Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se měl návrh projednat ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze.
„Je to kompromis. Jedna i druhá strana ustoupila. Předkládáme do Sněmovny zákon, který dává smysl a pomůže ekonomice,“ uvedla po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní je dopad zkrácené práce nutné spravedlivě rozdělit mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) výsledek označila za „krvavý kompromis“. Podle ní je ale dobrá zpráva pro zaměstnance to, že z příspěvku od státu budou moci vyžít.
Podle poslední verze novely z dnešního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 % pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku, upřesnila Maláčová.
Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle „relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“. Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.
Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve Sněmovně upravilo. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je příspěvek pro pracovníky nízký a přijdou o velkou část příjmu. Firmám zase nedává smysl, aby platily odvody i za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje. Požadavky měli i komunisti, kteří vládu podporují. Podle Schillerové koalice pro normu podporu potřebuje, takže se o pravidlech kurzarbeitu v dolní komoře ještě povede debata.
Výběr informací o takzvaném kurzarbeitu (vláda schválila jeho nová pravidla, zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu):
|
Příspěvky míří na takzvaný chráněný trh práce
Příspěvek od státu na mzdu lidí s handicapem se od října zvýší z 12 800 Kč o 800 korun, po dnešním jednání vlády to oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pomůže to 60 000 postižených, doplnila. Zvýšením podpory na 13 600 korun chce vláda bránit rušení míst pro lidi s postižením. Při jednáních se ministerstvo financí klonilo k částce nejvýš 500 korun, zaměstnavatelé žádali 1100 korun. Navýšení příspěvku o 800 korun bude podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí ročně stát navíc 336 milionů korun. Příspěvek se vyplácí zpětně za předchozí čtvrtletí, zvýšený se bude poprvé proplácet za třetí čtvrtletí.
Celkem ministerstvo práce na příspěvky a tisícikorunový paušál, který se poskytuje na handicapovaného pracovníka na další náklady, vydá ročně 7,8 miliardy.
Příspěvky míří na takzvaný chráněný trh práce. Letos v prvním čtvrtletí ho tvořilo 3450 zaměstnavatelů s víc než polovinou postižených pracovníků. Celkem zaměstnávali kolem 60 200 lidí s handicapem. Od státu mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, nejvýš ale dosud 12 800 korun měsíčně. Částka se zvedala naposledy letos od ledna o 800 korun. Rostla po navyšování minimální mzdy.
Podle ministerstva práce se kvůli koronavirové krizi postavení lidí s handicapem na trhu práce zhoršuje, proto je nutné podporu upravit. Na konci března úřady práce evidovaly 34 756 nezaměstnaných se zdravotním postižením a v červnu 36 736.
Dosud maximální příspěvek upravoval zákon o zaměstnanosti. Kvůli zvyšování částky se tak téměř každý rok měnil. Loňská novela umožnila, aby podporu stanovila vláda nařízením podle růstu minimální mzdy a vývoje životních nákladů. Ministerstvo práce navrhlo dvě verze - s přidáním o 800 a o 1100 korun. Kloní se k nižší částce. V podkladech k nařízení to zdůvodnilo udržením poměru k růstu minimální mzdy. Autoři dál uvedli, že větší podpora může vést ke snížení motivace zaměstnavatelů dosahovat zisku a k jejich závislosti na penězích od státu.