2. května 2019 11:21 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Stát chce miliardy od pojišťoven. ‚Vypadá to jako fiskální zoufalství,‘ míní bývalý viceguvernér ČNB

Peníze, ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peníze, ilustrační foto. | foto: pixabay.com

PRAHA Zatímco v otázce zavedení sektorové daně pro banky nemá česká vládní koalice úplně jasno, když šéf hnutí ANO Andrej Babiš je proti, zatímco sociální demokraté volají po jejím zavedení, v případě pojišťoven vládne u obou stran shoda.

Bez většího povšimnutí médií navrhlo ministerstvo financí v rámci daňového balíku, který by měl platit od příštího ledna, že pojišťovny, jichž je na tuzemském trhu necelá padesátka, přispějí do státního rozpočtu jednorázově 3,8 miliardy korun. Nejde ale o tradiční daň. Ministerstvo financí se rozhodlo sáhnout na takzvané technické rezervy pojišťoven, tedy peníze, které musí tyto společnosti mít povinně ze zákona stranou na výplatu budoucích škod způsobených klientům. 

Právě „hrátky“ s rezervami ale pojišťovnám podle ministerstva financí umožňují snížit si základ daně z příjmů, a platit tak na daních legálně méně.„Pojišťovny v ČR platí ročně na korporátní dani řádově dvě až tři miliardy korun. My tímto návrhem zavádíme objektivnější pravidla pro určení jejich daňové uznatelnosti,“ uvedla na dotaz LN ministryně financí Alena Schillerová.

Banky platí víc

Podle dat resortu financí zaplatil celý pojišťovací sektor v roce 2017 na dani z příjmů právnických osob (DPPO) 1,7 miliardy korun, o rok dříve pak 3,1 miliardy korun. Pro srovnání, ČSOB, která je největší tuzemskou bankou podle hodnoty aktiv, zaplatila ve stejném roce na DPPO přes čtyři miliardy korun, Česká spořitelna přes 3,6 miliardy korun a Komerční banka skoro tři miliardy korun.

Odvody pojišťoven

Odvody pojišťoven

Ministerstvo teď chce, aby výše rezerv byla stanovena podle objektivnějších pravidel, konkrétně podle evropské směrnice Solventnost II. Právě rozdíl mezi výší rezerv pojišťoven podle současné legislativy a výší, kterou by mělo stanovit evropské nařízení, chce ministerstvo zdanit klasickou sazbou ve výši 19 procent. U největších pojišťoven, kterými zde jsou Česká pojišťovna, Kooperativa či Allianz, činil v roce 2017 rozdíl mezi těmito dvěma ukazateli řádově jednotky miliard korun. Jednotlivé subjekty by tak podle velikosti zaplatily do státní kasy odhadem stovky milionů korun.

„Dopad u větších pojišťoven bude v řádu stovek milionů korun, maximálně lehce nad jednu miliardu korun. Za celý trh to řádově sedí s odhadem MF ve výši 3,8 miliardy korun,“ řekl LN Karel Veselý, ředitel poradenských služeb pro pojišťovnictví společnosti Deloitte.

Vyšší rezervy se přelijí do cen

Návrh se ale pochopitelně na trhu moc nelíbí. „České pojišťovny dlouhodobě vytvářely technické rezervy obezřetně nad povinnou minimální hranicí. Jsme překvapeni, že se stát rozhodl nás za toto obezřetné chování potrestat a preferuje jednorázový daňový výnos, kterým chce zatížit rezervy nad povinnou minimální hranicí,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven, který doplňuje, že klimatické změny, častější výskyt katastrofických škod nebo zvyšující se kybernetická rizika budou zvyšovat nároky na finanční vybavenost pojišťoven.

