Esa Saarinenová, profesorka filozofie na univerzitě Aalto v Helsinkách „Národní den závisti“ označila celkem za poměrně pozitivní formu klepů.
Finsko ukončuje experiment s nepodmíněným příjmem, nahradí ho univerzální daňové úlevy |
Finsko je v tomto ohledu poměrně ojedinělé. Ačkoliv si někteří na každoroční rituál stěžují, že je invazí do soukromí, většina tvrdí, že pomohla zemi odolat trendu rostoucí nerovnosti ve společnosti.
První den v listopadu je velkou událostí i pro novináře ve Finsku. Probírají se velkým množstvím dat a na základě veřejně dostupných informací pak vydávají články a analýzy.
Díky veřejným informacím zaměstnanci dostanou přidáno, tvrdí novináři
„Když zveřejníme tyto údaje, tak si lidé, kteří mají nižší plat, začnou říkat: ,Proč moji kolegové vydělají více?’ sdělil pro NY Times Tuomo Pietilainen, investigativní reportér z Helsingin Sanomat. „Naše práce má za následek, že firmy lidem platí víc,“ dodal. Zaměstnavatelé jsou naopak opačného názoru, podle nich by bez této transparentnosti byly lepší podmínky.
Veřejnost se tak například dozví, kolik peněz si vydělala nejznámější pornoherečka v zemi. Ta měla za rok obdržet přes 23 tisíc eur (přes 590 tisíc korun).
Německý novinář Roman Schatz, který žije ve Finsku, je vůči „Národnímu dni závisti“ skeptický. „Je to psychologická hra. Vytváří to iluzi transparentnosti, takže se všichni cítíme dobře a říkáme si: ,Američané by to nikdy nedokázali. Němci také ne. Jsme upřímní a dobří lidé.’ Je to takový očistec,“ uvedl Schatz. Zároveň novinář německého původu upozornil na to, že se mohou tyto citlivé údaje zneužít. Poznamenal také, že data nemusí obsahovat nezdanitelné příjmy, dotace či odvody z podnikání.
Někteří Finové mohou být nešťastní
U transparentnosti nemusí vždy platit, že sníží nerovnost. Někdy může vést naopak ke snížené spokojenosti. Studie z univerzity v Kalifornii, kde se výše platů zpřístupnila online, v roce 2008 zjistila, že zaměstnanci s nižším platem jsou ve své práci méně šťastní a brzy si začnou hledat nové místo.
Největší daňové ráje máme za dveřmi. Kde v Evropě se vyplatí mít sídlo? |
„Více informací nemusí být něčím, co zlepšuje celkovou pohodu,“ řekl pro NY Times Alexandre Mas , jeden z autorů studie z University of California.
Finská vláda daňové přiznání zpřístupnila veřejnosti už v 19. století. Ještě do nedávna se ale musela veřejnost probírat objemnými knihami, pokud toužili po těchto informacích. V dnešní době to ale za ně dělají bulvární listy. Ty povolají někdy až polovinu své redakce na to, aby se ponořila do velkého množství dat.
