První sklizeň a příjem se očekává v roce 2014. "Životnost plantáže se předpokládá 20 let, poté už je rostlina vyčerpaná. V tomto období by měl být porost čtyřikrát až pětkrát vytěžen a zpracován na štěpku," dodal. Za pět let vyroste topol o osm až deset metrů. Strom se samovolně obnovuje z pařezů. Po 20 letech může být na místě znovu založena podobná plantáž anebo se plocha využije k zemědělství.
Topol je výhřevností podobný buku nebo bříze
"Ekonomická rentabilita je lepší než při běžné zemědělské činnosti," řekl Janský. Ročně získá město z plantáže sedm až deset tun sušiny. Výhřevnost japonského topolu je stejná jako u spalování březového i bukového dřeva.
Topol ale hoří rychleji, na objem ho musí být více, ale hmotnost je srovnatelná s břízou a bukem.
Pro potřeby městské teplárny, která letos plánuje spálit až 200.000 tun biomasy, pěstuje kolem Plzně "energetické porosty" řada firem. "Nejčastěji právě japonský topol," uvedl Janský.
Na plantáži, která je pilotním projektem, provádí městské lesy a Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví výzkum těchto dřevin, zejména rychlosti růstu, produkce a vývoje obsahu živin v půdě. Porosty je nutné ošetřovat proti nebezpečným rostlinám.
Podobné využití dalších pozemků
Plzeň vlastní 800 hektarů zemědělských pozemků. Na všechny má dlouhodobé smlouvy se soukromými zemědělci. Pozemek u Valíku byl volný, protože dříve sloužil jako zařízení staveniště tunelu na D5. Zvažujeme ještě osázet vrbou nedalekých osm hektarů u řeky, řekl Janský. Výhledově nevyloučil ani možnost využití dalších městských pozemků.
Sklizeň zajistí externí firma, podobně jako zpracovávání klestu ze 4000 hektarů městských lesů. Město nemá obří štěpkovače, uvedl Janský. Prodej klestu kryje náklady na vyklízení lesa.