Výraznější poptávka po hliníku z poslední doby zároveň naráží i na jeho omezenou nabídku. Ačkoliv světový trh s byl dlouhá léta v přebytku, nynější situace se pozvolna začíná obracet. Hlavně kvůli Číně, která neplánuje, že by výrobní kapacity do budoucna výrazněji navyšovala, píše portál The Wall Street Journal.
Odborníci tvrdí, že hliník se vedle lithia, oceli a mědi řadí mezi kovy, které jsou pro přechod k čistým energetickým zdrojům vůbec nejdůležitější. Na ceně to ale zatím není příliš znát. Za posledních dvacet let totiž zdražil jen asi o 44 procent, přitom cena mědi od té doby vyskočila dokonce o více než 160 procent.
Vysvětlení leží v Číně, která je největším spotřebitelem hliníku světě a poměrně rychle navyšovala výrobu. Kovu tedy bylo vzhledem k poptávce dlouhodobě dost. Každý rok se zemi dařilo produkovat až 45 milionů tun tohoto kovu. Nyní ale již další rozšiřování hliníkových kapacit nemá v úmyslu.
Místo hliníku raději umělá inteligence
Čína totiž dává přednost jiným high-tech odvětvím, a to zejména umělé inteligenci. Asijská velmoc se zároveň nechce do budoucna zaměřovat na energeticky náročná odvětví, mezi které se právě produkce hliníku řadí. Hlási přitom, že vážně to myslí i se snahami o snižování emisí skleníkových plynů, což by dohromady s nárůstem výroby kovu příliš nekorespondovalo.
Výroba hliníku je totiž energeticky velice náročný proces. Spotřeba elektřiny ve velké huti se blíží roční spotřebě velkého města. Země by tak musela na výraznější výrobu hliníku reagovat například i výstavbou nových uhelných elektráren.
Ani další asijské ekonomiky však na výraznější výrobu hliníku v dalších letech necílí. Nemají totiž na ni prostředky a banky nové hutě často nechtějí financovat. Jinak to není ani ve Spojených státech amerických. I proto do budoucna výrazně vzroste význam hliníkové recyklace, která však podle odborníků nedostatek na straně nabídky nedokáže vyřešit zcela.
Nedostatek potrvá minimálně do roku 2033
Analytici ze společnosti Citi očekávají, že do roku 2026 se přebytky na trhu s hliníkem výrazně ztenčí. Už o rok později se navíc hliníkový trh dostane do deficitu, který by se měl pohybovat okolo 1,4 milionu tun, což by odpovídalo asi 2 procentům celosvětové spotřeby.
Podobně vidí blízkou budoucnost na trhu s hliníkem i experti ze společnosti Wood Mackenzie. Ti tvrdí, že s nedostatkem hliníku by svět mohl bojovat minimálně do roku 2033.
Poptávka po hliníku nejrychleji roste v segmentu elektromobility. V každém automobilu se totiž nachází v průměru o zhruba 70 kilogramů více aluminia než ve voze se spalovacím motorem. Tento kov mimo jiné přispívá k nižší celkové hmotnosti a delšímu dojezdu auta a automobilky se bez něj v době elektromobility neobejdou.
Obrovský zájem o dodávky kovu mají také datová centra, která po celém světě vyrůstají v souvislosti s rozmachem umělé inteligence. V nich se hliník využívá třeba v chladicích systémech. Podobně jako v případě elektromobility se navíc očekává, že datových center po světě bude v dalších letech rychle přibývat, uzavírá web The Wall Street Journal.
