jsme zřejmě největším výrobcem bazénového zastřešení na světě,“ říká Smetana s tím, že přesné statistiky ale neexistují.
Lidé v Albixonu podle něj mají neustále motivaci se zlepšovat. „Třeba před rokem jsem dal cíl, že bazén, který vyrábíme 50 hodin, chci vyrábět do jednoho roku za deset hodin. Sice se nám to nepovedlo, dnes ho ale dokážeme díky zlepšovákům a technickým úpravám, s nimiž zaměstnanci přišli, vyrobit za hodin 15. To je přece úžasné,“ pochvaluje si Smetana.
Zaměstnance k vymýšlení zlepšováků motivuje nepřetržitě.“Zavedli jsme nedávno novinku, kdy může každý zaměstnanec smskou napsat nápad, jak něco vylepšit. Ihned je za to v elektronické aplikaci oceněn. Takových podnětů se sešlo za čtyři měsíce asi 750,” vypráví Smetana.
Jak říká, jeho cílem je zvýšit tržby z loňské více než jedné miliardy korun na deset miliard, bude to prý ale ještě dlouhá a namáhavá cesta. Ulehčovat si ji například prostřednictvím dotací ale nehodlá.
„Dotace jsou podle mne morální cestou do pekel. Proto je odmítáme,“ říká přesvědčeně.
