27. března 2019 12:26 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Plaťte pět miliard navíc, chce po bankách sociální demokracie

Tomáš Petříček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Petříček. | foto: MAFRA

Praha Sociální demokraté oživují debatu o zavedení speciální daně pro banky. Cílem je posílit příjmy státního rozpočtu a zamezit odlivu zisků do zahraničí. „Bankovní sektor je jeden z trhů, kde je odliv největší. Jednou z možností, jak přímo danit, je progresivní daň, kterou můžeme zvýšit i sektorově,“ uvedl pro Lidové noviny (LN) místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Banky by podle návrhu sociálních demokratů platily daň o šest procentních bodů vyšší než ostatní firmy, tedy 25 %.

Jen pět největších peněžních ústavů v Česku by tak státu odvedlo podle propočtů, které si LN nechaly zpracovat, pět miliard korun na dani z příjmu navíc.

Zisky českého bankovního sektoru Tuzemské banky a stavební spořitelny a pobočky...

„Zjevně by to banky úplně v pohodě zvládly. Nevidím v tom žádné riziko. Že by odešly z českého trhu? Těžko. Že by zvýšily poplatky? Těžko, konkurenční boj je obrovský,“ uvedl už počátkem března pro LN šéf ČSSD Jan Hamáček. Další zvažovanou variantou, jak dostat z bank peníze navíc, je daň z jejich aktiv. V takovém případě by šlo až o 11 miliard korun.

ČSSD však bude muset o svých plánech nejprve přesvědčit koaliční ANO. Proti je šéf hnutí a premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová.

Návrh ČSSD by dopadl zejména na největší banky, které generují nejvyšší zisky. Například ČSOB by za rok 2017 zaplatila do státní kasy asi o 1,79 miliardy korun více, Komerční banka 1,56 miliardy a Česká spořitelna skoro 1,1 miliardy korun navíc. Tyto tři banky poslaly loni do Vídně, Bruselu, respektive Paříže, kde sídlí jejich matky, dividendy celkem za 32,4 miliardy korun, o 6,2 miliardy více než o rok dříve.

Na druhou stranu jsou ale právě tyto společnosti největšími přispěvateli do státního rozpočtu. V roce 2017 figurovalo mezi deseti největšími plátci korporátních daní v Česku hned pět bank – ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank, Raiffeisenbank. Na daních odvedly více než 13 miliard korun, což představuje osm procent veškerých daní z příjmů firem v daném roce.

KSČM chce daň ještě vyšší


Návrh sociálních demokratů kritizuje předseda komunistů Vojtěch Filip. Podle KSČM by totiž banky měly státu platit ještě víc. Komunisté proto místo zvýšení korporátní daně preferují zavedení nové daně z finančních transakcí, podobně jako v Maďarsku.

Tomáš Petříček nicméně připustil, že ani pro ČSSD není návrh zvýšené daně z příjmů pro banky konečný. „Před volbami jsme přišli například s variantou odvodu bank z finančních aktiv, která by státnímu rozpočtu přinesla až 11 miliard korun navíc. Cest je několik,“ dodal Petříček.

Vidina snadného zdroje příjmu do státní kasy zatím nezískala podporu premiéra Andreje Babiše (ANO) ani ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). „Zkušenosti ze zahraničí nasvědčují tomu, že sektorová daň v oblasti bankovnictví může vést nejen ke zvyšování cen pro konečné spotřebitele v podobě vyšších úrokových sazeb či poplatků, ale i k přesunu částí některých aktivit bank mimo tento sektor nebo do zahraničí. Výsledkem může být až negativní dopad do HDP, na pracovní místa v ekonomice či na investice,“ řekla Schillerová LN.

Sporný nástroj

Proti sektorové dani se dlouhodobě ozývají ekonomové i Česká národní banka (ČNB). „Dopad těchto daní je typicky takový, že banky je přenesou na klienty. Stát má dost příjmů z daní a nepotřebuje nové zavádět,“ řekl nedávno v rozhovoru pro LN člen bankovní rady ČNB Aleš Michl.

Nápad se přitom nezamlouvá ani guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi. „Já jako ekonom jsem přesvědčen, že specifické sektorové daně nejsou dobrý nápad. Ještě bych bral tyto nápady, pokud by odvětví mělo oligopolní strukturu. A to pro naše banky nepochybně neplatí,“ řekl Rusnok v rozhovoru pro týdeník Euro s dovětkem, že obvykle jsou výsledky podobných daňových úprav mnohem nižší, než se na začátku slibuje.

Podle ekonoma a někdejšího viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla je spíše potřeba přemýšlet o tom, jak domácí prostředí zatraktivnit pro zahraniční kapitál a reinvestice tak, aby co největší část zisků zde vytvořených tady i zůstávala. „Třeba estonský model daňové podpory reinvestovaných zisků je stále inspirativní. Úvahy o sektorové dani jdou opačným směrem a zahraniční kapitál v dlouhém období spíše odrazují. Koneckonců si nepamatuji, že by země, které model sektorové daně zavedly, jásaly nad tím, jak to bylo skvělé opatření. Děláme dost vlastních chyb, netřeba kopírovat chyby jiných,“ říká Hampl.

Přilákání nových investic do oblastí s vysokou přidanou hodnotou, a tudíž i vyšší mírou zisku, je přitom jednou z vládních priorit.

Poučení od sousedů

Zkušenosti za našimi hranicemi ukazují, že dodatečné zdanění bank nemusí vždy splnit představy. Sektorovou daň například v roce 2012 zavedlo Slovensko. To nejprve přišlo s daní ve výši 0,4 % z pasiv (ta představují zdroje financování majetku – pozn. red.) bez započtení vlastního kapitálu. Prakticky ihned vláda couvla a snížila daň na 0,2 %; za příliš vysokou ji považoval i Mezinárodní měnový fond. Podle Slovenské bankovní asociace bylo jedním z důsledků snížení množství úvěrů podnikatelům.

Od února 2016 platí sektorová daň v Polsku, vypočítává se z bankovních aktiv (veškerý majetek společnosti, hmotný i nehmotný, tj. pokladní hotovost, pohledávky u bank a klientů, zakoupené cenné papíry atd. – pozn. red.). Banky si z toho přitom mohou odečíst jen hodnotu vlastního kapitálu a polské státní dluhopisy. Podle analýzy společnosti Cyrrus vedlo její zavedení k poklesu zisků bank. Bankovní daň v roce 2011 zavedlo i Rakousko s cílem sanovat ztráty tamního sektoru. I tam ji ale po čase vláda snížila.

Zatím poslední zemí, která k podobné dani přistoupila, bylo od letošního 1. ledna Rumunsko. Ani tam se však nesetkala s pochvalou. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Mezinárodní finanční korporace (IFC) dokonce ve společném dopise rumunské vládě varovaly, že zavedení bankovní daně přinese významné narušení stability bankovního systému v Rumunsku. Někdejší bývalý premiér Rumunska Mihai Tudose ji pak označil za „absurdní“.

PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?
PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?

Zima pomalu, ale jistě klepe na dveře, a proto je nejvyšší čas myslet na zimní obutí vašeho dítěte. Dětská nožka roste rychlostí blesku, a tak se každoročnímu nákupu sezónní obuvi nevyhnete.