14. října 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

V krizi budeme mít v čínském vlastníkovi výhodu, říká šéf Žďasu Cesnek

Pavel Cesnek, šéf Žďasu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Cesnek, šéf Žďasu. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Praha „Pro Číňany je Česko co do počtu obyvatel jedno provinční město. To ale neznamená, že tu nemáme produkty, které mohou Čínu zajímat,“ říká Pavel Cesnek, šéf Žďasu, který patří čínskému konglomerátu CITIC. „Náš investor se na Žďas dívá strategicky. Ptá se nás, co chceme s firmou dělat za tři a za pět let, jaké produkty bychom chtěli perspektivně mít.“

LN: Pociťoval jste nějak, že čínskou investiční skupinu CEFC nahradil letos na jaře státní konglomerát CITIC?
Teď je to určitě lepší. Vždy když se mění vlastník, panuje nervozita. To je normální. Dnes si vše již sedlo a je jasně daná struktura. Mám od majitele daná čísla, schválený byznys plán a ten musím plnit.

LN: Pomáhá vám na čínském trhu, že Žďas patří Číňanům?
To, že máme čínského vlastníka, je určitý argument. Rozhodně to ale není tak, že na nás v Číně čekají. Čínský vlastník umí otevřít dveře, ale my to musíme odpracovat. Pomoc je v otevření dveří, ale pokud nemáte kvalitní produkt za rozumnou cenu, nepomůže to. Náš majitel se chová racionálně. Mám naproti sobě lidi, kteří mají západní vzdělání, mají špičkovou angličtinu a dívají se na výsledky. Jenom to, že jsem ze Žďasu a že patříme do skupiny, nehraje roli.

Teď řešíme s akcionářem společný projekt a v tomto případě jsou dveře již hodně otevřené. Záleží na našich schopnostech, zda to dokážeme realizovat. Je to ještě otázka tří až šesti měsíců. CITIC je strategický investor.

Strojírenská a metalurgická firma Žďas ve Žďáru nad Sázavou.

Strojírenská a metalurgická firma Žďas ve Žďáru nad Sázavou.

Dnes jsou americké a mnohé západoevropské firmy řízeny na základě kvartálních výsledků. Náš investor se na Žďas dívá strategicky. Ptá se nás, co chceme s firmou dělat za tři a za pět let, jaké produkty bychom chtěli perspektivně mít. Je to zcela jiný pohled na vedení byznysu. Je to vlastnický pohled, který je mně osobně velice blízký. Pracoval jsem pro ruské majitele a jejich přístup byl velice obdobný.

PAVEL CESNEK (46)

  • Pochází z jihomoravských Vacenovic, vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově a Vysokou školu ekonomickou v Praze.
  • Několik let působil jako konzultant ve společnosti Deloitte, později se začal věnovat restrukturalizaci firem nejen v Česku, ale i po celé Evropě.
  • V 33 letech nastoupil v ruském Novosibirsku ve společnosti Sibelektroprivod, kterou částečně vlastnila plzeňská Škoda. Následně jej nový zaměstnavatel Transmašholding vyslal do ukrajinského Luhansku, aby dal dohromady výrobce lokomotiv Luhansktěplovoz, který musel opustit kvůli válce na Donbase. Celkem v Rusku a na Ukrajině strávil téměř deset let.
  • Generálním ředitelem Žďasu je od roku 2017.

LN: Řada zemí je dnes vůči čínským investicím ostražitá. Byl fakt, že Žďas patří Číňanům, v nějakých tendrech nevýhodou?
Nevstupuji do tendrů, kde jde o jednotky milionů. Zabývám se zakázkami v hodnotě desítek či stovek milionů. Ty jsou třeba v Rusku a Rusko má s Čínou nadstandardní vztahy. I v Africe je čínský investor vítaný. Přináší totiž nejen infrastrukturu, ale i finance. Kterému zákazníkovi by se to nelíbilo?

Ze Žďasu si čínský investor, na rozdíl od předchozích vlastníků, za celou dobu nevzal ani korunu. Číňané veškeré peníze investovali do Žďasu. Za poslední tři roky jde o skoro půl miliardy. A budeme v tom ještě pokračovat.

Musíme si uvědomit, že pro Číňany je Česko co do počtu obyvatel jedno provinční město. To ale neznamená, že tu nemáme produkty, které mohou Čínu zajímat. Je to ale těžké. Představa, že odsud bude vyvážet know-how, je naivní.

