Pošťáky střídají prodavači: první Češi si už chodí pro dopisy do Jednoty

Družstevní prodejny (dříve známé jako Jednota) mají zájem převzít část ze zhruba 1500 poboček ČP v menších obcích, které chce státní podnik kvůli úsporám zrušit, situaci podle Juračky však komplikuje nařízení ministerstva vnitra, že ČP může jednat jen s obcemi.

1500 pošt na seznamu ČP má nyní přes 3300 poboček, asi 1500 z nich se kvůli snížení nákladů snaží změnit na výdejní místa nebo partnerské pošty provozované jiným subjektem. Podle Juračky jsou tři možnosti. Pokud v obci existuje prodejna a zavře se pošta, poštovní služby by přešly na prodejnu. Pokud v dané obci prodejna není, COOP by převzal poštu, a pokud by to bylo možné, zřídil by prodejnu na dosavadní poště. "V obcích, kde se předpokládá ukončení provozu pošty a její objekt není vhodný k provozování prodejny potravin, by obec poskytla vhodný prostor pro prodejnu potravin, v níž zároveň budou prováděny poštovní služby," uvedl Juračka.

Pošta ale tvrdí, že takové nařízení neexistuje a jednání s COOP se nevyhýbá. "Družstva provozují dvě malé pošty v jihomoravském kraji, protože jsme se dohodli na místě. Pošty nechtěly respektovat rozhodnutí centrály (ČP jednat pouze se zástupci obecních samospráv), protože ví, že je to pomalé," uvedl Juračka.

Poštovní služby podle něj převzaly družstevní prodejny ve dvou
obcích v okolí Moravského Krumlova, ve kterých ČP uzavřela pobočky. Pod COOP nyní spadá zhruba 3000 družstevních prodejen, z toho dvě třetiny na venkově.

O jednání s maloobchodníky mají krajská ředitelství pošty podle Juračky zájem, stát jim ale nařídil jednat o případném převzetí poštovních poboček pouze s představiteli obcí. "To by bylo ale třeba rychle změnit už proto, že další jednání s představiteli pošty, maloobchodu, Svazem měst a obcí a Spolkem pro obnovu venkova by mělo proběhnout ještě tento měsíc," podotkl Juračka.

Čtěte více: Na rušené vesnické pošty si už brousí zuby 'jednoťácký' COOP

Mluvčí České pošty Marta Selicharová  sdělila, že zástupci podniku nemají ani z ministerstva vnitra, ani od vedení firmy nařízeno jednat pouze s obcemi, které jsou předběžně vybrané na změnu formy poštovní obsluhy. "Je pravdou, že zástupce dané obce vždy oslovujeme přednostně. Místní samosprávy jsou pro nás důvěryhodným a přirozeným partnerem. V případě, že obce nemají o provozování výdejního místa či pošty zájem, teprve poté oslovujeme jiné subjekty," uvedla Selicharová.

Na začátku února byla podle Selicharové zřízena výdejní místa pošty ve 49 obcích. Ve 20 případech provozuje výdejní místo obecní úřad a ve zbývajících obcích je umístěno buď u živnostníka, soukromé osoby nebo v prodejně. "Konkrétně máme dvě výdejní místa v družstevních prodejnách, a to v obcích Bítov a Dolní Dubňany. V obou případech jsme nejdříve jednali se zástupci obcí. Ti však výdejní místo provozovat nechtěli," podotkla Selicharová.

Prodejny řetězce COOP jsou podle ní pro poštu zajímavým partnerem v případě, že obec o spolupráci nemá zájem. Kolik poštovních poboček by COOP mohl převzít, zatím podle Juračky nelze odhadnout, protože družstva stále neznají seznam poboček, které hodlá ČP zrušit. Podle Selicharové ale žádný takový seznam neexistuje.

"Pošta pouze vytipovala a na základě matematického modelu spočítala ideální podobu poštovní sítě, ale projekt je rozložen do šesti let a samozřejmě záleží na jednáních, kdy rozhodně nepostupujeme násilnou cestou. Nyní ovšem těžko někdo může přesně předpovědět, jaká bude finální podoba poštovní sítě v roce 2017 a nakolik se přiblíží ideálnímu stavu matematického modelu," uvedla.