Sobota 6. června 2020svátek má Norbert 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Proč je důležitá nesrozumitelnost byrokratického jazyka?

jazyk (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy jazyk (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Úředníci všeho druhu milují pasiva. O žádosti o sociální dávku "je rozhodnuto", podle vyšetřovacího spisu "oběť podlehla zraněním neslučitelným se životem", policejní vyšetřování "je zahájeno" a i ve firmě se výpověď "dává".

Navíc se úřední papíry jen hemží odkazy na různé paragrafy a nařízení. Zřídka někdo do takového dokumentu napíše, že úřad rozkázal, a snad už nikdy tam nenajdeme větu "já, pověřený úředník, jsem tímto rozhodl, že něco bude tak a tak". Proč?

Ne že by úředníci byli méně inteligentními lidmi nebo že by snad podmínkou zaměstnání v jakékoliv větší instituci byla absolutní ztráta srozumitelného vyjadřování nebo úplná absence literárního talentu. Právě naopak, úředníci byli v minulosti vždy vedeni k vybroušenému psaní - a používání složitých nejasných souvětí s pasivními tvary sloves je toho jen důkazem.

Pasivní tvary totiž vypadají nestranně a téměř vědecky. Jejich užití v úředním textu má navíc odrážet i představu o úřednické nezaujatosti.

Ale hlavně, jak poznamenává americký ekonom Robert H. Frank, pasivní tvary pomáhají úředníkům vyrovnat se se svou odpovědností.

Přesněji řečeno, snížit ji a rozmlžit. Nikdo není rád, když mu někdo rozkazuje. Úředníci tak vyvolají mnohem menší pobouření u těch, o kterých rozhodují, když napíší, že "bylo rozhodnuto", než když jim sdělí "rozhodl jsem".

Navíc se najednou zdá, že úředník za rozhodnutí nenese odpovědnost, že přišlo jaksi odněkud shůry.

O tom se mohl přesvědčit americký ekonom Alfred Kahn, který se v roce 1977 za prezidenta Spojených států Jimmyho Cartera stal šéfem Amerického úřadu pro civilní letectví. Po nástupu do funkce rozhodl, že úředníci musejí začít psát svá rozhodnutí jasně a srozumitelně. "Přečtěte svůj dokument napřed svým partnerkám a dětem, a pokud se vám začnou smát, musíte ho přepsat," vysvětloval jim. Novináři Kahna chválili, ale úředníci se stejně nakonec velmi brzy vrátili ke svému newspeaku plnému slovesných pasiv a nejasných odkazů.

Pokud totiž někdo z úředníků použil jasnou řeč, ostatní se snažili svést důsledky rozhodnutí celého úřadu na něj. Jak nakonec poznamenal sarkasticky sám Alfred Kahn: "Je méně pravděpodobné, že se dostanete do vězení, když u soudu tvrdíte: "(ten člověk) byl zasažen kamenem", než když (řeknete) "praštil jsem ho šutrem".

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Novinář Luboš Xaver Veselý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Radim Mazanec z Neuromuskulárního centra Neurologické kliniky ve Fakultní... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

Běžný dudlík může způsobit křivé zoubky. Na co dávat při výběru pozor?
Běžný dudlík může způsobit křivé zoubky. Na co dávat při výběru pozor?

Kolem dudlíků se točí spousta otázek. Kdy ho začít používat? Kdy naopak odebrat? Ale často zapomínáme na tu nejdůležitější: jaký dudlík máme pořídit?