Ekonomické dopady brexitu na celé státy i odvětví hospodářství se řeší už od doby, kdy ostrované vyslovili v referendu vůli ze společného evropského projektu odejít. Odchod Velké Británie bude mít ale pochopitelně dopady i v ekonomickém mikrokosmu, tedy jednotlivých regionech členských států.
Jak a kde se brexit dotkne konkrétně Česka?
Podle studie, kterou si nechal zpracovat bruselský Výbor regionů, existují mezi šesti zvolenými klíčovými odvětvími takové, které se dotknou konkrétních oblastí v České republice. Studie, kterou má server Lidovky.cz k dispozici, se zaměřuje na automobilový průmysl, strojírenství, výrobu elektroniky, výrobu textilu a nábytku, potravinářství a chemický průmysl.
Brexitem nejohroženější regiony v kombinaci všech šesti sledovaných odvětví. Nejtmavší tóny červené značí největší ohrožení, modré naopak.
Koho u nás kombinace rizik ze všech uvedených odvětví bude bolet nejvíc? Nejvíce by se měl obávat region s označením CZ03, který v sobě spojuje Plzeňský a Jihočeský kraj, a také trojlístek Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje pod kódem CZ05. Zcela netknutý by ale neměl zůstat žádný kraj. Česko by tak mělo být alespoň co do dotčené plochy svého území jednou z brexitem nejohroženějších zemí.
Srovnatelně velkou část území, které by se měl odchod Britů z unie bezprostředně týkat, má z údajů vyplývajících ze studie už jenom Španělsko, Rakousko a Irsko. Za poměrně nezávislé jsou podle všeho považovány hlavně regiony ve Francii, Skandinávii a v členských státech unie na východě Evropy.
Dopady brexitu na evropské regiony vzhledem k automobilovému průmyslu. Nejtmavší tóny červené značí největší ohrožení, modré naopak.
Česko po brexitu. Hlasovací mašinu Francie a Německa neporazíme, míní český diplomat |
Automobilový průmysl
Nikoho zřejmě nepřekvapí, že nás zasáhnou možné turbulence spojené s automobilovým průmyslem, který se na českém HDP podílí téměř z desetiny. Jako celek na tom sice Česko není s mírou vystavení riziku v tomto oboru nejhůř, na některé kraje, ve kterých automobilky zaměstnávají velké množství lidí, by ale dopadla negativa citelně.
To se týká především Středočeského kraje, kde má velké závody mladoboleslavská Škoda Auto. Lehce by se mohl případný útlum dotknout ještě i téměř všech dalších krajů, s výjimkou kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a také Prahy. Těchto tří krajů by se měla ekonomická rizika spojená s automobilovým průmyslem po brexitu zcela vyhnout.
Nebezpečí však tkví také ve „vedlejších účincích“. Logicky se totiž brexit dotkne lídra v oboru – sousedního Německa, na nějž je česká ekonomika silně vázaná. Němci by totiž brexitem mohli přijít o zdaleka největší balík peněz. Větší zářez do ekonomiky zatíží podle studie už jen Španělsko, v podobném rozmezí se pohybují ještě Belgie a Malta. Za zmínku stojí také pozice Slováků, kteří by nepříznivému vývoji v tomto odvětví byli vystaveni nemilosrdněji než Češi.
Dopady brexitu na evropské regiony vzhledem k strojírenskému průmyslu. Nejtmavší tóny červené značí největší ohrožení, modré naopak.
Strojírenství
Zcela jiná je ale realita ve strojírenství, což je podle metodiky studie vše „od počítačů, přes hračky, optické kabely až po parní turbíny“. V něm stojí na špici ohrožených států Česko společně s Irskem a Nizozemím. Zasaženy by byly výrazněji také ekonomiky Německa, Francie, Itálie, Polska či Maďarska.
Právě strojírenství je důvodem, proč brexit dopadne na trojici krajů s krajskými městy v Liberci, Hradci Králové a Pardubicích. Jsou to jediné české kraje, které autoři studie označují za velmi rizikové. Oproti nim mohou naopak zůstat v klidu strojaři v Karlovarském a Ústeckém kraji, ušetřena negativních dopadů vývoje ve strojírenství zůstane také Praha.
Nejhůře je na tom v oboru strojírenství zřejmě Německo s Itálií. Země si mezi sebou rozdělily osm nejrizikovějších oblastí, z nichž šest leží u českého západního souseda. Vůbec nejhůře by na tom měly být oblasti na jihu Německa okolo měst Tübingen, Stuttgart a Freiburg. V Itálii zase odchod ostrovanů zasáhne oblast Emilia-Romagna, v němž se nachází města jako Boloňa či Parma. Tento region je navíc třetím nejbohatším regionem země.
Dopady brexitu na evropské regiony vzhledem k elektrotechnickému průmyslu. Nejtmavší tóny červené značí největší ohrožení, modré naopak.
Přiznivější zprávy nepřináší analýza Výboru regionů ani v oblasti výroby elektroniky, kde je Česko opět mezi neohroženějšími státy. Tradiční partnery z Nizozemska a Irska doplňují ještě Slováci. Právě s nimi by se Češi měli v tomto odvětví připravit na nejtvrdší náraz.
V české kotlině se to týká především regionu Střední Morava, který v sobě zahrnuje Olomoucký a Zlínský kraj. „Region Střední Morava má největší ekonomický potenciál ve výrobě, především pokud jde o zpracování dřeva a kovů, dále výroba elektroniky a textilu,“ uvádí zpráva.
Slovenský region Západné Slovensko, skrytý pod značkou SK02, by se měl mít prý obzvláště na pozoru. Obsah zprávy uvádí, že díky výraznému zapojení firem jako Samsung, Foxconn, Peugeot Citroen či Continental do výkonnosti tohoto regionu, ve kterém leží například Nitra, Trnava či Trenčín, mohou turbulence v oboru výroby elektroniky tuto oblast výrazně zasáhnout.
Dejte krajům více pravomocí, radí Brusel
V dalších odvětvích už si může český průmysl výrazně oddechnout. Mezi deset nejméně ohrožených zemí patří Česko, pokud jde o výrobu nábytku a textilu. Ještě jistěji si stojí v potravinářství, kde vede „o parník“ přede všemi Irsko, které dosahuje v indexu ohrožení až šestinásobných hodnot než většina ostatních států. Hned jedenáct z patnácti nejvíce ohrožených produktů, které před brexitem putovaly z Irska do Británie, je potravinářských.
Mayová: Pokud dohoda o brexitu neprojde, Británie nejspíš zůstane v EU |
Stejně „bezpečně“ jsou na tom Češi i v poslední kategorii, která v sobě zahrnuje všechny aspekty chemického průmyslu.
A co by v přípravě na odchod Británie autoři studie dotčeným regionům doporučili? Kromě obecných frází o vzájemné komunikaci mezi nimi a centrem přicházejí také s požadavkem větších pravomocí. Jednotlivé regiony, v případě Česka kraje, by tak mohly reagovat na nepříznivou ekonomickou situaci. Vyzdvihují také možnost zapojení soukromých investorů, kteří v daných lokalitách vytvářejí pracovní místa.
