10. září 2018 11:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Pivovary v Česku velebí vratné lahve. Jde o velmi výhodný systém

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Pivo (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pivo (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

PRAHA Český systém zpětného odběru skleněných obalů je mimořádně úspěšný a pro výrobce ekonomicky výhodný. K opakovanému použití se vrací skoro sto procent distribuovaných pivních lahví.

V průměru osm až desetkrát za dobu své životnosti se podle zjištění LN vrátí do pivovaru k opětovnému naplnění jedna do obchodu vyslaná pivní lahev. Výrobci jako jeden muž shodně tvrdí, že sklo je pro pivo z hlediska uchování chuťových a senzorických vlastností nejen ideální obal, ale znamená také ekonomické úspory.

A Češi systém placení záloh po těch mnoha desítkách let, co u nás funguje, využívají v hojné míře. Pivovarům se vrací kolem 98 procent všech na trh uvedených lahví.

Skleněné lahve s minerálkami nebo mlékem už z trhu téměř vymizely, o to víc se tento obal stal doménou pivovarů. Stále víc sice roste obliba plastových lahví a v poslední době zejména plechovek, ale nejvíc piva se u nás stále prodává ve skle.

Úspěch díky záloze a tradici?

Počet lahví, které se tímto způsobem na českém trhu „točí“, žádná statistika neuvádí, ale podle některých odhadů se může jednat zhruba o půl miliardu kusů.

„Svou roli hraje určitě dostatečně vysoká záloha, tradice i sofistikovaný systém zpětného odběru, ale i vysoká kvalita lahví a efektivní kontrola jejich stavu. Inspektory na linkách (čidla kontrolující stav každé lahve – pozn. red.) dokážou odchytit poškozené lahve spolehlivě tak, ze se na trh nedostanou,“ komentuje situaci mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Grafika k prodeji piva na území České republiky.

Prazdroj, který má na trhu skoro poloviční podíl, uvádí, že u půllitrových lahví je návratnost až 98 procent, u třetinkových je menší, protože si spotřebitelé někdy mylně myslí, že vratná není, a vyhodí ji.

Někde je dokonce návratnost ještě vyšší. Například Pivovar Svijany uvádí 99 procent. „Hlavní roli v tom hraje skutečnost, že je systém dán zákonem, takže obchodníci mají zákonnou povinnost lahve vykupovat a nemohou ji nijak obcházet,“ soudí svijanský sládek Petr Menšík.

„Pivo ve vratných lahvích lidé prostě kupují stále nejraději. I když neustále roste obliba jednocestných obalů, a to zejména plechovek, u baleného piva stále dominuje lahev o obsahu půl litru. V té se prodá přes 60 procent baleného piva,“ říká Denisa Mylbachrová z Pivovarů Staropramen. 

Pivovary většinou odmítají sdělit, na kolik je vyjde pořízení jedné lahve, ale všechny se shodují, že částka zhruba odpovídá záloze vybírané obchodníky. Tedy třem korunám. Do nákladů na vratný systém je pak ale třeba také připočíst náklady mytí, cenu za korunku, nalepení etikety a „šátečku“ na hrdlo lahve.

„Přesto je to jednoznačně nejekologičtější obal, protože i když se lahev nevrátí zpět do pivovaru k dalšímu naplnění a rozbije se, střepy jsou recyklovatelné a sklo neuvolňuje žádné škodlivé látky do přírody,“ říká mluvčí Pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.

Skleněné obaly se vyplácí

Bernard jako jeden z mála používá kromě klasických korunkových uzávěrů také patentní uzávěr, který zvyšuje náklady na pořízení jedné lahve o sedm korun. I ta je však v obchodech zálohovaná.

Přesto se pivovarům skleněné obaly díky vysoké návratnosti vyplatí i ekonomicky. A někteří výrobci se novotám v podobě plastového obalu nebo plechovek brání. Například humpolecký Bernard odmítá plnit pivo do PET lahví i plechovek a zdůvodňuje to jejich zátěží pro životní prostředí. Do PET lahví prý nikdy nebudou stáčet pivo Svijany ani Budějovický Budvar.

„Technicky není PET lahev pro pivo ideální obal a už vůbec se nehodí pro prémiové pivo,“ reaguje mluvčí Budvaru Petr Samec.

Podle informací ministerstva životního prostředí se Česko mezi státy Evropské unie obecně vymyká vysokým podílem prodaného piva ve vratném, opakovaně použitelném skle. Zavedení podobného zálohového systému i na PET lahve, třeba po vzoru Německa, se však u nás zatím nechystá.

Ministerstvo se bojí krachu dnes dobře fungujícího systému třídění plastů, na který si lidé všude zvykli a změnu, která by je nutila skladovat doma početné neporušené PETky, by nemuseli přijmout. „Celý systém dostupného třídění skrze kontejnery by se mohl zhroutit,“ varuje mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.

  • 3Diskuse

Najdete na Lidovky.cz