Cena Brentu v reakci na oznámení Bílého domu klesla až na 96 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela 13,5 procenta a obchodovala se pod hranicí 86 dolarů za barel. V půl jedné odpoledne Brent ztrácel 6,8 procenta zhruba na 104,50 USD za barel, cena ropy WTI vykazovala pokles o 7,5 procenta a nacházela se blízko 90,90 USD za barel. Dopoledne se Brent dostal až nad 114 dolarů a v pátek byla jeho cena nejvýše od poloviny roku 2022.
Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu na úplné zprovoznění Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny. Teherán v reakci na to varoval, že pokud Trump výhrůžku splní, zaútočí na důležitou infrastrukturu po celém Blízkém východě. Podle agentury Reuters je to dramatická eskalace ve více než třítýdenním konfliktu.
„Touho 48hodinovou lhůtou se Trump podle všeho dostal do slepé uličky,“ uvedl zakladatel firmy Commodity Context Rory Johnston. Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by Teherán souhlasil s Trumpovými podmínkami v takto zkráceném časovém horizontu pod hrozbou útoku. „Írán je zjevně schopen a ochoten reagovat na jakoukoli eskalaci,“ dodal.
Horší než dva ropné šoky v 70. letech
Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol v pondělí uvedl, že důsledky současných narušení dodávek na trhy jsou horší než dva ropné šoky v 70. letech minulého století a dopad války mezi Ruskem a Ukrajinou na dodávky plynu dohromady. Válka s Íránem snížila globální dodávky ropy o 11 milionů barelů denně, což je více než oba předchozí ropné šoky dohromady. Nejdůležitějším řešením tohoto problému je podle něj otevření Hormuzského průlivu.
Banka Goldman Sach zvýšila odhad ceny Brentu na letošní rok na 85 dolarů, až dosud počítala s cenou 77 dolarů za barel. Banka nyní očekává, že doprava přes Hormuz bude po dobu šesti týdnů na pěti procentech běžné úrovně.
Podle odborníků je částí rostoucího problému pro investory, kromě únavy a mimořádné volatility, také nekonzistentní komunikace prezidenta Trumpa ohledně konfliktu. Krátce před tím, než vydal své dvoudenní ultimátum ohledně Hormuzského průlivu, prezident uvedl, že zvažuje omezování amerických vojenských aktivit, napsala agentura Bloomberg.
Plány na další uvolnění strategických zásob
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) nyní jedná s vládami v Asii a Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, pokud to bude nutné v souvislosti s válkou v Íránu. V Národním tiskovém klubu v Canbeře to řekl šéf IEA Fatih Birol. Dodal, že globální ekonomika kvůli válce čelí velké hrozbě a žádná země nebude imunní vůči dopadům této krize, pokud bude pokračovat tímto směrem.
Členské země IEA se 11. března kvůli prudkému růstu globálních cen ropy dohodly na uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob. To představovalo asi 20 procent celkových zásob.
Birol dodal, že IEA bude nadále sledovat situaci, analyzovat a hodnotit trhy a jednat s členskými zeměmi o případném dalším uvolnění. Nebude se však rozhodovat na základě konkrétní úrovně cen ropy. Čerpání zásob bylo podle něj pouze částí toho, jak by IEA mohla zemím pomoci.
IEA již také představila sadu dalších opatření na straně poptávky pro případ, že by se země musely rozhodnout, jak nejlépe snížit spotřebu paliva. Mezi tato opatření patří snížení rychlostních limitů nebo zavedení práce z domova. Podobná opatření podle Birola pomohla snížit spotřebu energie v Evropě v roce 2022, když byla zavedena, ale každá země si podle něj musí rozhodnout sama, co je pro ní nejvhodnější.
