Zákon vzbudil pozornost zejména kvůli ustanovení, které mohlo podle části opozice pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Pasáž se týkala svěřenských fondů. Sněmovna toto ustanovení z vládního návrhu zákona vyškrtla.
Babišův střet zájmů: Zatím korespondence Evropské komise a Česka |
Babiš by byl podle některých výkladů vládního ustanovení považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka holdingu. Pomoci mu to mohlo podle kritiků v situaci, kdy se podezřením z jeho střetu zájmů zabývají orgány EU.
Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.
Závěry auditu Evropské komise potvrzují Babišův střet zájmů. Nemám ho a mít nemůžu, reaguje premiér |
Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.
Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným.