Psalo se o TS Plzeň, že se odtamtud odváží dokumentace (viz LN 10. 8. – pozn. red.). Co by si Číňané mohli odvézt? Dokumentaci z 60. let? Byl jsem nedávno v Číně. Jel jsem z Pekingu na schůzku do města Luo-jang. Ráno v sedm hodin jsem nastoupil na vlak, jel jsem 750 kilometrů. V Luo-jangu jsem měl několikahodinové jednání, oběd a poté ještě jedno jednání. Po desáté večer jsem byl zpět na hotelu v Pekingu. V Evropě něco naprosto nemožného. Z pohledu infrastrukturního rozvoje jede Čína neuvěřitelně. Stavějí rychlodráhy. Toho se v Česku pravděpodobně nedožiji...

Fabriku nezavírám z plezíru. TS Plzeň žila z podstaty

LN: Společnost TS Plzeň, dříve Škoda Těžké strojírenství, začátkem října ukončila provoz a spojila se se Žďasem, svým mateřským podnikem. Jaké jsou hlavní příčiny pádu TS Plzeň?
Nestalo se to neočekávaně. Situace v podniku měla sestupný trend. Firma žila, bohužel, z podstaty. Měla zákazníky, ale nevyvíjely se produkty. Ustrnula někde v 90. letech, a to jak v produktech, tak i v systému řízení. Jenže se změnil trh a změnila se konkurence, ale firma nezareagovala. Cenově byla jinde a konkurence ji převálcovala.

Posledním hřebíčkem do rakve byla insolvence společnosti Vítkovice Mechanika. Tím jsme přišli o ohromné peníze. Zabýval jsem se tím dva roky. V momentě, kdy jsme měli inkasovat peníze, na sebe Vítkovice podaly insolvenční návrh. To bylo nefér vůči všem. Takový je ale insolvenční zákon. Věřitelé mají povinnosti, ale nikoliv práva. Výtěžnost z konkurzu je u nás pět šest procent.

Strojírenská a metalurgická firma Žďas ve Žďáru nad Sázavou.

Strojírenská a metalurgická firma Žďas ve Žďáru nad Sázavou.

Chtěl bych zdůraznit, že mi vůbec nečiní radost zavírat fabriku. To nedělám z žádného plezíru, ale na základě zhodnocení ekonomické situace.

LN: Byla ve hře i možnost, že TS Plzeň prodáte?
Teoreticky ano. Aktivně jsem se ptal různých firem, ale vše bylo ve fázi hypotetických debat. Pokud už daly cenovou nabídku, tak byla zcela neadekvátní hodnotě firmy.

LN: A pro Žďas bylo výhodnější si TS Plzeň ponechat než ho prodat, byť za nižší cenu?
Ano. I přes mediální humbuk, který to způsobilo, ekonomicky má smysl podnik uzavřít. Zájemci nabízeli nesmyslnou cenu. Bylo to spíše jen testování trhu. Myslím, že to nebylo bráno vážně. Prostě to jen zkusili...

LN: Co pro Žďas znamená fúze s TS Plzeň? Konkurovali jste si?
Historicky jsme do jisté míry konkurenty byli. Jsou to dvě společnosti s velice podobným produktovým portfoliem. Je možné, že v takovém případě vlastník nechá obě samostatně fungovat. Já osobně si ale myslím, že to není správná cesta. Určitá integrace obchodní a technická měla proběhnout už daleko dříve. V posledních dvou letech jsem některé činnosti centralizoval, ale nedokážeme utáhnout dvě samostatné výrobní společnosti. To ekonomicky nedávalo bohužel smysl. V Plzni zůstane obchodně-technická kancelář a výroba se bude centralizovat ve Žďasu.

Bedny s archivem společnosti TS Plzeň, včetně technických nákresů a patentů,...

Bedny s archivem společnosti TS Plzeň, včetně technických nákresů a patentů, byly podle zdroje LN, který si přál zůstat v anonymitě, minulý týden ze závodu odvezeny neznámo kam.

LN: Co bude dál se značkou TS Plzeň?
Uvidíme, zatím si ji ponecháme. Nějakou váhu značka samozřejmě má, ale do jaké míry to bude podporováno třeba v horizontu pěti let, teď netuším. Mám nějakou představu, ale nyní je to ten nejmenší problém, který řešíme.

LN: Kdo jsou největší konkurenti Žďasu?
Největším konkurentem je Evropská unie, která nepomáhá velkým výrobním firmám, jako je právě Žďas. Mám na mysli regulaci a ekologizaci. Jde mnohdy až o brutální, nesmyslnou ekologizaci. Máme těžké provozy a splňujeme všechny ekologické limity. Jedna část konkurence, řekněme obchodně-průmyslová, je tedy v Evropské unii. Dalšími konkurenty jsou SMS Meer či Danieli a další. A pak to jsou čínští producenti.

