„Pokud to neudělá, nemohou správní orgány zkoumat, zda prodávající postupoval profesionálně a zákazníci jen zareagovali nepředvídaně vysokým zájmem o zboží, nebo zda prodávající ve skutečnosti neprovedl žádný kvalifikovaný odhad, objednal jen menší množství zboží a nechal na zákaznících, kdo z nich bude rychlejší,“ uvedla k rozhodnutí soudkyně NSS Michaela Bejčková.
Nízké ceny Aldi a Lidlu přijdou vhod: německým diskontům se v Británii daří |
Pokutu 150 000 korun vyměřil Lidlu pražský magistrát a následně ji potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Lidl v roce 2013 nabízel v letácích devět konkrétních výrobků od potravin přes oblečení až k nábytku za výhodnější cenu, než za kterou je lze běžně koupit. Většina věcí byla vyprodaná v první den akce.
Lidl v kasační stížnosti uváděl, že přiměřené množství zboží určil na základě historických údajů o prodejích při podobných akcích. NSS připustil, že mohlo jít o logickou a racionální úvahu. Ve správním řízení si ji však Lidl „nechal pro sebe“ a uplatnil ji až při podání správní žaloby, což je podle NSS pozdě.
„Správnímu soudu pak rozhodně nepřísluší, aby zkoumání této úvahy prováděl jako první, pokud prodávající nepředložil svou úvahu správním orgánům,“ doplnila Bejčková.
