Pro úspěch firem na zahraničních trzích je zásadní ambice majitelů, říká Bunček z Technologické agentury

Metoda INKA podrobně mapující inovační kapacity už zaujala OECD i Evropskou komisi. Podle ředitele kanceláře TA ČR Martina Bunčeka se ukázalo, že pro úspěch společnosti je zásadní ambice majitele – bez ohledu na to, zda jde o „garážovou“ firmu nebo nadnárodní korporaci.

Lidovky.cz: V čem je unikátní váš průzkum inovačních kapacit INKA?

Jednoduše řečeno, snažíme se proniknout za „závoj“ statistických dat. Osobně navštěvujeme firmy a provádíme řízené rozhovory s jejich majiteli a řediteli, tedy těmi, kdo rozhodují. Ze dvou analýz, které už máme za sebou, nám vychází, že Česká republika přestává být zemí montoven.

Lidovky.cz: Kolik firem váš průzkum pokrývá?

Vezmeme-li v úvahu celkový počet společností, které o sobě tvrdí, že jsou inovativní, pokrýváme zhruba 10 procent. Ovšem ve chvíli, kdy řekneme, že inovativní firma je ta, která má zahraniční zkušenosti a obchod a dělá průlomové věci založené na výzkumných aktivitách, tak se pohybujeme mezi 50 a 60 procenty. Náš cíl je dospět k 70 až 100 procentům, včetně start-upů a spin-offů. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že úspěšnost start-upů se pohybuje do 10 procent, uspěje tedy sotva jeden z deseti. Na druhé straně víme, že úspěšné start-upy patří ve světě mezi ty, na které je dobré se zaměřovat.

Lidovky.cz: Využíváte i data Českého statistického úřadu?

Ano. V rámci analýzy makroekonomických a mikroekonomických údajů ČSÚ provádíme různé kombinace, které nejsou běžné. Vzhledem k tomu, že ČR je proexportně orientovaná země, je zajímavé, jak velká je doma vytvořená přidaná hodnota na exportu. Absolutní hodnota exportu je jedna věc, ale záleží na tom, kolik z této hodnoty se vytvořilo v Česku a kolik tudy jenom proteklo. V současné době se více než polovina přidané hodnoty nevytváří na našem území.

Lidovky.cz: Můžete uvést typický příklad?

Počítač. Jeho sestavování probíhá v Česku. Když pak ale překročí hranice, do statistik exportu se započítá jeho celková hodnota. Problém je v tom, že komponenty, z nichž se skládá, k nám přicestovaly ze zahraničí. Sestavení počítače sice představuje důležitou práci, ale know-how a reálná přidaná hodnota spočívá právě v součástkách – v deskách, v displeji, ale hlavně v čipech, které se tady ale nevyrábějí. Pro představu: když komponenty překračují hranice do ČR, tak hodnota činí, řekněme, 100, a když se z nich tady sestaví počítač, na výstupu se zaznamená 110. Takže my se sice chlubíme 110, ale ve skutečnosti jsme přidali jen 10.

Přístroj pro měření aktuálních meteorologických podmínek.

Lidovky.cz: Jak vidíte budoucnost?

Pozitivně. Velmi rychle přibývá firem, které vznikly v České republice a mají ambice uspět na mezinárodních trzích. Nemyslím tím jen dnes oblíbené start-upy a spin-offy, ale i starší firmy, u nichž se třeba změní majitel nebo stávající struktura projde reorganizací a nový ředitel má reálnou ambici nezůstat jen doma, ale uspět na zahraničním trhu. Týká se to také nadnárodních společností. Máme jich zde opravdu hodně. Větší zastoupení má snad jedině Švýcarsko, tam ale mají leckdy nadnárodní korporace pouze sídlo. Pozitivní je, že velmi mnoho z těchto společností přenáší své vývojové aktivity právě do Česka. Spolupracují zde s univerzitami, s výzkumnými organizacemi, se subdodavateli. Následkem toho se zvyšuje kvalifikace zaměstnanců a tím i jejich mzdy. Dá se říci, že všichni bohatneme.