Musíme si uvědomit, že Žďas jsou vlastně tři různé firmy pod jednou střechou. První z nich jsou strojírny, druhou částí je metalurgie a třetí pak nástrojárna. Každý byznys se chová jinak, má jiný cyklus, jiný typ zákazníků a vyrovnává se s jinou situací na trhu. Strojírny pracují na zakázce někdy dva až dva a půl roku. U metalurgie jsou to měsíce. Dodáváme pro automobilky, pro energetické firmy. Nedávno jsme získali velkou zakázku v Rusku, kde nyní probíhá cizelace obchodních parametrů smlouvy. (Jde o kontrakt na výstavbu energetického zdroje pro magnitogorskou společnost MMK za 4,3 miliardy korun – pozn. red.)

Češi se mají skvěle, ale moc si toho neváží. Krize nás srovná

LN: Řada firem se již připravuje na příchod krize. Pro jaký segment Žďasu je situace nejhorší a kde naopak vidíte příležitost?
Osobně si myslím, že se do krize řítíme již od loňského podzimu. Postupně to graduje. Dělám restrukturalizaci a krizové řízení významnou část svého profesního života a moje receptory jsou na signály krize nastaveny dříve. V automobilovém průmyslu, který je tahounem centrální Evropy, očekávám pokles v průměru mezi deseti až dvaceti procenty. V makročíslech, jako je nezaměstnanost, to možná ještě nevidíme, protože to má nějakou setrvačnost, a už teď se propouštějí agenturní zaměstnanci. Ale banky také už nějak reagují, připravují se na krizi. K poklesu dojde i v metalurgii, protože ta je navázána na automobilový průmysl. Zajímavě ale jede energetika a infrastrukturní projekty, hlavně na železnici.

LN: V jakých zemích?
Jde hlavně o Rusko. Mají plány na rozvoj železniční dopravy na minimálně tři roky. Dodáváme pro Rusy technologie pro výrobu soukolí. Tam vidíme zajímavý potenciál. A pak je tu energetika. Zakázky jsou na desítky a stovky megawattů, a to hlavně z Ruska a zemí bývalého východního bloku, který svoji energetiku postupně renovuje. Energetika je další oblast, ve které se chceme profilovat. V Číně samozřejmě jedou i infrastrukturní projekty. Uvidíme ale, co přinese obchodní válka mezi USA a Čínou...

LN: Odrazily se tyto spory i ve vašem byznysu?
Ano. Ne přímo, ale třeba přes Německo. To je náš významný zákazník. Němci to již pociťují, hlavně automobilový průmysl. Z Německa se již navracejí čeští manažeři. Mám známé v personálních agenturách a ti říkají, že jsou k dispozici lidé z automobilového průmyslu, kteří dříve působili v Německu. Německo od začátku roku už několikrát korigovalo svůj ekonomický výhled. Obávám se, co nás v ekonomice čeká.

Pro nás je výhodou, že je naším vlastníkem čínský CITIC. Na druhou stranu, jak někteří očekávali, že do Žďasu přijdou Číňané a zaplaví firmu zakázkami, tak to s žádným akcionářem na světě nefunguje. Nechci, aby byl Žďas jen firmou z Vysočiny, budujeme firmu s mezinárodním produktem a profesionálním fungováním. Snažím se, aby management mluvil anglicky či jiným cizím jazykem, aby to byli lidé, kteří se nebojí jít do sporu s kýmkoliv, když jsme v právu, kteří se za firmu umí postavit.

LN:Hodně českých podniků se potýká s nedostatkem pracovní síly. Týká se to i Žďasu?
Věřím v ekonomický cyklus. Dnes je situace taková, že práce a investorů je tu spousta a hlad po lidech je obrovský. Ale vzpomeňte na rok 2008 – tehdy byla stejná situace a během pár měsíců nebyli lidé potřeba.

Dnes lidi potřebujeme. Dovážíme je i ze zahraničí, ale máme s tím problémy. Schvalovací proces, když to jde rychle, trvá šest měsíců. Stává se, že celý proces zaplatíme a zaměstnance nakonec přetáhne jiná firma. Neexistuje způsob, jak udržet člověka, aby zůstal alespoň rok, aby se alespoň zaplatily náklady, je to vůči nám nefér. Lidé souhlasili s podmínkami, za kterých jsou ochotni k nám přijet. Kupujeme jim knížky, testujeme je v praxi. Mají ale často představu, že by měli brát německé platy, avšak tomu ale neodpovídá ani jejich jazyková vybavenost, ani kvalifikace. Rok od roku kvalita zahraničních pracovníků klesá. A za dva roky to bude ještě horší.

Jako Češi se teď máme nejlépe v novodobé historii, ale moc si toho nevážíme. Přijde ale korekce a všechny nás trochu srovná. Asi to přijde brzy. V horizontu půl roku či jednoho roku, uvidíme. Jako manažer z toho mám samozřejmě obavy. Musíme být připraveni. Protože firmy neumírají na výsledovky, ale na cash flow.

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Prof. Vladimír Tesař, zakladatel a přednosta Kliniky nefrologie 1. Lékařské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

Test celoročních pneumatik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!