Nad změnou se pozastavuje i Miroslav Singer, někdejší guvernér ČNB, který ale v současnosti působí jako hlavní ekonom pojišťovnického holdingu Generali. „Pokud jde o změnu rezerv u pojišťoven, tedy oboru, kde – pro jistotu upozorňuji – pracuji, netouží nikdo po tom, tvořit rezervy,“ řekl LN Singer. 

„Rezervy jsou zjednodušeně řečeno náklad, tvoří se pro případ, že k pojistné události dojde, a bude se tedy tomu, kdo se pojistí, vyplácet pojistka. Takže se koneckonců jako ty sektorové daně spíše dříve než později přelijí do ceny produktů, pojistek, úvěrů či výnosu z vkladů a poškodí firmy a spotřebitele,“ doplňuje.

Podle Karla Veselého však klienti okamžitý dopad opatření nepocítí. „Je však patrné, že cílem navržené úpravy je jednorázové zdanění pojišťoven v roce 2020, a nejde tedy o systémový, ale o účelový krok. Nesystémové kroky jsou pro pojišťovny coby finanční instituce založené na dlouhodobosti a důvěře vždy destabilizující,“ doplňuje Veselý.

Kritičtí jsou ale i další. „Nemohu si pomoci, ale celé to vypadá jako fiskální zoufalství. Je to snaha hledat nesprávné příjmy, aby se z nich nejspíše platily budoucí nesprávné výdaje,“ říká Mojmír Hampl, někdejší viceguvernér ČNB a v současnosti člen správní rady Institutu ekonomického vzdělávání. „Je nutné říct, že jde v tomto případě o specifické zdanění jednoho sektoru, konkrétně pojišťoven. A to bez ohledu na argumentaci, že v návrhu má jít pouze o srovnání tvorby, a tedy i zdanění rezerv s evropským standardem Solventnost II,“ říká Hampl.

Matkám připluje více peněz

Podle něj to paradoxně může vést i k většímu odlivu zisků z pojišťoven do kapes zahraničních vlastníků a matek. K rezervám přitom nemají akcionáři nyní přístup a nemohou z nich nijak čerpat či profitovat.

„Navržený způsob zdanění povede k tomu, že zvýšené rezervy se ‚rozpustí‘ do výnosů pojišťoven, tam se zdaní a stát si z nich vezme svou část. To ale de facto znamená, že se zvýší zisky zahraničních vlastníků pojišťoven, kteří je budou moci odvést ze země. Čili nejenže to je speciální sektorový daňový klacek, ale navíc vede paradoxně k vyššímu odtoku zisků do zahraničí, což jistě vláda nezamýšlí. Tím pádem prostředky vytvořené českými pojistníky se z větší části ocitnou jako dodatečný bonus v zahraničí,“ upozorňuje Mojmír Hampl.

Že se to může stát, přitom připouští i samotné pojišťovny. „Ve svém důsledku tak tento návrh může vzbudit kontraproduktivní reakci, kdy akcionáři rozhodnou, aby se nadlimitní částka z technických rezerv přesunula právě do zisku, a odvedou ji raději z Česka. Všechny velké české pojišťovny mají totiž zahraniční majitele,“ říká Milan Káňa, mluvčí Kooperativy. To však ministryně financí odmítá. „Efekt přechodu na nový systém bude především jednorázový. Nevidím důvod pro vyšší odliv zisků,“ argumentuje Schillerová.

Podle někdejšího viceguvernéra ČNB by rovněž mohlo negativně pocítit tento krok i samotné ministerstvo financí. „Pojišťovny jsou zásadním držitelem českého vládního dluhu (kromě bank) a snížení rezerv snižuje množství jejich volných zdrojů k investování. Nezamýšlený efekt tohoto opatření může pocítit samo ministerstvo financí v o něco menší poptávce po jeho dluhu,“ doplňuje pak Hampl.

KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo
KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo

Měli jste možnost si přečíst o mém porodu a o pobytu v porodnici na šestinedělí. Nyní bych chtěla rozvést poslední a nejtěžší část mého příběhu. První půlrok mého mateřství.