Úterý 8. října 2024, svátek má Věra
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

GLOSA: Úspěch žaloby závisel (i) na přístupu soudců

Právo

  7:00
PRAHA - Mimořádná opatření může během nouzového stavu vydávat jen vláda podle krizového zákona a ne ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tak zní rozsudek pražského městského soudu z minulého týdne. Jako protizákonná proto už neplatí čtyři ministerská opatření omezující maloobchodní prodej zboží a služeb i volný pohyb.

Soudci Štěpán Výborný (vlevo) a Vojtěch Šimíček. foto: Jiří Sláma

Kdo je soudce Výborný, který s kolegy zrušil omezující opatření? O mediálně sledované kauzy nemá nouzi

Soudci Štěpán Výborný, Karla Cháberová a Jan Kratochvíl je zrušili, přestože šest jejich kolegů specializujících se u téhož soudu rovněž na přezkum správních rozhodnutí tak učinit odmítlo.

Podle zákona či judikatury?

„Aby mohl soud návrhu vyhovět a napadené opatření obecné povahy zrušit, musí toto opatření existovat nejen v době podání návrhu, ale i v době rozhodování soudu. Rozhodovat o zrušení již zrušeného opatření nedává smysl,“ odůvodnila soudkyně Ludmila Sandnerová, proč její senát k projednání žaloby manželů Záhumenských směřující proti identickým omezením ani nepřistoupil a rovnou ji jako neprojednatelnou odmítnul (3 A 40/2020).

A stejně se rozhodl postupovat i senát pod vedením Martina Kříže při přezkumu ministerského zákazu přítomnosti dalších osob u porodů: „Zrušení napadaného opatření obecné povahy samotným ministerstvem brání dalšímu pokračování v řízení. Soudu proto nezbylo než návrh bez věcného projednání odmítnout.“ (15 A 31/2020).

Na rozdíl od svých šesti kolegů ale soudci Výborný, Cháberová a Kratochvíl autora podání, které řešil jejich senát, vyzvali, „aby označil opatření obecné povahy, které je platné a aktuálně vyvolává právní účinky, tedy zasahuje do jeho základních práv a svobod, je-li o tom přesvědčen“ (14 A 41/2020). A právě tím mu dali šanci ho meritorně projednat.

Inspirovali se přitom judikaturou Ústavního soudu. Ten totiž účelové rušení právních předpisů a jejich nahrazování jinými s totožným obsahem kritizuje. V minulosti tak například učinil při opakovaném přezkumu regulace bytového nájemného (Pl. ÚS 8/02) anebo při opětovném rušení obecně závazných vyhlášek obce Jindřichovice pod Smrkem zakazujících na její území vstup státním úředníkům (Pl. ÚS 49/03).

Co je správně, by měl říci NSS

Proč někteří soudci obdržený návrh odmítnou s poukazem na striktní znění soudního řádu správního, zatímco jiní ho navrhovateli umožní aktualizovat, a tedy projednat? Toť otázka hodná pozornosti Nejvyššího správního soudu! Nyní dostal příležitost dát na ni jednoznačnou odpověď.