Obama navrhl zvýšit minimální mzdu z nynějších 7,25 dolaru do roku 2016 na 10,10 dolaru (zhruba 200 korun) za hodinu. Rozpočtový úřad odhadl, že plánované zvýšení minimální mzdy posílí příjmy více než 16,5 milionu lidí. Nad hranici chudoby by se tím dostalo 900 000 lidí. O plánu na postupné zvyšování minimální mzdy se nyní připravuje jednat americký Senát.
Pro Obamu a jeho demokraty je verdikt nezávislého úřadu další studenou sprchou z nečekaného směru. Nedávno úřad odhadl, že Obamova reforma zdravotnictví povede během deseti let kvůli snížení motivace k práci k úbytku počtu pracovních sil v USA o 2,5 milionu.
S plánem vystoupil v lednu
Obama s plánem na zvýšená minimální mzdy vystoupil v lednu ve výročním projevu o stavu unie. Na základě studie svého šéfa ekonomických poradců Alana Kruegera, kterou ale řada ekonomů ostře kritizovala, Obama tvrdil, že zvýšení minimální mzdy nepovede k zániku pracovních míst. Většina standardních studií na toto téma přitom zjišťuje negativní vliv takového kroku na trh práce.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zásah v podobě vynuceného zvýšení mezd, který má pomoci chudým, podle empirických studií zvyšuje nezaměstnanost zejména mezi mladými a nekvalifikovanými. Zdražení práce totiž sníží poptávku zaměstnavatelů po ní a vyřadí z trhu ty, jejichž práce nemá hodnotu minimální mzdy. Ti, kteří zvyšování minimální mzdy hájí, upozorňují, že musí jít o malé a postupné kroky.
Rozpočtový úřad ve studii z roku 2007 o minulém zvýšení minimální mzdy zjistil, že mnohem úspornějším prostředkem ke zlepšení životní úrovně chudých rodin než minimální mzda by bylo zvýšení mzdové subvence v podobě federálního daňového kreditu k vydělanému příjmu. Zatímco tehdejší zvýšení minimální mzdy stálo 11 miliard dolarů, z čehož 1,6 miliardy USD dostaly chudé rodiny, zvýšení tohoto daňového kreditu by stálo jen 2,4 miliardy dolarů a nejchudší by z něj získali 1,4 miliardy USD, připomněl studii list Washington Post.