Lidovky.cz: Čím se vyznačují úspěšné firmy? Mají nějaké společné rysy?

Pro úspěch jsou naprosto zásadní ambice majitelů, zejména s ohledem na pronikání na zahraniční trhy s novými produkty. Pokud chybí ambice majitele nebo toho, kdo firmu řídí, nepomohou ani skvělí odborníci, nápady, výroba nebo marketing. Nezáleží dokonce ani na typu vlastníka. Je jedno, zda společnost vlastní jediný český majitel s několika zaměstnanci, nebo jde o pobočku nadnárodní korporace. Máme i příklady nadnárodních firem, které přenášejí vývojové aktivity celého koncernu do České republiky. Mohu jmenovat třeba společnost Bosch. Opačným příkladem je typicky česká firma Linet (výrobce zdravotnického a pečovatelského nábytku – pozn. red.), která zde začala jako spin-off, pak přesunula své sídlo do zahraničí, avšak v ČR si nadále ponechala naprostou většinu svých vývojových aktivit. Statisticky se ovšem Linet započítává do zahraničních firem.

Pomůcka pro neurologii.

Lidovky.cz: Které obory mají podle vás největší potenciál inovací?

To je oblíbená otázka, která se objevuje v mnoha diskusích. Můj názor je, že bychom se neměli bavit o oborech, ale o interdisciplinaritě. Podstatné je, zda firmy při vývoji a výrobě využívají umělou inteligenci, nové materiály, společenské vědy, a zda mají ambice dělat nové věci a působit na mezinárodních trzích – bez ohledu na obor.

Lidovky.cz: Hodláte s průzkumem INKA prorazit do zahraničí?

Určitě. Už jsme ji prezentovali v OECD a v Evropské komisi. V rámci spolupráce s obdobnými evropskými inovačními agenturami, jako je TA ČR, jim předáváme své zkušenosti. OECD považuje INKA za zajímavý postup, který oficiálně doporučuje.

Lidovky.cz: Kdy začnete s dalším průzkumem mezi firmami?

Další šetření, INKA3, začne za rok a půl.

Lidovky.cz: Kolik projektů podporujete a které považujete za nejúspěšnější?

V současné době je to něco přes tisíc projektů. Většina je interdisciplinární a komplexní se zapojením jak technických, tak materiálových věd a nově i společenskovědních disciplín. Účast psychologů, sociologů či právníků v projektech využívajících moderní technologie zajišťuje, že se výsledky osvědčí v praktickém životě.

Lidovky.cz: Každý rok oceňujete nejlepší projekty. Můžete uvést, čeho se týkaly?

Mnoho projektů bylo zaměřeno na životní prostředí. Ocenili jsme například projekt takzvaného přesného zemědělství, což je systém a technologie dávkování pesticidů a hnojiv podle porostu, terénu, aktuálních meteorologických podmínek a podobně. Využívá se při něm umělá inteligence a robotika.

Lokalizační systém UWB.

Lidovky.cz: Jste zapojeni do programu Horizont 2020. Co konkrétně řešíte?

Například se snažíme vymyslet způsoby, jak implementovat genderovou dimenzi do obsahu výzkumu. Jako příklad mohu uvést bezpečnostní pásy v automobilech, které se dříve zkoumaly pouze na mužích. Při analýze nehod se ukázalo, že ženy jsou na tom prokazatelně hůře. Totéž mnohdy platí o vývoji nových léčiv. Přibývá reálných zkušeností s tím, že ať už při testování na zvířatech, nebo později na lidech, nejsou testy genderově vyvážené, což se pak může projevit při léčbě. Když to hodně přeženu, výsledkem může být, že lék zabírá mužům, a ženám ne, nebo obráceně. Součástí Horizont 2020 je také podpora malých a středních podniků.

Lidovky.cz: A co aktuální program Kappa?

Jde o program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ve spolupráci s norskými, lichtenštejnskými a islandskými partnery. Výzva k podávání projektů stále běží, ale už teď mohu říci, že je o program velký zájem.