Signalizovaný nový přístup by znamenal radikální odklon od dosavadní praxe, kdy problematické banky v eurozóně zachraňovali v podstatě evropští daňoví poplatníci.
K restrukturalizaci bank budou muset podle šéfa Euroskupiny přikročit i další země měnové unie, zejména ty, kde je bankovní systém podobně přebujelý jako na Kypru. Dijsselbloem, který je také nizozemským ministrem financí, to prohlásil v rozhovoru s agenturou Reuters a listem Financial Times.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Jestliže bude nějaká banka ohrožena, naše první otázka by měla znít: ´Co s tím v bance uděláte? Co můžete udělat pro rekapitalizaci?´ Pokud toho banka sama nebude schopna, budeme mluvit s akcionáři a věřiteli a požádáme je o příspěvek k rekapitalizaci, a jestliže to bude nutné, i držitele nepojištěných vkladů," řekl šéf Euroskupiny.
Plán pro KyprPlán pro Kypr, který ministři financí eurozóny schválili v pondělí ráno, předpokládá rozsáhlou restrukturalizaci a uzavírání kyperských bank, omezení finančního sektoru na ostrově a postižení velkých vkladů a věřitelů bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny, dokud banka neprojde restrukturalizací, a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 100 000 eur (2,58 milionu korun). |
Na otázku, co by mohl nový přístup znamenat pro země s vysokým podílem bankovního sektoru na ekonomice jako Lucembursko nebo Maltu, nebo pro země s problematickými bankami jako Slovinsko, Dijsselbloem řekl, že budou muset velikost bank omezit. "Znamená to, že to musí řešit dříve, než se dostanou do potíží," dodal.
Více nástrojů pro bail-in
Dosavadní praxe zachraňování bank daňovými poplatníky musí skončit, řekl Dijsselbloem, který se stal šéfem Euroskupiny teprve v lednu. Vhodná doba je pro to podle něj právě teď, kdy se finanční trhy uklidnily a klid na nich zůstal i během kyperské krize.
Pokud se Dijsselbloemův návrh prosadí, znamenal by konec plánu, který eurozóna přijala teprve loni v létě. Tehdy se dohodla, že záchranný fond ESM by měl přímo rekapitalizovat ohrožené banky, aby se přerušilo smrtící spojení mezi krachujícími bankami a vládami, které jsou nuceny je sanovat, čímž ale zvyšují svou zadluženost.
"Měli bychom mířit ke stavu, kdy nebudeme muset ani uvažovat o přímé rekapitalizaci," řekl Dijsselbloem . "Jestliže budeme mít více nástrojů pro bail-in (rekapitalizace bank jejími akcionáři a věřiteli včetně vkladatelů) a budeme vědět, jak daleko v tom můžeme jít, potřeba přímé rekapitalizace bude stále menší a menší," dodal a uvedl že o svém přístupu diskutoval s lidmi z finančních trhů.
Propad na burzeAkciový trh v Evropě po pondělních Dijsselbloemově slovech výrazně oslabil. Před zveřejněním rozhovoru získával západoevropský index FTSEurofirst 300 téměř jedno procento, poté ale sklouzl mírně do záporných čísel. |
