Lidovky.cz: Jak se to vlastně přihodilo, že se jeden z nejlepších gólmanů historie ledního hokeje pustil do podnikání?
Dobrá otázka, ale nevím, jestli vám ještě dokážu přesně odpovědět, já už si to totiž moc nepamatuji. Bylo to myslím někdy v roce 1998, detaily si už nevybavuji, ale přišlo za mnou pár mých známých s tím, že bychom moji přezdívku Dominátor mohli propůjčit nějakému produktu. Asi mě prostě podnikání lákalo, tak jsem se do toho rozhodl jít.
Dominik Hašek nám nepomáhá, říká o propagaci nápoje jeho zaměstnanec |
Lidovky.cz: Byla to zkušenost, která vás stála desítky milionů korun. Proč podle vás značka Dominátor neuspěla?
To je jednoduché. Nedokázali jsme prodávat tak, aby si na sebe společnost vydělala. Když jsem na firmu deset let doplácel a viděl jsem, že se nezvyšují obraty, zásoby narůstají a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit k lepšímu, tak jsem prostě její činnost ukončil.
Shodou okolností jsem se později setkal na jednom cyklistickém zájezdu s jedním ze zakladatelů společnosti Alpine Pro, která vznikla zhruba ve stejné době jako Dominátor. Když jsme si pak povídali, bylo zřejmé, proč naše firma neuspěla. Alpine Pro vyráběla v Číně za čtvrtinové ceny, mohla si stanovit třistaprocentní marži a stejně to měli za měsíc vyprodané.
My jsme vyráběli v Česku, naše marže byla třicetiprocentní a nebyli jsme schopni naše oblečení prodat, protože i tak jsme byli dražší. Ale tohle všechno jsem po pravdě na počátku fungování firmy ani nevěděl. Hrál jsem hokej, kterému jsem dával všechno, a na nic jiného jsem se nesoustředil.
Lidovky.cz: Víte, o kolik peněz jste celkově kvůli neúspěchu značky Dominátor přišel?
Přesně vám to neřeknu, ale bylo to něco kolem 80 nebo 90 milionů korun.
Lidovky.cz: Přesto vás to od dalšího podnikání neodradilo…
Kdepak. Neodradilo.
Lidovky.cz: Proč vlastně člověk, který má ve středním věku vydělány stovky milionů korun, nehodí nohy na stůl a nezačne si ty peníze užívat? Neměl jste nikdy takové nutkání?
To je pro mě to nejhorší. Není pro mě nic strašnějšího než dva měsíce nic nedělat, ráno se probudit, čumět do stropu a ptát se sám sebe, co já vlastně dneska budu dělat. Jasně, můžete vyjet někam na loď, na kolo, jít si zahrát golf nebo si jinak užívat. To vás, nebo lépe řečeno mě bude ale bavit tak měsíc, možná dva.
Češi uspěli s válečnou videohrou, celosvětově se prodalo 10 milionů kusů |
Já v životě potřebuji pořád něco dělat. Nebo přesněji – mít nějakou motivaci. Dřív mne hnala dopředu touha připravit se na další sezonu, ve které jsem chtěl dokázat něco nového. Po konci sportovní kariéry jsem tedy potřeboval nějaký nový impuls.
Lidovky.cz: Mimochodem, měl jste kromě podnikání i nějaké jiné nápady, do čeho se po konci sportovní kariéry pustit?
Právě že jsem vůbec nevěděl, co přesně dělat. Někteří kluci šli trénovat, ale to mě nelákalo. Mě baví hokej hrát, ale trénovat nikoho nechci. K nápadu vyrábět vlastní nápoj Smarty jsem se dostal díky jednomu člověku, který dělal nápoje v Německu a nabídl mi, abych je po celé střední a severní Evropě distribuoval. Hlavně tedy v oblastech, kde se hraje hokej.
Nejdřív jsem o tom vážně přemýšlel, ale pak mne odradila jeho marketingová strategie a kampaň. Když to řeknu natvrdo, tak tam byly na můj vkus až příliš odhalené slečny. Ale to nebyl jediný důvod. Říkal jsem si, že bych si to chtěl dělat svým způsobem, dát do značky své myšlenky, své hodnoty. Aby v ní byla moje DNA. Proto jsem se rozhodl vytvořit vlastní značku.
