Vyšší minimální mzda
Minimální mzda vzroste od ledna 2019 o 1150 korun z dosavadních 12 200 na 13 350 korun. Minimální hodinová sazba pak vzroste ze 73,2 korun na 79,8 korun. Růst minimální mzdy bude podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka pro některé firmy zátěží, protože nerespektuje, že od minimální mzdy se odvíjí výše zaručených mezd, a že se mzdy liší mezi jednotlivými kraji, odvětvími či firmami. Zaručená mzda se zvedne celkem v osmi skupinách v rozmezí od 13 500 korun až do 26 700 korun. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle namáhavosti, odpovědnosti a složitosti, pro každou skupinu je stanoven limit, pod který nemůže mzda klesnout.
Zrušení karenční doby
Další změnou, kterou hojně kritizují podnikatelé, je zrušení karenční doby, tedy proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Novelu senát vrátil v prosinci sněmovně, ta bude o normě znovu hlasovat. Zda ke změně dojde, tak ještě není jasné. Pokud zrušení karenční doby začne platit ve verzi schválené sněmovnou, budou firmy proplácet náhrady mzdy v nemoci od prvního do 14. dne nemoci. Za to se firmám sníží o 0,2 procentního bodu sazba pro nemocenské pojištění, které platí za zaměstnance. Od 14. dne dál nemocenskou proplácí stát.
PŘEHLEDNĚ: Co je to karenční doba, kolik dostanete v prvních dnech nemoci a kdo to zaplatí |
Zrušení karenční doby se opět nelíbí zaměstnavatelům a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Snížení sazby pro nemocenské pojištění podle nich nedokáže nahradit potřebné náklady. „Snížení odvodů není pro zaměstnavatele žádná kompenzace. Firmám nemůže pokrýt zvýšené náklady. Podle statistik se zvýší nemocnost o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady se jim tedy zvýší odhadem o osm miliard korun. Díky snížení pojistného firmy ušetří asi tři miliardy korun,“ uvedl prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
Výhodnější odpočty na výzkum a vývoj
Další výraznou změnou v novém roce bude uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Podnikatelé tak již nebudou muset projekt zpracovávat před zahájením výzkumu, ale až v termínu pro podání daňového přiznání. Nově se také zavádí povinnost podnikatele zaslat jednoduché avízo finančnímu úřadu o zahájení práce na výzkumu.
Navýšení limitu pro použití výdajových paušálů OSVČ
Od roku 2018 snížil stát maximální výši ročních příjmů, u kterých mohli živnostníci uplatnit výdajový paušál. Ze dvou milionů se částka snížila na jeden milion. V nejbližších týdnech by se měla sněmovna zřejmě shodnout na navrácení maximálního limitu na dva miliony korun. Kromě této změny je podle Asociace malých a středních podniků pozitivní i možnost vyššího přivýdělku v rámci dohod o pracovní činnosti. Jako dobré vidí také zjednodušení režimu vyřizování ochranných známek.
Vyšší zálohy na sociální a zdravotní pojištění
Nejmenší živnostníci se obávají trvale vzrůstajících záloh na sociální a zdravotní pojištění, které v součtu činí přes 55 000 korun ročně. Pro osoby samostatně výdělečně činné se totiž od roku 2019 zvyšují zálohy, ta na sociální pojištění vzroste o 199 korun měsíčně na 2388 korun. Záloha na zdravotní pojištění vzroste na 2208 korun, tedy o 184 korun měsíčně navíc. Uvedené zálohy se týkají těch, kteří vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Osoby vykonávající vedlejší výdělečnou činnost budou platit pouze 955 korun na sociální pojištění. Roste i stravné, které musí zaměstnavatelé vyplácet svým pracovníkům vyjíždějícím do zahraničí.
Definice rodinného podnikání
Rodinné firmy se dočkají ‚glejtu‘. Mohly by snáz získat dotace nebo daňové úlevy |
Oficiální definice rodinné firmy dosud v Česku neexistovala. To by se ovšem v roce 2019 mělo změnit. Firmy, které budou splňovat potřebná kritéria, by mohly tento status získat už v únoru. Ministerstvo průmyslu poslalo v prosinci definici rodinného podniku do meziresortního připomínkového řízení. Vytvořilo ji na základě návrhu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). Výsledkem by mělo být usnesení vlády, které tento status firmám přizná. Co přesně by to mělo firmám přinést zatím není jasné, samotné ministerstvo průmyslu se k tomu zatím nechtělo vyjadřovat.
Další fáze EET
Další zásadní změnou by mělo být v novém roce zavedení třetí a čtvrté fáze elektronické evidence tržeb a spolu s tím i snížení DPH u řady činností a komodit. Příslušný zákon ovšem dosud poslanecká sněmovna neprojednala. Novela zákona o EET především reaguje na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Části podnikatelů má usnadnit evidování tržeb tak, aby je mohli evidovat bez připojení k internetu. Do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty přesouvá například stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Prvního dne sedmého měsíce od nabytí účinnosti novely se má evidence tržeb rozšířit i na ty obory, které jí dosud nepodléhaly. Týká se to hlavně řemeslníků.
