Pokud by se boje protáhly do konce letošního dubna, nejtvrdší důsledky by pocítily především Katar a Kuvajt. Podle analýzy ekonoma Farouka Soussy z investiční banky Goldman Sachs by v takovém případě mohl hrubý domácí produkt obou zemí letos klesnout až o 14 procent, upozorňuje agentura Bloomberg
Tak hluboký hospodářský propad Kuvajt ani Katar nezažily od počátku 90. let minulého století. Tehdy světové ropné trhy otřásla irácká invaze do Kuvajtu, která v Perském zálivu rozpoutala rozsáhlou válku.
Hlavním důvodem očekávaného ekonomického poklesu je především uzavření strategického Hormuzského průlivu. Ekonomiky Kataru i Kuvajtu jsou totiž silně závislé na vývozu ropy a zemního plynu, který právě touto námořní trasou proudí na světové trhy.
S propadem musí počítat i Saúdská Arábie
Se slabším hospodářským výkonem by však musely počítat také Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Propad jejich ekonomik by byl podle analytiků citelný, ale výrazně menší než v případě Kuvajtu nebo Kataru.
Na rozdíl od těchto dvou států totiž nejsou zcela závislé na průchodnosti Hormuzského průlivu. Část své ropy totiž dokážou vyvážet alternativní cestou, a to prostřednictvím svých ropovodů. Díky tomu mohou alespoň část dodávek na světové trhy udržet i v případě, že by průliv zůstal delší dobu uzavřený.
„Pro země Perského zálivu může být současná válka více problematická než pandemie covidu. Až se situace v regionu uklidní, státy se opět postaví na nohy. Nějakou dobu to však potrvá. Je zároveň otázkou, jestli se zemím podaří opět plně obnovit důvěru investorů a firem. To ukáže až čas,“ prohlásil pro Bloomberg analytik Soussa.
Škody se očekávají i v cestovním ruchu
Nabízí se také otázka, jaké šrámy nechá v dlouhodobém horizontu válka na neropných sektorech, a to hlavně turismu. Konkrétně třeba Dubaj je totiž na turistickém ruchu každým rokem více závislá. Nepříjemné důsledky se očekávají také v realitním sektoru všech států Blízkého východu.
Ekonom investiční banky Goldman Sachs očekává, že hospodářství Saúdské Arábie mohlo letos oslabit zhruba o tři procenta. Spojené arabské emiráty by pak v případě, že by se válka protáhla do konce dubna, mohly čelit přibližně pětiprocentnímu poklesu ekonomiky.
Vývoj z posledních dnů bohužel nenaznačuje, že by válka na Blízkém východě měla v dohledné době skončit. Americký prezident Trump prohlásil, že Írán zatím není na mírovou dohodu připraven. Boje tedy pokračují a americká armáda během víkendu vojensky zasáhla třeba i ropná zařízení na íránském ostrově Charg.
Cena jednoho barelu severomořské ropy Brent se v pondělí dopoledne obchodovala za 104 amerických dolarů. Ropné firmy v regionu mimo jiné začaly snižovat i těžbu, neboť jejich ropné sklady jsou naplněné a kvůli problémům v Hormuzském průlivu není možné ropu jednoduše vyvážet, uzavírá Bloomberg.
