27. září 2018 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Školní jídelny nám berou strávníky, zlobí se hostinští. Vnímají je jako nekalou konkurenci

Jídelny jsou podle hospodských nekalou konkurencí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jídelny jsou podle hospodských nekalou konkurencí. | foto: Lidové noviny

PRAHA Zatímco cena poledního menu v restauraci se zpravidla pohybuje okolo stokoruny, ve školní jídelně se „strávník z venku“ nají klidně i za 60 až 70 korun, včetně polévky, hlavního jídla a moučníku. Právě to vadí tuzemským restauratérům a hostinským. V době, kdy se v boji o zákazníka musejí potýkat s různými administrativními nástrahami typu EET či zákazu kouření, začali školní jídelny vnímat jako nekalou konkurenci.

„Oběd pod 100 korun vůbec neodpovídá ekonomické realitě, zvláště při současném růstu nákladů na energie či mzdy. Gastronomové jsou tudíž nuceni svádět souboj s cenami, které se v podstatě rovnají výrobním nákladům,“ stěžuje si Luboš Kastner, spolumajitel sítě restaurací Hospodska.

Zástupci školních jídelen však s tímto vnímáním nesouhlasí. „Nekalou konkurencí bych to nenazýval,“ říká Karel Jahoda, výkonný ředitel Asociace školních jídelen. „Máme jen jinak nastavené podmínky stravování než restauratéři, jiný styl vaření, a hlavně nezaměstnáváme další personál, například číšníky, a tudíž máme nižší mzdové náklady na stravování,“ vysvětluje.

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) jde v případě stravování ve školních jídelnách o problém, který nabírá větších rozměrů. Nedávná analýza asociace tvrdí, že v tuzemsku vychází 265 obyvatel na jednu restauraci. Dotované školní jídelny, které poskytují služby pro běžné návštěvníky z ulice, se tak prý mohou stát dalším „hřebíčkem do rakve“ pro řadu malých provozoven. „Jídelny mají sloužit pouze pro žáky a zaměstnance školy. Jejich dotování a cílená podpora dává smysl do momentu, pokud se z toho nestane komerční aktivita, která poškozuje nedotované restaurace. Nelze míchat dohromady sociální a komerční služby,“ tvrdí Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka se s tím dá však jen těžko něco dělat. Školní jídelny neporušují žádný zákon ani nařízení. Někdo by však podle něj měl jasně říct, že se jedná o nekalou konkurenci. „Jenže asi těžko můžeme očekávat třeba od zastupitele města, aby si uvědomil, že to nekalá konkurence je, a hlasoval proti dotaci pro místní školu. To je z kategorie sci-fi,“ soudí Stárek. Ten na příkladu kolejí v Litomyšli upozorňuje na podobnou situaci provozovatelů ubytovacích služeb, kterým nepatřičně konkurují dotované studentské koleje, o prázdninách leckde pronajímané k noclehu za směšné peníze turistům.

„V každém případě o tom budeme jednat s ministryní financí a ministrem školství, dohodneme legislativní postup a poté vytvoříme pracovní skupinu se zástupci podnikatelů, ministerstva školství a ministerstva financí, která připraví legislativní návrh, jehož cílem bude eliminace prodeje stravy ze školních jídelen přes ulici, případně za podmínek, které nebudou znevýhodňovat běžné podnikatele,“ tvrdí Havlíček.

Jídelnám nejde o zisk

Hostinští však mohou se svými snahami velmi snadno narazit. Školním jídelnám totiž nejde rozhodně o zisk ani v případě, že oběd prodávají někomu, kdo není žákem či zaměstnancem školy. Stačí jim, když se pohybují kolem černé nuly, respektive pokryjí své náklady. Například zisk školní jídelny na jednom obědě, který stojí 62 korun, je asi jedna koruna a padesát haléřů. Ve škole, kam chodí asi 650 žáků a má 75 zaměstnanců, si pro obědy chodí přibližně 75 přespolních převážně z řad důchodců a maminek na mateřské dovolené. Na těch tak tato konkrétní jídelna vydělá jen 2355 korun měsíčně.

„Stravování seniorů ve školních jídelnách probíhá v rámci sociálního programu obce. Ne za účelem zisku. Všechny obědy jsou přesně evidované – mají objednávkový systém hospodaření – platby probíhají bezhotovostně na samostatný stravovací účet školní jídelny a dopředu,“ upozorňuje Jahoda.

Děti jedí v jiný čas

Navíc, jestli se budou moci cizí lidé ve školní jídelně stravovat, záleží na volné kapacitě jídelny a rozhodnutí vedení školy. Co se samotné kapacity týče, tak platí, že ji určuje krajská hygienická stanice. V jídelně se přitom musí najíst nejprve děti a zaměstnanci školy. Jen pokud je kapacita navíc, mohou se zde stravovat i lidé z venku. AMSP ČR kromě nekalé konkurence ale argumentuje i možnými hygienickými nebo bezpečnostními problémy. „Fungování školních jídelen by vůbec nemělo být založeno na trvalém kontaktu s náhodnými zákazníky z ulice,“ tvrdí Karel Havlíček.

I to je podle výkonného ředitele asociace školních jídelen „výstřel mimo“. „Stravování cizích strávníků je ve školních jídelnách časově a někdy i prostorově odděleno od stravování žáků. Cizí strávníci mají na stravování přibližně 30 až 45 minut z celkových 180 minut výdejní doby,“ říká Jahoda.

Miroslav Petr, Vojtěch Wolf