Kde bude Česko za 30 let? Více červeného vína, horší chmel a život v podnájmu, míní experti |
„Velmi pozitivně chmel reagoval v lokalitách, kde byl větší úhrn srážek, případně byla chybějící vláha doplněna závlahou. Nejvýrazněji se zvýšila produkce chmele v Úštecké oblasti,“ uvedla za ústav jeho mluvčí Ivana Kršková. Letošní ročník se tak přiblížil sklizni roku 2016, kdy byl průměrný výnos 1,61 tuny na hektar s celkovou sklizní 7 711,6 tuny.
Nejvíce chmele (5 276,5 tuny) se sklidilo v Žatecké oblasti, kde nárůst činil 32,26 procenta. U Žateckého poloraného červeňáku se zvýšila produkce o 889,6 runy, což činí nárůst o 27,23 procenta,“ dodala Kršková.
Ústav bere v potaz pěstování chmele ve třech oblastech, tedy Žatecké, Úštěcké a Tršické. Dominantní je Žatecká, kde se chmel pěstoval letos na 3 900 hektarech. Další dvě oblasti dávají dohromady 1 100 hektarů. Nejfrekventovanější odrůdou je Žatecký poloraný červeňák, který se pěstoval na více než čtyřech pětinách ploch.
Pěstitelé se obávali sucha
Pěstitelé chmele se ještě v květnu o letošní úrodu kvůli možnému suchu obávali. V loňském roce pěstitelé sklidili 5 126 tun chmele z výměry 5 020 hektarů, což bylo o 75 hektarů více oproti roku 2017. Sklidilo se však meziročně o 25 procent méně chmele. Slabá sklizeň byla dána především suchým a horkým počasím v letních měsících loňského roku. Na řadě míst byl srážkový deficit nebo počet tropických dní rekordní.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr mezi lety 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.
