Globální fondy Apollo vloží 500 milionů eur do firmy Sazka Entertainment |
Svůj významný byznys oznámila Sazka zrovna v době, kdy se v Poslanecké sněmovně schyluje k dalšímu zdanění hazardu, možná i k nevídaně vysokému v případě loterií.
Apollo v rámci právě oznámené spolupráce se Sazkou vloží 500 milionů eur (zhruba 13,3 miliardy korun) do nově založené společnosti Sazka Entertainment. Její vlastní kapitál má po této transakci činit 4,2 miliardy eur (nějakých 111 miliard korun) a v případě schválení antimonopolními úřady se stane – podle plánu v příštím roce – stoprocentním vlastníkem Sazky Group.
Tandem KKCG plus Apollo tak bude vládnout hernímu byznysu v Česku, zčásti i v Řecku, Itálii a Rakousku. S ambicí na další expanzi.
„Společně se silným americkým investorem se pro Sazku Group otevírá další prostor pro investice jak v Evropě, tak v USA a případně i v dalších regionech. Jsem přesvědčen, že herní průmysl je do budoucna jedním z nejperspektivnějších odvětví vůbec,“ komentoval chystaný byznys Karel Komárek, zakladatel KKCG a předseda představenstva Sazky Group.
Vzpruha pro byznys Sazky
Fondy Apollo, založené před 30 lety a financované skupinou penzijních společností, bank, pojišťoven i soukromými investory, spravují ve firmách v desítkách zemí po světě kapitál v hodnotě zhruba 433 miliard dolarů.
Kupují vlastnické podíly firem (takzvaný private equity je alternativní formou financování oproti vstupu firmy na burzu) a snaží se je rozvíjet. Zřejmě se jim to daří, Apollo má totiž mezi analytiky a investory solidní pověst. „Jedná se o celkem prestižní private equity společnost s letitými zkušenostmi,“ popisuje podílníky v Sazce investor Jan Pravda, zakladatel investičních fondů Sanning a Pravda Capital a někdejší šéf korporátních financí společnosti Patria Finance.
Skupině Sazka Group se nedaří špatně. Společně s podíly v loterijních firmách v zahraničí vydělala loni 311 milionů eur čistého (zhruba 8,3 miliardy korun). Ale na samotném domácím trhu začíná být Sazce a její dominantní loterii Sportka úzko.
Sazka se chlubí, že loni celkem vygenerovala 176 nových milionářů a jednoho miliardáře. A celkově ve všech hrách vyplatila přes 50 milionů výher ve výši 9,1 miliardy korun. Loňský zisk v Česku ve výši 1,6 miliardy korun byl rekordní a pomohli k němu lidé, kteří u Sazky celkem prosázeli 17,7 miliardy korun. Z toho firma vyplatila zmíněné výhry a 1,7 miliardy zaplatila státu na dani z hazardních her.
Rok krize. A může být hůř
Jenže letos přituhuje. Od ledna vzrostla u loterií daň z 23 na 35 procent (počítáno z částky, která provozovateli her zbude z vybraných sázek po odečtení výher), což podle mluvčího Sazky Václava Friedmanna zkrátí zisk řádově o stovky milionů korun. A také udeřil covid, což zase kvůli uzavřeným provozovnám přinutilo loterijní firmy přesunout co nejvíce aktivit na internet.
Největším rizikem je ale nejnovější iniciativa poslanců. Sněmovna začíná projednávat daňový balíček, jehož součástí jsou také tři pozměňovací návrhy k dani z hazardu. Premiér Andrej Babiš (ANO) a Václav Votava (ČSSD) navrhují částečně zvýšit daň všech druhů hazardu s výjimkou technických her (automatů) a loterií (včetně Sportky), které mají už dnes sazbu nejvyšší – 35 procent.
Pak je tu ale návrh lidovce Pavla Bělobrádka, který chce z nynějších 23 procent mírně, tedy o dva procentní body, zvýšit daň živým hrám (ruletě, pokeru apod.), ale loteriím prudce z 35 na 55 procent. Zdůvodňuje to údajně vyšší sazbou v této kategorii v zemích Evropské unie, větší ziskovostí loterií pro jejich provozovatele oproti všem jiným druhům hazardu a hlavně sumou 1,3 miliardy korun, kterou prý jeho návrh přinese státnímu rozpočtu.
Sazka jeho argumenty odmítá a tvrdí, že stát by naopak přišel o 1,1 miliardy, protože by její celkové odvody státu klesly o třetinu. „Takové zdanění by znamenalo likvidaci Sazky, jak ji všichni známe,“ uvedl Robert Chvátal, generální ředitel Sazky. Bělobrádkova verze zdanění by podle něj vedla k tomu, že Sazka by byla nucena přestat nabízet stírací losy a došlo by k útlumu hlavní hry Sportka.
Poslanci se k projednání daňového balíčku dostanou v nejbližších dnech. Pak celý balík změn, obsahující mimo jiné také třeba návrh na zrušení superhrubé mzdy, projedná ještě Senát.
