náhledy
Zeppelin LZ 130.
Autor: Wikipedia
Chain Home byla první komplexní soustava radarů na světě. Prvních pět stanic bylo hotových už v roce 1937 (v plném provozu o rok později) a chránilo ústí Temže a přístup k Londýnu. Na začátku války pokrýval řetěz 21 stanic celé jižní a východní pobřeží Británie, přičemž se stále rozšiřoval. Každá stanice měla oddělené vysílače a přijímače umístěné několik set metrů od sebe. Ocelové věže vysílačů byly vysoké 110 metrů, přijímače stály na dřevěných stožárech, které byly o něco nižší. Systém měl v roce 1939 dosah kolem 160 kilometrů, což v té době pro RAF znamenalo zhruba 30 minut na přípravu.
Autor: Wikipedie
Řada z nich našla uplatnění právě při obsluze radaru. Pracovaly na jednotlivých stanicích na pobřeží i v centrále. Zde u obřích stolních map britského pobřeží se sluchátky na uších modelovaly pohyb letounů v reálném čase.
Autor: Wikipedie
Ženy jako jakési „válečné krupiérky“ pomocí dřevěných hrabiček umísťovaly na mapy barevné žetony, které představovaly letadla zachycená radary. Hrálo se o minuty, s tím, jak přicházely nové informace o poloze letadel, se žetony neustále posunovaly. Pomocí složitého postupu se určovalo, která letadla jsou britská a která německá. Na velitelství stíhacího letectva pak odcházely informace o poloze, výšce a směru letu nepřátelských letadel.
Autor: Wikipedie
Nákres telemobiloskopu od Christiana Hülsmeyera.
Autor: Wikipedia
Nákres prvního radaru od Christiana Hülsmeyera. Když se paprsek odrazil od něčeho velkého, co mu stálo v cestě, třeba od lodi. A skutečně – kdykoliv pod mostem po Rýnu proplulo nějaké plavidlo, v dřevěné skříňce se rozsvítila žárovka a zazvonil zvonek. Psal se květen 1904 a lidé, které jarní počasí vylákalo k řece, s úžasem sledovali první radar na světě v akci.
Autor: Wikipedia
Profesor Alfred M. Mayer vynalezl Topophon a nechal si vynález patentovat.
Autor: Wikipedia
Nikola Tesla při pokusech s tvarem vinutí transformátoru.
Autor: Wikipedia
Robert Watson-Watt byl vědec (mimochodem potomek slavného vynálezce parního stroje Jamese Watta), který se rádiovým signálům věnoval celý svůj profesní život. K vývoji radaru se ale dostal poměrně kuriózně: ve 20. a 30. letech svět strašily takzvané paprsky smrti. Několik vědců včetně například Nikoly Tesly tvrdilo, že vědí, jak vygenerovat velmi silný proud elektromagnetického záření, který dokáže smést z oblohy celé flotily letadel. To, co nám přijde jako úsměvné sci-fi, braly vlády světových mocností smrtelně vážně. A když se objevila tajná zpráva, že Německo může přístroj vyzařující „paprsky smrti“ mít, požádalo ministerstvo letectví právě Watsona-Watta, aby znepokojivou informaci ověřil.
Autor: Wikipedia
Magnetron.
Autor: Lidovky.cz
Pohled na přístav Pearl Harbor z japonského letadla, kdy japonské císařské námořnictvo zaútočilo na námořní základnu Spojených států amerických.
Autor: Wikipedia
Útok na Pearl Harbor. Spojené státy po útoku vstoupily do války a zásadním způsobem vychýlily poměr sil bojujících stran ve prospěch Spojenců.
Autor: Wikipedia
Náborový plakát do WAAF.
Autor: Wikipedia
Památník v Daventry
Autor: Wikipedia
Vysílací anténa řetězce Chain Home, součást jednoho z prvních komplexních radarových systémů.
Autor: Wikipedia
Nikola Tesla
Autor: Reprofoto