Během prvních devíti měsíců letošního roku došlo k pravomocnému odsouzení celkem 49 firem. Všechny spáchaly – například prostřednictvím svého managementu či zaměstnanců – určitý trestný čin.
Počet odsouzených firem sice není na první pohled nikterak omračující, při jeho porovnání s „výsledky“ z předchozích let ale sledujeme takřka skokový růst. Loni si totiž právnické osoby „vyslechly“ odsuzující rozsudek jen ve 22 a o rok dříve dokonce jen ve třech případech.
Statistika vyplývá z čísel, které má k dispozici Ministerstvo spravedlnosti. LN údaje získaly na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ohrožení spíš na Moravě
Letos odsouzené firmy nejčastěji zkrátily daň nebo spáchaly podvod. Na hříšníky tak dopadla přísná pravidla zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ten je v českém právním prostředí stále vnímán jako novinka, postupuje se totiž podle něj teprve od začátku roku 2012.
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST FIRMY
|
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob se tedy určitým způsobem skutečně používá, odborníci ale upozorňují na to, že postih v jednotlivých regionech České republiky není rovnoměrný. Na Moravě totiž dochází k častějšímu použití zákona než v Čechách.
Jak totiž uvedl na nedávné konferenci Právo ve veřejné správě 2015 Lukáš Bohuslav z katedry trestního práva pražské právnické fakulty, 72 procent pravomocných rozhodnutí vydaly loni soudy na Moravě a hned dvanáct jich padlo přímo u Městského soudu v Brně.
Z již zmíněných 22 odsuzujících rozsudků přitom například zazněly tři v Hodoníně. Navíc všechny tři firmy musely za trest zveřejnit svůj rozsudek.
Naopak třeba v oblasti spadající pod Krajský soud v Českých Budějovicích nebyla loni a předloni odsouzena ani jedna právnická osoba. Letos už ale jde minimálně o tři osoby, které postihl Okresní soud v Jindřichově Hradci.
„Čísla svědčí o tom, jak a kdo se naučil s trestní odpovědností právnických osob pracovat,“ nabízí k údajům určité vodítko Lukáš Bohuslav.
Je přitom zajímavé, že tento trend pokračuje i v letošním roce. Zatím nejvíce trestů totiž opět padlo v jurisdikci brněnského krajského soudu, kde došlo během prvních devíti měsíců k odsouzení 27 právnických osob. Praha je pozadu, na jejích soudech si za toto období „vyslechlo“ pravomocný odsuzující rozsudek jen deset firem. Z toho sedm u městského soudu, tři pak u krajského.
Peněžitý trest se vyplatí
Soudy letos zatím nejčastěji ukládají trest spočívající v zákazu činnosti, v těsném závěsu za ním pak padá peněžitý trest. Justice se však stále drží poměrně při zemi. I když jí zákon o trestní odpovědnosti právnických osob umožňuje uložit trest výrazně převyšující jednu miliardu korun, reálně se zatím sankce pohybují maximálně v řádu desítek tisíc korun.
Nejvyšší loni uložený trest tak dosáhl částky 100 tisíc korun a trestal jím Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou. Tento soud vůbec patří k těm přísnějším, v jiném loni souzeném případě totiž uložil jeden z nejdelších trestů zákazu činnosti.
Šéf Vítkovic Světlík nemusí platit podnikateli Beranovi 1,69 miliardy za akcie |
„Pro právnické osoby je tak vlastně výhodnější, aby byly potrestány v rámci trestního řízení, kde zaplatí desítky tisíc korun, než aby byly trestány ve správním řízení, kde bývá postih znatelnější,“ upozorňuje tak na zajímavou souvislost Bohuslav.
Jak už bylo patrné i na příkladu z Hodonína, soudy ukládají poměrně často také sankci spočívající v uveřejnění rozsudku. Dotčená firma pak musí například v novinách zveřejnit soudem formulované oznámení o svém prohřešku. Fakticky tak jde s určitou mírou nadsázky o obdobu středověkého pranýřování. Výrazné tak jsou zejména reputační dopady celého trestu. Zákon přitom počítá s celkem sedmi různými sankcemi. Jak upozornil Lukáš Bohuslav, většina již už byla i uložena.
Vedle těch již rozebraných jde o propadnutí majetku nebo určité jednotlivé věci, zákaz účasti na veřejných zakázkách či zákaz přijímání dotací a subvencí. Krajní variantou je pak úplné zrušení firmy, tedy vlastně obdoba trestu smrti. Tento trest přitom jen letos padl už minimálně dvakrát.
Zákon je špatný!
Zákon o trestní odpovědnosti firem přesto podle odborníků nefunguje tak, jak by měl. Kritikou nešetří například vedoucí kateder trestního práva pražské a olomoucké právnické fakulty Jiří Jelínek.
Zákon se podle něj musí výrazně předělat. Úprava podle něj není propracovaná a po několika letech aplikace jsou vidět její nedostatky.
„Odpovědnost právnických osob je poměrně široká, existuje ale poměrně malá možnost právnické osoby se této odpovědnosti vyhnout,“ uvedl dříve profesor Jelínek v rozhovoru pro LN. Je tak podle něj nutné změnit více ustanovení a zákonem se zabývat jako celkem. První výraznější novela je nyní připravena, o jejím rozsahu se ale stále diskutuje.