Hormuzským průlivem prochází řada komodit potřebných pro výrobu čipů, včetně pětiny světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), který asijské ekonomiky využívají k výrobě elektřiny pro továrny. Každý další týden, kdy zůstává tato klíčová námořní cesta uzavřená, se riziko problémů v globálním dodavatelském řetězci čipů prohlubuje, napsala agentura Bloomberg.
„Především se obávám o elektřinu na Tchaj-wanu. Potřebuji dostatek elektřiny, abych mohl bez omezení rozšiřovat kapacitu,“ uvedl podle agentury Bloomberg v lednu generální ředitel společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing, která vyrábí polovodiče pro společnosti, jako je Nvidia, Advanced Micro Devices či Apple.
Tchaj-wan je z více než 90 procent závislý na dovozu energetických surovin a výrazně spoléhá na dovoz LNG. Podle dat agentury Bloomberg téměř 40 procent tchajwanského LNG pocházelo v roce 2025 z Blízkého východu.
Na dovozu energií je rovněž závislá Jižní Korea, která je domovem společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Přibližně 70 procent jihokorejské ropy a pětina dovozu LNG pochází z Blízkého východu, přičemž velká část přepravy vede právě přes Hormuzský průliv.
„Blokování dodávek ropy a plynu způsobuje narušení velmi dlouhého dodavatelského řetězce založeného na produktech vznikajících ze zpracování ropy,“ uvedl Roger Sheng, viceprezident pro výzkum v technologické poradenské firmě Gartner.
Mezi vedlejší produkty zpracování ropy a zemního plynu potřebné pro výrobu čipů patří helium, brom, síra a různé typy rozpouštědel. Například Jižní Korea dováží asi 65 procent helia z Kataru a zhruba 30 procent z USA. Čína dováží 80 procent potřebného helia, přičemž jejími hlavními dodavateli jsou Katar a Rusko.
Výrobci zatím nepanikaří
Výrobci čipů, jako jsou tchajwanská Taiwan Semiconductor Manufacturing, jihokorejské firmy Samsung a SK Hynix, čínský SMIC nebo americký Micron s výrobními závody v Asii nicméně uvádějí, že v krátkodobém horizontu očekávají jen omezené dopady narušení dodávek energií a surovin.
„Ještě před vypuknutím války firma zajišťovala suroviny, jako jsou helium a vodík, z více regionů a neočekává krátkodobý dopad konfliktu na dostupnost materiálů,“ zmínil začátkem dubna finanční ředitel společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Wendell Huang. Ceny některých surovin a průmyslových plynů ale podle něj pravděpodobně porostou. Rozsah dopadů podle něj ale zatím nelze odhadnout.
„Jihokorejští výrobci čipů mají zásoby helia na několik měsíců dopředu a neočekávají se výraznější problémy s jejich udržením,“ uvedl v dubnu šéf kanceláře jihokorejského prezidenta. Jihokorejská centrální banka zároveň uvedla, že zásoby bromu a helia postačují na několik měsíců.
Společnosti přistoupily i k dalším krokům, jak omezit rizika. Jihokorejské firmy Samsung Electronics Co. a SK Hynix Inc. začaly recyklovat část používaného helia, aby snížily závislost na dovozu této klíčové suroviny.
Think tank napojený na mocnou čínskou Národní komisi pro rozvoj a reformy nicméně varoval, že dlouhodobá blokáda Hormuzského průlivu by mohla prohloubit problémy čínského čipového průmyslu, který už nyní čelí americkým exportním omezením.
Jaká odvětví budou nejvíce zasažena?
Tlak na ceny už nyní pociťují například výrobci herních konzolí, dostupnějších chytrých telefonů, domácích spotřebičů nebo automobilů, které jsou citlivější na růst výrobních nákladů a zdražování komponentů, napsala agentura Bloomberg. Upozornila také, že japonská společnost Nintendo už oznámila zdražení konzole Switch 2 kvůli rostoucím nákladům na komponenty.
Výrobci čipů se zároveň obávají, že jejich zákazníci budou nuceni zastavit výrobu kvůli nedostatku jiných materiálů než samotných čipů. Zvláštní obavy vyvolávají dodávky naphthy, petrochemické suroviny používané při výrobě chemikálií a plastů. Ten už například dočasně zastavil výrobu modulárních koupelen japonského výrobce toalet Toto.
„Získávání surovin, a to jak na domácím, tak i mezinárodním trhu, se v důsledku konfliktu na Blízkém východě stalo extrémně nestabilním,“ uvedla společnost Toto v dubnovém prohlášení.
Pokud by krize trvala dlouho, mohla by zasáhnout nejen výrobu běžné elektroniky, ale i boom kolem umělé inteligence. „Nakonec by to mohlo oslabit investiční poptávku po AI, zejména mezi finančními investory na Blízkém východě, a zpochybnit jejich plány na výstavbu datových center,“ uvedl pro agenturu Bloomberg viceprezident pro výzkum v technologické poradenské firmě Gartner Roger Sheng.
