Informoval o tom web Business Insider. Podle analýzy společnosti CPRAM akce ale třeba růst ekonomiky USA výrazně nepodpoří.
Fotbalový šampionát je nejlukrativnější sportovní událostí na světě. Srovnatelným strojem na peníze jsou aktuálně jen americké ligové soutěže. Podle srovnávací analýzy za rok 2023 vygenerovala liga amerického fotbalu NFL 19,2 miliardy dolarů, baseballová liga MLB 11,6 miliardy dolarů a basketbalová NBA 10,6 miliardy dolarů. Německá fotbalová bundesliga vynesla pro srovnání ve stejném roce v přepočtu zhruba čtyři miliardy dolarů.
S částkou 4,3 miliardy dolarů pochází většina finančních prostředků z mistrovství světa z celosvětových vysílacích práv. Sponzorství přispívá přibližně 2,8 miliardy dolarů.
Přesné částky, které platí hlavní sponzoři FIFA, jako jsou Adidas, Coca-Cola, Hyundai-Kia a saúdskoarabský ropný gigant Saudi Aramco, nejsou známé. Odhady naznačují, že tyto společnosti ročně utratí za svá partnerství s FIFA 50 až 100 milionů dolarů.
Nejdražší vstupenky v historii
Na letošní šampionát, který se bude konat od 11. června do 19. července, poprvé postoupilo 48 týmů namísto dosavadních 32. Místo 64 zápasů jich nyní bude k vidění 104. Ceny vstupenek jsou nejvyšší v historii. Vstupenka nejvyšší kategorie na finále v současnosti stojí 10 990 dolarů (více než 229 tisíc korun).
Náklady na organizaci mistrovství světa ve fotbale lze pouze odhadovat. FIFA ve své analýze odhadla výdaje na letošní turnaj na 13,9 miliardy eur (téměř 340 miliard korun), ale toto číslo zahrnuje i peníze, které utratí turisté v hostitelských zemích. Bez těchto výdajů by náklady pravděpodobně byly výrazně nižší než deset miliard dolarů, což je méně než u jakéhokoli turnaje od roku 2014.
Rekordní bylo mistrovství světa v Kataru v roce 2022. Podle americké sportovní finanční publikace Front Office Sports utratila tato asijská země přibližně 220 miliard dolarů (více než 4,5 bilionů korun). Toto číslo zahrnuje i všechny investice, které Katar v souvislosti s mistrovstvím světa provedl ve své infrastruktuře.
Podle webu MarketScreener může mít pořádání mistrovství světa ve fotbale znatelný makroekonomický efekt v menších ekonomikách nebo v zemích s rozsáhlými investičními programy. V případě USA se ale takový scénář jeví jako nepravděpodobný.
Velká výhoda do začátku
Sportovní událost by sice měla nalákat více zahraničních návštěvníků, zvýšit obsazenost hotelů a zvednout výdaje na jídlo a volnočasové aktivity, ale v poměru k velikosti ekonomiky USA budou tyto efekty jen marginální, uvádí analytik CPRAM Bastien Drut.
Větší formát turnaje vyžaduje také větší kapacitu. Hrát se bude na 16 stadionech, zatímco v Kataru v roce 2022 to bylo na osmi a v Rusku v roce 2018 na dvanácti. Spojené státy mají ale velkou výhodu - téměř žádná jiná země nedisponuje dvěma desítkami sportovních stánků s kapacitou přes 80 tisíc diváků.
Pro účely mistrovství tak bylo zapotřebí jen několik velkých infrastrukturních projektů, což ale dále omezilo jeho ekonomické dopady. FIFA si zadala analýzu a podle v březnu zveřejněných dat bude dopad na hrubý domácí produkt (HDP) USA 17,2 miliardy dolarů, tedy méně než 0,1 procenta HDP. Jak připomíná MarketScreener, údaj může být navíc vzhledem k tomu, že studii zadal pořadatel akce, příliš optimistický.
Fanoušci by na turnaji po zaplacení nejdražších vstupenek v historii měli mít možnost znovu vidět v akci dva nejlépe placené hráče světa, kteří hrají za velké peníze v ligách Saúdské Arábie a USA. Čtyřicetiletý Cristiano Ronaldo má roční plat 200 milionů dolarů (téměř 4,2 miliardy korun) a dalších 60 milionů dostává za reklamu, o dva roky mladší Lionel Messi pobírá 60 milionů (1,25 miliard korun) plus dalších 70 milionů dolarů za reklamu.
