14. října 2018 16:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

V třídění obalového odpadu, jako je sklo nebo papír, patří Češi mezi evropské premianty

Za uplynulý rok každý obyvatel Česka vytřídil 46,9 kilogramu papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Za uplynulý rok každý obyvatel Česka vytřídil 46,9 kilogramu papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. | foto: Lidové noviny

PRAHA Zhruba 300 kilogramů – tolik komunálního odpadu vyprodukuje za rok každý z nás. A zhruba polovinu z něj tvoří využitelné složky, tedy papír nebo plasty. Ty tam ale nepatří. V třídění obalového odpadu jsme ale mezi evropskou špičkou. Za uplynulý rok každý obyvatel Česka vytřídil 46,9 kilogramu papíru, skla, plastů a nápojových kartonů, spolu s vytříděnými kovy je to téměř 60 kilogramů. Přesto je ještě stále co zlepšovat.

„Podle každoročních rozborů domovního komunálního odpadu je jeho hmotnostní složení zhruba toto: z celkové hmotnosti odpadu tvoří asi osm procent papír, 11 procent plasty, 3,5 procenta sklo, necelá tři procenta kovy, 18 procent bioodpad, půl procenta nebezpečný odpad, necelé procento tvoří elektroodpad, skoro třetinu spalitelný odpad a to ostatní je zbytkový odpad,“ popisuje Lucie Müllerová ze společnosti EKO-KOM.

Jinými slovy, kdybychom v České republice vytřídili vše, co je možné, smrskne se objem odpadu u tuzemských popelnic zhruba na polovinu.

Rezervy tu jsou

Teď si možná říkáte, že je to nesmysl . Možná ale ne. Na vině totiž mohou být i naše návyky. Může jít třeba o zbytky jídla v igelitovém sáčku či slupky zabalené do novin. Až tedy příště budete okrajovat brambory, vzpomeňte si na to, že slupky patří ideálně do bioodpadu (ten v některých obcích sváží zvlášť, jsou na něj hnědé popelnice) a noviny do modrého kontejneru na papír. V těchto případech je třídění jednoduché.

Jindy to může být obtížnější, třeba u výrobků vyrobených z více materiálů. „Něco lze třídit a recyklovat bez problémů, jindy je proces náročnější a něco vytřídit nelze,“ vysvětluje Lucie Müllerová. Tak třeba plastovou lahev od oleje můžete vyhodit do plastů jen tehdy, pokud bude důkladně zbavená mastnoty. Jinak patří do směsného odpadu.

Grafika k recyklaci odpadu.

Plastové obaly od mycích gelů přijdou do plastů, ale plastové tuby od pleťových masek či zubní pasty do směsného odpadu. „Zde jde totiž o kombinaci více druhů materiálů, které nelze recyklovat,“ říká Müllerová. Do směsného odpadu patří také gumové rukavice.

Pokud jde o odpad z kuchyně, kelímky od jogurtu a lahve třeba od kečupu není třeba vymývat, tedy pokud je neskladujete doma delší dobu. Z lahví není třeba sundávat etikety ani víčka (ani ta kovová).

Pak je zde ale celá řada věcí, které patří do směsného odpadu. Do této skupiny náleží papírové ubrousky a utěrky, plastové tácky od masa, umaštěné papírové sáčky, pečicí papír, celofán nebo krabice od pizzy. Naopak do popelnice by neměly přijít kovy, tedy třeba alobal, plechovky od sterilované zeleniny či kovové obaly od sprejů. Patří do sběrného dvora, příp. do kontejnerů na kovy, které se postupně začínají v některých městech a obcích objevovat.

Proč třídit elektroodpad

A to stejné platí pro elektroodpad, tedy třeba baterie, žárovky, tonery z tiskárny, starý mobil či malé domácí spotřebiče. Ani jedna z těchto věcí nepatří do směsného odpadu. Obsahují totiž zdraví škodlivé materiály.

„Pokud je vyhodíte spolu s běžným komunálním odpadem do kontejneru, s největší pravděpodobností nedojde k jeho recyklaci, ale skončí na řízené skládce. Ta ale problém neřeší, protože odpadní materiál se v ní pouze hromadí,“ říká Dana Duchečková ze společnosti ASEKOL. Ještě horší dopad na přírodu mají tzv. černé skládky.

Stará elektrozařízení je proto důležité vytřídit k recyklaci. Ta je jednoznačně nejvýhodnějším zpracováním tohoto typu odpadu. „Značná část elektroodpadu se totiž vrací zpět do oběhu, třeba i v jiné formě. Opětovné využití materiálů se pohybuje od 50 do 80 procent,“ vysvětluje Duchečková. Tím se šetří přírodní zdroje a současně omezuje zatěžování prostředí škodlivinami. „Recyklace také umožňuje snížení nákladů při výrobě nových výrobků a snížení ekologické zátěže prostředí,“ dodává Duchečková.

Kam s elektroodpadem

Drobná elektrozařízení můžete vyhodit do červených kontejnerů. Sem patří například mobilní telefony, navigace, MP3 přehrávače, notebooky, klávesnice, myši, baterie i nabíječky, kalkulačky, ale také třeba elektronické hračky, jako jsou autíčka na vysílačku. Bez obav do červeného kontejneru můžete vyhodit také menší kuchyňské spotřebiče, fén, holicí strojek či žehličku.

Pozor ale: tonery, žárovky ani zářivky sem nepatří. „Běžné žárovky patří do směsného odpadu, zářivky a úsporné žárovky patří do speciálních sběrných nádob,“ upřesňuje Duchečková.

Sběrné nádoby jsou například v prodejnách elektra, hobymarketech a ve sběrných dvorech. Velké spotřebiče odvezte do sběrného dvora a toner vezměte k prodejci, kde si zároveň koupíte nový.

Dana Jakešová, spolupracovnice LN

Najdete na Lidovky.cz