Dostálová chce vyzvat Evropskou komisi k bilaterálnímu jednání. Na vině jsou ‚cestovní‘ vouchery za zrušené zájezdy |
Vracení peněz ale není mnohdy snadný proces a řada cestovních kanceláří se snaží klientům raději nabízet vouchery na budoucí dovolenou, což mnohé státy podporují.
Evropská komise v květnových doporučeních týkajících se letní turistické sezóny vyzvala společnosti, aby poskytovaly zákazníkům vouchery za výhodných podmínek, které by je motivovaly k jejich využití, ale právo na vrácení peněz lidem komise ponechala.
Velký zájem na voucherech jako rovnocenné alternativě, jejíž využití by záleželo na cestovních kancelářích a ne na klientech, měla německá vláda, která ale od tohoto postoje ustoupila. Německo nicméně na vouchery pro zrušené dovolené objednané před 8. březnem poskytlo státní záruky pro případ insolvence CK. Pokud nebude voucher do konce roku 2021 využit, dostane zákazník zpět peníze.
Několik německých kanceláří včetně Alltours, Schauinsland-Reisen nebo Vtours oznámilo, že vouchery vydávat nebudou, ale rovnou vrátí peníze. Další kanceláře jako Tui, FTI nebo DER Touristik lákají na bonus až 200 euro (5400 korun), pokud se klienti místo peněz rozhodnou pro poukaz.
Stejná situace jako v Německu panuje i v Rakousku, kde jsou vouchery možností, kterou ale zákazníci využít nemusí.
Belgie stejně jako Česko patří k zemím, které umožnily cestovním kancelářím či aerolinkám kvůli kritickému výpadku příjmů nabízet za zrušené cesty poukazy. Vláda po kritice od organizací chránících práva klientů stanovila, že kdo o vouchery nebude mít zájem, dostane po roce své peníze zpět.
„Řešení, které zvolila vláda, zároveň ochrání práva spotřebitelů a předejde krachům společností, jež by hrozily v případě hromadných požadavků na vracení peněz,“ řekla podle webu sudinfo.be belgická ministryně hospodářství Nathalie Muylleová, když v úterý zdůvodňovala poslancům, proč se země nehodlá podřídit požadavkům Evropské komise. Brusel totiž zaslal v polovině května státům dopis, v němž je žádal o vysvětlení jejich postupu, který může podle komise být v rozporu s unijním právem. Některé státy daly najevo, že chtějí s Bruselem vyjednávat o kompromisu.
Slovensko se podle ministra hospodářství Richarda Sulíka při řešení problémů cestovních kanceláří inspirovalo Českem. Parlament minulý týden schválil zákon, na jehož základě mohou CK nabídnout klientovi změnu smlouvy, nebo mu mohou poskytnout náhradní zájezd, když objednaný zájezd nelze z důvodu pandemie uskutečnit. Pokud CK zmíněných možností nevyužije do 31. srpna příštího roku, bude následně povinna klientům vrátit peníze, které za objednaný zájezd inkasovala.
Náhradní zájezd, který nemusí být ve stejné hodnotě jako dříve objednané služby, podle schváleného zákona mohou odmítnut jen osoby starší 65 let, dále těhotné ženy, osamělý rodič pobírající v době pandemie ošetřovné, drobní podnikatelé, jež dostali státní příspěvek na kompenzaci negativních dopadů koronaviru, jakož i lidé, jež se během stávající mimořádné situace nechali zapsat na úřadech práce do evidence nezaměstnaných.
Polsko v rámci protikrizových opatření poskytlo cestovním kancelářím 180 dnů na vrácení peněz klientům za zrušené zájezdy, namísto dosavadních 14 dnů. Podle předsedy sdružení cestovních kanceláří PZOT Slawomira Szulce klient místo peněz může dostat roční voucher na jiný zájezd. Pokud si nevybere, dostane peníze zpět. Zákazníci se ale podle televize TVN 24 bouří kvůli tomu, že jejich peníze posloužily k záchraně cestovek. Ty naopak argumentují, že už musely zaplatit hotelům či aerolinkám.
V Polsku také vláda slibuje poukazy na dovolenou ve vlasti v hodnotě 1000 zlotých (asi 6100 Kč), které by měli dostat zaměstnanci s platem nedosahujícím celostátního průměru.
V Rusku momentálně cestovní kanceláře nemají právo ukončit podnikání, minimálně do října platí moratorium na bankroty. CK ale ani nejsou s to vracet peníze ze zrušených zájezdů. Zákazníci mají mít podle expertů možnost využít zájezd po skončení pandemie, anebo jej změnit za jinou destinaci. Útěchou jim může být, že tento zájezd si nejspíše pořídili za výhodnější cenu, než jaké budou v budoucnu na trhu panovat.
