Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Nová pravidla kurzarbeitu: Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu za 70 % čisté mzdy

Premiér Andrej Babiš (ANO). foto: ČTK

Praha - Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.
  8:40aktualizováno  10:36

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se měl návrh projednat ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze.

„Je to kompromis. Jedna i druhá strana ustoupila. Předkládáme do Sněmovny zákon, který dává smysl a pomůže ekonomice,“ uvedla po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní je dopad zkrácené práce nutné spravedlivě rozdělit mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) výsledek označila za „krvavý kompromis“. Podle ní je ale dobrá zpráva pro zaměstnance to, že z příspěvku od státu budou moci vyžít.

Podle poslední verze novely z dnešního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 % pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku, upřesnila Maláčová.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle „relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“. Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.

Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve Sněmovně upravilo. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je příspěvek pro pracovníky nízký a přijdou o velkou část příjmu. Firmám zase nedává smysl, aby platily odvody i za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje. Požadavky měli i komunisti, kteří vládu podporují. Podle Schillerové koalice pro normu podporu potřebuje, takže se o pravidlech kurzarbeitu v dolní komoře ještě povede debata.

Výběr informací o takzvaném kurzarbeitu (vláda schválila jeho nová pravidla, zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu):

  • Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu, stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas. Vláda chce, aby zákon platil od 1. listopadu, na konci října totiž přestanou fungovat programy Antivirus (schválené v březnu) s příspěvky na mzdy pro zaměstnavatele, na které dopadla omezení kvůli koronaviru.
  • O přesném nastavení kurzarbeitu se vládní strany intenzivně dohadovaly do začátku září, jednání o něm bylo několikrát odloženo. Koalice se nakonec na jeho podobě shodla ve středu 23. září. Podle dohody by zkrácenou práci s částí výdělku od státu mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by měli za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýše ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy.
  • Pravidla by nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok.
  • Odbory a zaměstnavatelé ovšem už dříve uvedli, že s takovým nastavením nesouhlasí. Odboráři požadovali například vyšší částku od státu. Také komunisté, kteří vládu podporují, zmiňovali 70 procent hrubého. Zaměstnavatelům zase vadilo, že by měli platit sociální odvody i za neodpracovanou dobu. Podle firem to není pomoc.
  • Příspěvek v částečné zaměstnanosti zákony už upravují, podle zaměstnavatelů i odborů není ale nastavení funkční. Podle současné normy firma za neodpracovanou dobu pracovníkům platí minimálně 60 procent výdělku. Pokud pro ně nemá práci aspoň den v týdnu a platí jim aspoň 70 procent výdělku, může dostat od státu příspěvek nejvýš 0,125násobek průměrné mzdy, tedy 4179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, vláda může stanovit delší dobu.
  • Zástupci zaměstnavatelů o zavedení dlouhodobého kurzarbeitu požádali již koncem dubna. Jako vzor kurzarbeitu zmiňují Německo, které je jeho průkopníkem. Poprvé ho využilo již v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst v těžebním průmyslu při těžbě a zpracování potaše (uhličitanu draselného).
  • Němečtí pracovníci dostávají vyrovnávací příspěvek od úřadu práce za hodiny, kdy pro ně firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu aspoň desetina lidí. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Například podle saských odborů je to 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Kvůli koronaviru se letos podíl po pár měsících ještě zvedá.
  • Termín kurzarbeit pochází z němčiny (doslova krátká práce). V angličtině se používá výraz short-time work (STW).
  • Kurzarbeit fungoval v mnoha zemích například během ekonomické krize v letech 2008 až 2010. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) využilo kurzarbeit 25 členských zemí organizace. Nejvíce podniků využilo kurzarbeit v Německu, v Itálii, Nizozemsku, Slovinsku, Rakousku nebo Belgii. V ČR byl kurzarbeit schválen v roce 2015.

Příspěvky míří na takzvaný chráněný trh práce

Příspěvek od státu na mzdu lidí s handicapem se od října zvýší z 12 800 Kč o 800 korun, po dnešním jednání vlády to oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pomůže to 60 000 postižených, doplnila. Zvýšením podpory na 13 600 korun chce vláda bránit rušení míst pro lidi s postižením. Při jednáních se ministerstvo financí klonilo k částce nejvýš 500 korun, zaměstnavatelé žádali 1100 korun. Navýšení příspěvku o 800 korun bude podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí ročně stát navíc 336 milionů korun. Příspěvek se vyplácí zpětně za předchozí čtvrtletí, zvýšený se bude poprvé proplácet za třetí čtvrtletí.

Celkem ministerstvo práce na příspěvky a tisícikorunový paušál, který se poskytuje na handicapovaného pracovníka na další náklady, vydá ročně 7,8 miliardy.

Příspěvky míří na takzvaný chráněný trh práce. Letos v prvním čtvrtletí ho tvořilo 3450 zaměstnavatelů s víc než polovinou postižených pracovníků. Celkem zaměstnávali kolem 60 200 lidí s handicapem. Od státu mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, nejvýš ale dosud 12 800 korun měsíčně. Částka se zvedala naposledy letos od ledna o 800 korun. Rostla po navyšování minimální mzdy.

Podle ministerstva práce se kvůli koronavirové krizi postavení lidí s handicapem na trhu práce zhoršuje, proto je nutné podporu upravit. Na konci března úřady práce evidovaly 34 756 nezaměstnaných se zdravotním postižením a v červnu 36 736.

Dosud maximální příspěvek upravoval zákon o zaměstnanosti. Kvůli zvyšování částky se tak téměř každý rok měnil. Loňská novela umožnila, aby podporu stanovila vláda nařízením podle růstu minimální mzdy a vývoje životních nákladů. Ministerstvo práce navrhlo dvě verze - s přidáním o 800 a o 1100 korun. Kloní se k nižší částce. V podkladech k nařízení to zdůvodnilo udržením poměru k růstu minimální mzdy. Autoři dál uvedli, že větší podpora může vést ke snížení motivace zaměstnavatelů dosahovat zisku a k jejich závislosti na penězích od státu.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!