Luxusní značky podle něho mají právo vybrat si, kdo prodává jejich produkty, aby si ochránily svou image a exkluzivitu, a tím, že spotřebitelům omezí volbu, neporušují pravidla hospodářské soutěže.
Soudní verdikt se týká sporu německé pobočky firmy Coty, mezi jejíž značky patří Marc Jacobs, Calvin Klein a Chloé, a německou maloobchodní společností Parfümerie Akzente, která prodává zboží firmy Coty na internetových stránkách, přestože ta s tím nesouhlasí. Předpokládá se, že rozhodnutí se stane precedentem, což je důležité zejména pro evropské společnosti, které se na světových prodejích luxusního zboží podílejí 70 procenty.
Oponenti poukazují na to, že omezení prodejů jde proti hospodářské soutěži a bude mít negativní dopad na menší podnikatele. V tomto duchu vyzněly dva obdobné případy v Německu, kde se v posledních letech antimonopolní úřad vyslovil proti velkým značkám. Společnosti Adidas a Asics přinutil, aby omezení online prodeje stáhly, s odůvodněním, že online platformy jsou rozhodující pro malé a středně velké firmy i pro spotřebitele.
Černý pátek funguje. Šéf Amazonu má díky němu poprvé majetek nad 100 miliard dolarů |
Úřad dospěl k závěru, že zákaz prodeje přes takové weby, jako je Amazon a eBay, má za cíl kontrolu cen. Současně koncentruje prodej do rukou výrobců a několika velkých firem a poškozuje menší obchodníky.
Německý antimonopolní úřad nyní poznamenal, že jeho verdikty se netýkaly luxusních značek. „Tento rozsudek stanoví zásady pro EU jako celek. Německo se bude muset přizpůsobit evropské judikatuře a přijmout tento druh restrikcí, nebudou-li v rozporu s legislativou hospodářské soutěže,“ uvedl úřad podle agentury Reuters.
