„Zatím stát kladl ve velkém důraz na lákání zahraničních firem investičními pobídkami. Celkem šlo o stovky miliard korun. Důležité hlavně bylo, aby vznikla pracovní místa. Podle našich propočtů jedno takto vytvořené pracovní místo přišlo na dva miliony korun. Vezměte si, že já zaměstnávám 250 lidí a nic jsem nedostal,“ stěžuje si Libor Musil, zakladatel a šéf moravské rodinné firmy Liko-s, která vyrábí montované haly a různé vestavby. „Když se zahraniční majitelé za deset let rozhodnou, že odejdou, tak se stáhnou. Rodinná firma ale odejít nemůže. Naopak, je srostlá s daným regionem,“ dodává Musil s tím, že dosud stát na rodinné podniky příliš nemyslel.
Chyběla definice
Proč rodinné firmy stále ještě nemají nárok na žádné daňové úlevy, dotační programy či jinou podporu? Nic jako oficiální definice rodinná firma, podnik či živnost dosud neexistuje. To se ale má od příštího roku změnit. Ministerstvo průmyslu poslalo minulý týden definici rodinného podniku do meziresortního připomínkového řízení. Vytvořilo ji na základě návrhu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). Výsledkem by mělo být usnesení vlády, které tento status firmám přizná.
Podle předsedy AMSP Karla Havlíčka se tím otevře historicky poprvé cesta k cílené podpoře rodinných firem, farem a živnostníků. „Kdykoliv jsme dosud to téma řešili, tak všichni řekli fajn, ale nejprve nám řekněte, co přesně je rodinná firma,“ vysvětluje dosavadní peripetie Havlíček.
Důvodů, proč firmy o oficiální označení usilují, je několik. „V první řadě nám jde o to, že se zjistí, jaký je náš vliv na ekonomiku,“ tvrdí podnikatel Libor Musil. „Eventuálně pak jde reagovat na ekonomické trendy. Třeba nasměrovat finanční pomoc pro rodinné firmy, aby naše národní bohatství nezaniklo,“ tvrdí Musil.
Samotné ministerstvo průmyslu a obchodu však o tom, co definice rodinným firmám přinese, mluvit nechce. „Momentálně je velmi předčasné hovořit o samotných dopadech pro rodinné podniky vzhledem k tomu, že samotný materiál může doznat v rámci probíhajícího meziresortního připomínkového řízení výrazných změn,“ říká mluvčí Řepka.
Výpomoc dětí může být problém
Šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Havlíček však má jasnou představu, jak by novinka měla podnikatelům pomoci. „Pokud se dnes vypisují národní či evropské dotační programy, tak ty je možné směřovat jen na segment, který je nějak ukotvený. Dnes se tedy vypisují programy pro výzkumné organizace či pro živnostníky či řemeslníky. Pro rodinné firmy ale ne. Teď to však půjde,“ říká Havlíček.
Další z problémů, které má definice vyřešit, jsou potíže při zaměstnávání a výpomoci rodinných příslušníků. Konkrétně pro právnickou osobu nemůže v žádném případě jakýkoli rodinný příslušník vykonávat práci bez uzavřeného pracovněprávního vztahu. A to ani v případě, kdy by se jednalo o malinkou firmičku, ve které je třeba otec rodiny jediným jednatelem.
„Například máte farmu, na které vám vypomáhají vaše děti. Najednou přijde kontrola z úřadu práce, která řekne, ať jim ukážete smlouvu. Pokud řeknete, že jde o rodinu, která vám jen vypomáhá bez úplaty, tak to nemusí stačit a hrozí vám i tak postih,“ tvrdí Havlíček.
V neposlední řadě jsou důvodem i možnosti vyjednání daňových výjimek. Například předání firemního majetku do rukou další generace by mohlo být oproštěno od dědických daní a poplatků za předpokladu, že nastupující generace bude firmu dále rozvíjet, třeba bude investovat do vlastního kapitálu rodinné firmy. Toto téma je přitom v současnosti velmi aktuální. Podnikatelé, kteří začínali krátce po roce 1989, teď po více než čtvrtstoletí v byznysu předávají firmy do rukou svých potomků.
„Je třeba motivovat rodiny, aby ve chvíli, kdy reinvestují a zvyšují majetek firmy, bylo takové počínání maximálně zjednodušeno a osvobozeno od různých poplatků a daní,“ vysvětluje šéf AMSP Havlíček.
Polovina všech firem
Význam rodinných firem pro ekonomiku není zanedbatelný. V současné Evropě představují největší zdroj pracovních míst. Například podle starší studie Evropského hospodářského a sociálního výboru představují rodinné podniky více než 60 procent všech malých i velkých společností v Evropě a poskytují pracovní místa až pro polovinu všech zaměstnanců. „Rodinných firem je u nás asi 50 procent. V případě společností s ručením omezením to bude přes 100 tisíc firem, dále přes 300 tisíc živností, kde je to pro dotyčného hlavní činnost,“ poznamenává Havlíček.
Do budoucna chtějí zástupci firem získat i oporu v zákoně. Připouštějí však, že to bude trvat ještě relativně dlouho.
Možná už v únoru
„Očekáváme, že materiál s názvem Vymezení rodinného podniku v České republice bude vláda, schvalovat v prvním čtvrtletí roku 2019,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Milan Řepka. Šéf AMSP Havlíček je o něco optimističtější: „Předpokládáme, že to ještě v lednu schválí vláda a už od února může vládní usnesení platit.“
