Peníze, které investoři nevkládají do ruských fondů, putují podle EPFR do rozvojových ekonomik. Největší přítok investic tak v posledních měsících zaznamenaly Indie (bezmála 60 miliard korun) a Brazílie (zhruba 23 miliardy korun).
Hlavní příčina situace v Rusku podle odborníků spočívá především ve vnitrostátním riziku, které způsobilo zhoršení investičního klimatu v zemi.
Negativně ruský trh ovlivnilo i nenaplnění příslibu zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, které se očekávalo po zvolení prezidenta Donalda Trumpa. Investoři tak podle analytiků přišli o poslední iluze normalizace vztahů mezi Ruskem a Západem, když Spojené státy i Evropská unie v červnu prodloužily hospodářské sankce proti Rusku.
Atraktivitu ruských aktiv snižuje dále vyostření vnitrostátního konfliktu mezi ruským ropným gigantem Rosněfť a konglomerátem Sistěma ruského oligarchy Vladimira Jevtušenka. Svou roli sehrál i pád cen ropy, napsal Kommersant.