Sněmovna podpořila zdražení cigaret i stravenkový paušál. Vládní balík zasahuje do tří desítek zákonů |
Zaměstnavatelé ale stejně tak mohou zůstat u dosavadních stravenek. Podle zjištění LN by stravenkový paušál mohly uvítat malé firmy v menších městech.
„Pro členské firmy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) je zásadní, že volba pro zaměstnavatele je dobrovolná a může sám zvolit, zda zůstane u stravenek, nebo přejde na paušál. Paušál přivítají zejména firmy z venkova nebo odlehlejších míst, kde během polední půlhodinové pauzy není možné stihnout odjet někam na teplý oběd a vrátit se, případně se ještě převléci do pracovního oděvu včetně ochranných pomůcek,“ říká ředitelka AMSP Eva Svobodová.
Velké podniky volí kantýnu
Příkladem takové firmy je třeba Audacio, která se vedle komponentů pro automobilový průmysl zaměřuje na stavebnictví a přesné strojírenství. „Papírové stravenky jsme měli a před lety jsme je zrušili. Pro malé a střední firmy, zvláště když jsou zaměřené na výrobu a sídlí v menším městě, totiž nejsou vhodné. Naši zaměstnanci vzhledem k charakteru výrobního procesu na oběd do restaurace nechodí a obecně je u nás málo míst, která stravenky přijímají. Lidé si nosí jídlo z domu a mají u nás skvěle vybavenou jídelnu,“ říká majitel a ředitel Audacia Jindřich Pecl.
Stravenky a stravenkový paušál
„Navíc obhospodařování stravenek pro nás znamenalo velké administrativní náklady, každý měsíc tím účetní strávila jeden a půl pracovního dne, Dodal Pecl s tím, paušál považuje za rozumnou možnost.
„Zavedení stravenkového paušálu vítají společnosti především z důvodu úspory nákladů jak administrativních a časových, tak provozních v podobě poplatků a provizí hrazených při nákupu stravenek,“ potvrzuje manažerka daňového oddělení poradenské společnosti BDO Lenka Froschová. Provize, pohybující se kolem pěti až sedmi procent, ostatně byly hlavním argumentem předkladatele návrhu stravenkového paušálu.
Každému se hodí něco jiného
Jan Pivoňka, manažer personální agentury Manpower Group, která zajišťuje zaměstnance významné části českých firem, soudí že zavedení paušálu není pro firmy zásadním tématem. „Jím si sice mohou zjednodušit administrativu, ale to jen částečně. Pro střední a velké firmy by přechod nepřinesl žádné významné úspory, protože často nemusí stravenkovým firmám platit žádné provize. A stravenka, byť dnes především ve formě karty, je stále vnímána jako benefit navíc. Psychologicky by zaměstnanec jejím zrušením a zavedením daňového paušálu spíše ztratil, aniž by firma finančně získala, takže velký úprk od stravenek nečekám,“ říká Pivoňka.
Největší výrobní firmy mají jasno. Škoda Auto v současnosti dokončuje novou centrální kuchyni v Mladé Boleslavi. Systém závodního stravování buduje dlouhodobě ve spolupráci s odbory.
Podle asociace přinese stravenkový paušál ztráty, navíc ohrozí pracovní místa |
„Zejména v současné době se ještě více potvrdila správnost této strategie firmy a sociálního partnera na poli stravování zaměstnanců,“ říká mluvčí Tomáš Kotera s tím, že podnik o zavedení stravenkového paušálu pro kmenové zaměstnance v současné době neuvažuje.
Závodní jídelny provozuje i skupina ČEZ. Její zaměstnanci však dostávají i stravenky; především ti, kdo pracují v terénu. Paušálu se polostátní obr nebrání. „Stravenkový paušál výhledově zavedeme jako třetí možnost, v tuto chvíli o podmínkách a způsobu jeho zavedení interně jednáme,“ říká mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Vlastislav Bříza, většinový majitel obřího holdingu Koh-i-noor, který zaměstnává na dva a půl tisíce lidí, má jasno: „Máme několik výrobních firem a chceme, aby se zaměstnanci stravovali přímo v prostorách společností. Tam, kde je to možné, máme zavedené závodní stravování a zaměstnanci jsou s tímto benefitem spokojeni. Dáváme jim možnost se dobře a levně najíst a přesně víme, na co jsou peníze použity. To u stravenek zaručené není, a jejich podstata tak ztrácí smysl. Myslím si, že paušál je lepším a svobodnějším řešením pro zaměstnance,“ řekl Bříza.
Ministerstvo financí chce zdražit cigarety a tabák. Navrhlo také zavedení stravenkového paušálu |
Strojírenský holding Mico Group, vyrábějící pro energetiku, který má síť výrobních závodů po celém Česku, a není tak schopen zajistit závodní stravování, ponechá svým 450 zaměstnancům elektronické stravenky. „Zůstaneme u současného řešení, na které jsou zaměstnanci zvyklí a jsou s ním spokojeni. Zároveň máme přehled o tom, že stravenky využívají, a zatím nevidíme důvod to měnit,“ konstatuje ředitel podniku Jiří Denner.
Česká spořitelna, jejíž zaměstnanci nyní mají k dispozici elektronické stravenky v podobě Bonus karty s denní částkou 110 korun, dle mluvčího Filipa Hrubého zatím rozhodnuta není. Případný přechod na paušál je jedním z předmětů jednání s odbory.
„Počkáme a uvidíme“
Zaměstnanci či jejich odbory budou hrát důležitou roli i v jiných firmách. A pro majitele či managementy firem to nemusí být právě jednoduché. „Otázkou zůstává, jak se budou chovat zaměstnanci se stravenkami – a jak s paušálem. Větší firmy se obávají toho, že zaměstnanci budou tlačit na finanční příspěvek ve formě paušálu než na využívání závodního stravování a kantýn,“ upozorňuje šéfka AMPS.
Tyto úvahy nejsou cizí třeba výrobní společnosti Rondo obaly, která zaměstnává 210 lidí v Ejpovicích u Plzně. „Počítáme s tím, že pokud bude stravenkový paušál schválen, okamžitě vznikne tlak ze strany zaměstnanců, abychom na tuto novinku přešli. Paušál totiž zaměstnance nikterak nelimituje v tom, za co peníze utratí, nemusí to být jen za stravu,“ uvedla personální manažerka firmy Veronika Nekovářová.
„Navíc, paušál postrádá původní myšlenku, pro kterou byla stravenka jako taková zavedena, a sice že pokud zaměstnavatel nemůže poskytnout kantýnu, nabídne zaměstnancům formou benefitu stravenky, které jsou výhradně určeny pro úhradu stravy,“ vysvětluje Nekovářová.
„Zatím však nemáme úplně vyhraněný názor a s reakcí na změnu vyčkáme,“ uzavírá.
